V předchozím roce bylo 45 % selat a jatečných prasat narozených v Nizozemsku vyvezeno v živém stavu. Z celkového množství 4,7 mil. kusů jatečných prasat téměř 77 % zamířilo do Německa, 10 % do Maďarska a 7 % do Polska. Selat bylo vyvezeno celkem 6,1 mil. ks, což bylo o 1 mil. více v porovnání s rokem 2008 a dokonce o 4 mil. více než v roce 1990. V loňském roce téměř polovinu selat Holanďané vyvezli do Německa, 14 % do Polska a 12 % do Belgie. Stouply i vývozy do zemí východní Evropy. Nizozemské masozpracující podniky vedle domácí suroviny zpracovaly i 200 000 tun importovaného vepřového masa. Více než polovina z toho pocházela z Německa, čtvrtina z Itálie, Belgie a Lucemburska.

 

Do budoucna však existuje nebezpečí, že bude konkurenceschopnost odvětví prasat výrazně ohrožena v souvislosti s přijetím právní úpravy v roce 2013 zpřísňující požadavky na ochranu životního prostředí a zejména ochranu zvířat (skupinový chov prasnic, větší ustajovací plocha pro odstavená selata a prasata ve výkrmu a změny roštových podlah u prasat ve výkrmu). Nové předpisy zasáhnou toto odvětví extrémně  závislé na vývozu, protože míra soběstačnosti ve výrobě vepřového masa se pohybuje okolo 200 %.

 

Z celkového objemu exportu směřuje jen 15 % vně EU, jedná se především o vedlejší produkty, o které mají zájem Čína, Hongkong a další asijské země. V Německu, Velké Británii a Itálii je možné realizovat vepřové maso za nejlepší ceny. Např. téměř celá produkce holandské šunky směřuje do Itálie.

 

Již nyní mají holandští chovatelé prasat vyšší náklady díky národní právní úpravě v provnání s konkurenty v Německu, Dánsku, Španělsku a Polsku. Vícenáklady způsobují především vyšší nároky na zdravotní stav zvířat např. vakcinaci, vyšší náklady na stavby a dopravu zvířat, přísnější daně v oblasti ochrany životního prostředí (kejdové hospodářství).

 

Chovatelé, kteří v uplynulých letech vybudovali nové nebo přestavěli starší stáje musejí nyní zohlednit další předpisy. Vyšší náklady na odkliz kejdy ohrožují další rozvoj zemědělských podniků. Pokud se nepodaří do roku 2015 vyřešit problém s přebytkem kejdy jejím zpracováním nebo vývozem, bude nutné snížit početní stavy prasat. Toto odvětví musí do roku 2015 nalézt alternativní řešení pro cca 14 mil. kg fosfátu a 26 mil. kg dusíku.

 

Odvětví produkce vepřového masa bude proto do budoucna muset vysvětlit spotřebitelům důvody vyšší ceny finálního produktu, protože společenská akceptovatelnost bude hrát významnou roli v perspektivě dalšího vývoje. Vedle ochrany životního prostředí jsou důležitými faktory také původ živin, kvalita krmiva a kejdy.

 

Polovina čerstvého masa, které se prodává v nizozemských supermarketech pochází z dovozu. Spotřebitel to ale netuší. Pokud nebude původ masa identifikovatelný, nebude možné se zbavit cenového tlaku ani v budoucnu. Proto by se měla zlepšit komunikativnost v celém odvětví podle motta: Naše standardy ochrany životního prostředí jsou vysoké, předpisy na ochranu zvířat jsou přísnější než v zahraničí.

 

Počet prasečích farem by měl podle odhadů do roku 2015 poklesnout na polovinu, z celkového počtu 8 000 podniků by polovina měla být specializovaná. Průměrná kapacita podniků by měla činit 4 400 prasat. V uzavřeném systému dnes pracuje cca 1000 podniků. Po ukončení platnosti mléčných kvót v roce 2015 by mělo dojít k dalšímu rozvoji chovu prasat a výraznější specializaci i v chovu prasnic. Podíl uzavřených systémů chovu by měl stoupat, z cca 10 % v roce 2009 na více než 15 % v roce 2015.

 

DLG-Mitteilungen, 2010, č. 7, s. 84 a 85