1. vykonávají zaměstnání na území České republiky (za výkon zaměstnání na území České republiky se považuje i přechodný výkon práce mimo území České republiky, je-li místo výkonu práce trvale vČeské republice) nebo vcizině pro zaměstnavatele se sídlem na území České republiky, pokud místo výkonu práce je trvale vcizině a nejsou povinně účastni důchodového pojištění podle předpisů státu, ve kterém trvale vykonávají zaměstnání, a mají trvalý pobyt na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie,

2. zaměstnání trvalo nebo mělo trvat aspoň 15 kalendářních dnů,

3. sjednaná částka započitatelného příjmu ztohoto zaměstnání za kalendářní měsíc činí aspoň částku rozhodnou pro účast na nemocenském pojištění, tj. 2 000 Kč měsíčně.

Ve srovnání s dosavadní právní úpravou platnou před rokem 2009 (kdy účast na nemocenském pojištění nezakládalo tzv. příležitostné zaměstnání podle § 6 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců) dochází od 1. ledna 2009 k prodloužení doby zaměstnání, které nezakládá účast na nemocenském pojištění, ze 7 dnů na 14 kalendářních dnů a ke zvýšení částky příjmu zakládajícího účast na nemocenském pojištění z 400 Kč  měsíčně     na  2 000 Kč měsíčně.

U podmínky uvedené v bodě 3 je podstatná sjednaná částka příjmu, nikoliv částka příjmu skutečně dosažená v jednotlivém kalendářním měsíci.

Vznik nemocenského pojištění je u zaměstnanců (jako dosud) vázán na nástup do práce, nikoliv na vznik právního vztahu zakládajícího účast na nemocenském pojištění.

Zdroj: Verlag Dashöfer