Dávky nemocenského pojištění po 1. 1. 2009

15/11/08

Ing. Vladimír Šabata

Dávky nemocenského pojištění po 1. 1. 2009
14.10.2008, Ing. Marta Ženíšková, Zdroj: Verlag Dashöfer
V dnešním příspěvku se přeneseme o pár týdnu dopředu.

Z nemocenského pojištění se poskytuje nemocenské, ošetřovné, peněžitá pomoc v mateřství (PPM) a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství (VPTM).

Nárok na dávky nemocenského pojištění

Dávky nemocenského pojištění náležejí za těchto podmínek:

nastala příslušná sociální událost, kterou je pracovní neschopnost ze zdravotního důvodu, ošetřování člena rodiny, nástup na PPM, převedení na jinou práci z důvodu těhotenství a mateřství,
zaměstnanec je v tom dnu, v němž vznikla sociální událost, účasten nemocenského pojištění anebo mu v tomto dnu trvá ochranná lhůta,
zaměstnanci nenáleží po dobu pobírání dávky započitatelný příjem z výkonu toho zaměstnání, z něhož se mu dávka poskytuje,
jsou splněny další podmínky specifické pro jednotlivé dávky, např. u PPM doba účasti na nemocenském pojištění aspoň 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech před porodem.

O nároku na dávku a o nároku na její výplatu (poskytování) rozhoduje OSSZ, zaměstnavatel poskytuje pouze podklady.

Výpočet dávek

Dávky nemocenského pojištění se vypočítávají z denního vyměřovacího základu.

Do vyměřovacího základu se zahrnují stejné příjmy, které se započítávají do vyměřovacího základu pro odvod pojistného.

Denní vyměřovací základ

Denní vyměřovací základ se podle § 18 ZNP vypočítá tak, že úhrn započitatelných příjmů v rozhodném období se dělí počtem kalendářních dnů rozhodného období po odečtení vyloučených dnů.

Vyloučenými dny jsou dny uvedené v § 18 odst. 8 ZNP. Do vyloučených dnů se nezahrnují kalendářní dny v rozhodném období, jestliže v nich

trvala omluvená nepřítomnost v práci bez náhrady mzdy, s výjimkou neplacené dovolené,
bylo poskytováno ošetřovné, PPM, nebo trvala pracovní neschopnost.

Za dny omluvené nepřítomnosti v práci bez náhrady mzdy se od 1. 1. 2009 nepovažují dny, v nichž po celý den měl zaměstnanec neplacenou dovolenou (neplacené volno), dny pracovní neschopnosti, za které nevznikl nárok na nemocenské (náhradu mzdy) z důvodu, že si zaměstnanec způsobil pracovní neschopnost úmyslně.

Omluvenými dny nepřítomnosti v práci jsou například dny mateřské nebo rodičovské dovolené, dny pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz (včetně prvních tří pracovních dnů trvání pracovní neschopnosti, za které nenáleží náhrada mzdy, i první den pracovní neschopnosti, v němž zaměstnanec po část dne pracoval. Za den omluvené nepřítomnosti v práci bez náhrady mzdy se nepovažuje den, v němž zaměstnanec měl po celý den náhradní volno nebo v němž po část pracovní doby pracoval a po zbývající část měl neplacené volno, trvala potřeba ošetřování člena rodiny, měl náhradní volno.

Jestliže po odpočtu vyloučených dnů činí počet kalendářních dnů rozhodného období méně než pět dnů, je denním vyměřovacím základem pravděpodobný příjem (§ 19 odst. 7 ZNP); to platí v případě, že rozhodným obdobím je kalendářní měsíc, v němž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání, a v případě, kdy rozhodné období je kratší než 12 měsíců, protože zaměstnání netrvalo aspoň 12 měsíců.

Rozhodné období

Od 1. 1. 2009 je rozhodným obdobím podle § 18 a § 19 ZNP :

