Evropské zemědělství bude efektivněji reagovat na nové výzvy a příležitosti, jakými jsou změny klimatu, hospodaření s vodními zdroji, ochrana biologické rozmanitosti a výroba ekologicky čisté energie. Členské státy pomůžou výrobcům mléka v citlivých regionech, aby se přizpůsobili nové situaci na trhu.

„Velmi mě těší, že se nám podařilo nalézt kompromis, který zachovává všechny zásady našeho původního návrhu,“ uvedla komisařka pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fischer Boelová. „Prověrka SZP chce připravit naše zemědělce na situace, kterým budou v nadcházejících letech čelit, například změny klimatu. Umožní jim také svobodně reagovat na signály přicházející z trhu. Převedením více peněz do fondu pro rozvoj venkova nám umožní připravovat řešení šitá na míru jednotlivým regionům. Dohodnutými změnami se SZP posunuje zásadním krokem kupředu.“

Postupné rušení mléčných kvót: Každoroční navyšování kvót o jedno procento v letech 2009/2010 až 2013/2014 umožní zemědělcům, aby se plynule připravili na zrušení mléčných kvót v roce 2015. K pětiprocentnímu navýšení dojde u Itálie již v roce 2009/10. Zemědělci, kteří v letech 2009/2010 a 2010/2011 mléčné kvóty překročí o více než 6 %, budou muset uhradit částku o 50 % vyšší, než činí běžná sankce.

Oddělení podpory od produkce: Reforma SZP oddělila přímou podporu zemědělcům od produkce, což znamená, že platby již nebyly spojené s výrobou konkrétního produktu. Některé členské státy se však rozhodly určité platby vázané na produkci ponechat. Tyto zbývající vázané platby budou nyní odděleny od produkce a přesunuty do režimu jednotné platby, s výjimkou prémie na krávy bez tržní produkce mléka a prémie na kozí a skopové maso, u kterých členské státy mohou zachovat stávající míru vázané podpory.

Pomoc odvětvím se zvláštními problémy (tzv. opatření podle článku 68): V závislosti na odvětví si členské státy mohou v současné době ponechat až 10 % vnitrostátních rozpočtových stropů na přímé platby používané na environmentální opatření nebo na zlepšování jakosti a uvádění produktů v daném odvětví na trh. Tato možnost bude nyní pružnější. Finanční prostředky se již nebudou muset využívat ve stejném odvětví, ale také například na pomoc zemědělcům produkujícím mléko, hovězí, kozí a skopové maso a rýži působících ve znevýhodněných oblastech nebo provádějících zemědělství vystavované rizikům. Dále je bude možno využít na podporu opatření v oblasti řízení rizik, např. na programy pojištění proti přírodním katastrofám a vzájemné fondy pro choroby zvířat; a země provozující režim jednotné platby na plochu již budou pro tento režim způsobilé.

Rozšíření režimu jednotné platby na plochu: Členské státy EU používající zjednodušený režim jednotné platby na plochu jej budou moci využívat i nadále až do roku 2013, takže nebudou nuceni přejít na režim jednotné platby do roku 2010.

Další finanční prostředky pro zemědělce zemí EU-12: Zemím EU-12 bude přiděleno 90 milionů EUR, aby mohly snadněji využívat článku 68 do doby, než budou jejich zemědělcům postupně zavedeny přímé platby.

Využívání momentálně nečerpaných finančních prostředků: Členské státy používající režim jednotné platby budou moci momentálně nečerpané prostředky z národního finančního rámce využít buď na opatření podle článku 68, nebo je budou moci převést do fondu pro rozvoj venkova. 

Přesun finančních prostředků z přímé podpory do rozvoje venkova: V současnosti se všem zemědělcům získávajícím přímou podporu ve výši 5 000 EUR platby snižují o 5 % s tím, že se tyto finanční prostředky přesouvají do rozpočtu na rozvoj venkova. Do roku 2012 se tato částka zvýší na 10 %. Další snížení ve výši 4 % postihne platby převyšující 300 000 EUR ročně. Takto získané finanční prostředky mohou členské státy využít k posílení programů v oblasti změny klimatu, obnovitelné energie, hospodaření s vodními zdroji, biologické rozmanitosti a inovací, která je s těmito oblastmi spojena, a na doplňková opatření v odvětví mléka a mléčných výrobků. Takto převedené finanční prostředky bude EU spolufinancovat ze 75 % a z 90 % v konvergenčních regionech s průměrně nižším HDP.

Investiční podpora pro mladé zemědělce: Investiční podpora pro mladé zemědělce v rámci rozvoje venkova bude zvýšena z 55 000 EUR na 70 000 EUR.

Zrušení vynětí půdy z produkce: Požadavek, aby zemědělci nechávali 10 % orné půdy ladem, se ruší. Díky tomu mohou maximalizovat svůj výrobní potenciál.

Podmíněnost: Podpora zemědělcům je spojena s požadavkem na dodržování norem v oblasti životního prostředí, dobrých životních podmínek zvířat a jakosti potravin. Zemědělcům, kteří tato pravidla nedodržují, se podpora snižuje. Tato tzv. podmíněnost bude zjednodušena odstraněním norem, které nemají pro odpovědnost zemědělců význam a ani s ní nejsou spojeny. Budou doplněny nové požadavky na zachování environmentálních výhod vynětí půdy z produkce a na lepší hospodaření s vodními zdroji.

Intervenční mechanismy: Opatření pro zajištění nabídky na trhu by neměla snižovat schopnost zemědělců rychle reagovat na tržní signály. Intervenční cena bude zrušena u vepřového masa a nulová u ječmene a čiroku. U pšenice budou intervenční nákupy možné během intervenčního období za cenu 101,31 EUR za tunu až do výše 3 milionů tun. Nad rámec tohoto množství budou nákupy realizovány prostřednictvím nabídkového řízení. U másla tento limit činí 30 000 tun a u odstředěného mléka 109 000 tun s tím, že nad rámec těchto množství budou intervenční nákupy uskutečňovány formou nabídkového řízení.

Omezení plateb: Členské státy by měly uplatňovat minimální platbu ve výši 250 EUR na zemědělský podnik, nebo minimální rozlohu 1 hektaru na zemědělský podnik, nebo uplatňovat obě kritéria zároveň. Případně mohou u částky 250 EUR a rozlohy 1 ha použít koeficient na základě srovnání průměrné velikosti zemědělského podniku v EU a výše platby na tento podnik s vnitrostátním průměrem. 

Ostatní opatření: Počínaje rokem 2012 bude od produkce odděleno několik menších režimů podpory a převedeno do režimu jednotné platby. Bude zrušena prémie pro energetické plodiny.