Rozpočet je hlavním nástrojem řízení každé obce. Jeho návrh musí být zveřejněn, výši a strukturu schvaluje zastupitelstvo, jehož schůze bývají v této souvislosti často náročné. Členění příjmů a výdajů dle rozpočtové skladby se běžně používá také pro řadu analýz nebo pro meziroční srovnání.

Novelou zákona 563/1991 Sb., o účetnictví, by mělo dojít k posílení přínosů účetnictví jako informačního zdroje. Část novely obsahující spíše technické úpravy vstoupí v platnost již v roce 2009. Hlavní změny jsou připraveny až na leden 2010 tak, aby samosprávné celky měly možnost se ně připravit.

Novela zákona vyšla ve Sbírce 19. srpna 2008 pod číslem 304/2008 Sb. (částka 98). Územní samosprávné celky byly zařazeny do kategorie „vybrané účetní jednotky“ stejně jako třeba Pozemkový fond České republiky nebo zdravotní pojišťovny. Na tyto jednotky se vztahuje povinnost poskytovat účetní záznamy do centrálního systému účetních informací státu. Prakticky jde o pravidelný a automatický přenos dat z účetního systému obce na úroveň Ministerstva financí.

Předpokládá se, že obce nebudou muset měnit stávající účetního software, pokud poskytovatel zajistí přenos dat v požadovaném čase a struktuře. Nová struktura vychází také z očekávané nové podoby směrné účtové osnovy. Prováděcí vyhlášky k novele zákona by měly být schváleny do konce roku 2008 a pak by obce měly oslovit své dodavatele účetního softwaru s žádostí o upgrade.

Očekává se, že současná vyhláška 505/2002 Sb., bude zrušena a nahrazena speciálními vždy pro určitý druh organizací. Další tři vyhlášky by měly pokrývat technický přenos dat, konsolidaci a inventarizaci majetku. S požadavkem na jednotnou strukturu souvisí také zrušení možnosti vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu dle § 9 a rovněž povinné vedení vybraných analytických účtů, což vyplývá již z § 14 zákona.

Konsolidace účetních dat představuje další změnu. Obce by měly spadat do jednoho dílčího konsolidačního celku, kraje do druhého a instituce ústřední vlády do třetího. Konsolidace by se měla dotýkat i příspěvkových organizací a při určitém vlastnickém podílu také obecních obchodních společností. Přesné vymezení by měla obsahovat výše zmiňovaná konsolidační vyhláška.

Hlavní metodická změna spočívá v přiblížení účetnictví obcí podnikatelským subjektům. Nově se zvýší význam majetku v účetnictví, a to také s ohledem na záměr zavést odepisování v hlavní činnosti. Zvláštní postup vyplývá podle § 25 pro kulturní památky, muzejní sbírky aj., kde se v případě, že není známa pořizovací cena, použije výše 1 Kč a dále se neodepisuje.

Sblížení obou systémů se projevuje zejména v posílení principu akruálnosti, tj. sledování nákladů a výnosů v době jejich vzniku, nikoliv až při úhradě. Vybrané účetní jednotky, tedy také obce, budou muset dle § 7 uvádět v příloze účetní závěrky též informace o stavu účtů v knize podrozvahových účtů.

A na závěr otázka, která asi napadla každého, kdo se s účetnictvím a výkaznictvím vůči ministerstvům či Českému statistickému úřadu setkal – bude rozšíření účetnictví a automatické odesílání informací znamenat omezení vykazování dle rozpočtové skladby, tedy omezení či zrušení vyhlášky č. 16/2001 Sb.? V budoucnosti možná ano, neboť řada údajů potřebných pro sledování plnění rozpočtu by měla již být dostupná v centrálním účetním systému.  V prvních letech však, bohužel, lze očekávat spíše nárůst agendy.  Zdroj: www.obecnifinance.cz