12 kalendářních měsíců před vznikem nároku na dávku nemocenského pojištění. Byl-li zaměstnanec uznán práce neschopným v srpnu 2009, rozhodným obdobím je období od 1. 8. 2008 do 31. 7. 2009;
období od vstupu do zaměstnání do konce kalendářního měsíce před měsícem, v němž vznikl nárok na dávku. Vstoupil-li zaměstnanec do zaměstnání 3. 7. 2008 a byl uznán práce neschopným od 15. 2. 2009, rozhodným obdobím je období od 3. 7. 2008 do 31. 1. 2009;
období od vstupu do zaměstnání do konce kalendářního měsíce, jestliže nárok na dávku vznikl v tom měsíci, v němž zaměstnanec vstoupil do zaměstnání. Jestliže zaměstnanec uzavřel pracovní poměr od 1. 2. 2009, začal pracovat v pondělí 2. 2. a od 10. do 17. 2. ošetřoval dítě, rozhodným obdobím je období od 2. do 28. 2. 2009
předchozí kalendářní rok. Nemá-li zaměstnanec v předchozích 12 kalendářních měsících ani jeden započitatelný den nebo vyměřovací základ, je rozhodným obdobím nejbližší kalendářní rok, v němž je aspoň 30 započitatelných dnů (§ 18 odst. 6).
začátek 6. týdne před očekávaným dnem porodu, pokud zaměstnankyně ze své vůle požádala o přiznání PPM od pozdějšího data než od začátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu (§ 19 odst. 3).

Je-li nárok na nemocenské nebo PPM z ochranné lhůty, nestanoví se rozhodné ke dni vzniku sociální události. Za vznik sociální události se v tomto případě považuje den, který bezprostředně následuje po dni skončení zaměstnání.

Příklad č. 1

Zaměstnankyni skončil pracovní poměr v době těhotenství dne 31. 3. 2009. Nastupuje na PPM dne 14. 9. 2009. Uplatňuje nárok na PPM z ochranné lhůty.

Rozhodným obdobím je období od 1. 4. 2008 do 31. 3. 2009. Rozhodné období se stanoví tak, jako by nastupovala na PPM dne 1. dubna, tj. bezprostředně po skončení zaměstnání.

Příklad č. 2

Zaměstnankyně nastoupila na mateřskou dovolenou 20. 5. 2006. Na novou mateřskou dovolenou nastupuje 15. 4. 2009.

V rozhodném období 12 měsíců (od 1. 4. 2008 do 31. 3. 2009) nemá ani vyměřovací základ a ani jeden započitatelný den. V roce 2008 a 2007 nemá také ani jeden započitatelný den, v roce 2006 má aspoň 30 započitatelných dnů, proto rozhodným obdobím je rok 2006. Rozhodné období nemůže mít více než 12 kalendářních měsíců.

Vznikne-li nárok na dávku v tom měsíci, v němž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání a není v tomto měsíci aspoň 5 započitatelných dnů, je denním vyměřovacím základem předpokládaný příjem, tj. příjem, kterého by zaměstnanec v průměru na jeden kalendářní den dosáhl v tomto měsíci.

Příklad č. 3

1. Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání 1. 8. Na měsíc srpen bylo dohodnuto, že obdrží pouze mzdu 10 000 Kč. Po odpracování 3 hodin dne 1. 8. byl uznán práce neschopným od 1. 8., pracovní neschopnost trvala do 10. 9.
2. Na kalendářní den připadá 323 Kč (10 000 / 31). Tato částka je předpokládaným příjmem, je tedy i denním vyměřovacím základem před jeho redukcí. Zaměstnání není zaměstnáním malého rozsahu, zaměstnanec má nárok na nemocenské od 15. 8., má nárok na náhradu mzdy od 4. pracovního dne.
3. Zaměstnankyně nastoupila na mateřskou dovolenou 1. 12. 2005. Opět nastupuje na mateřskou dovolenou (na PPM) 10. 2. 2009. V období od 1. 12. 2005 do 31. 1. 2009 měla pouze mateřskou a rodičovskou dovolenou (nepracovala a ani nečerpala dovolenou).
4. Rozhodným obdobím je období od 1. 2. 2008 do 31. 1. 2009. V rozhodném období nemá žádný započitatelný den, jen rodičovskou dovolenou. Dalším rozhodným obdobím jsou postupně kalendářní roky 2008, 2007, 2006 a 2005. Až v roce 2005 má jak započitatelné příjmy, tak aspoň 30 započitatelných dnů.
5. Denní vyměřovací základ před redukcí, vypočtený z rozhodného období roku 2005, činí například 733,33 Kč. Tuto částku je třeba porovnat s DVZ před redukcí, z něhož byla vypočtena PPM v roce 2005. Pokud by DVZ vypočtený v roce 2005 byl vyšší než 733,33 Kč (například 800 Kč), vypočítala by se PPM v roce 2009 z tohoto vyššího DVZ (z 800 Kč, ale až po redukci této částky).

NABÍDKA