Pracovněprávní důsledky nového zákona o nemocenském pojištění
7.11.2008, Doc. JUDr. Margerita Vysokajová CSc., Zdroj: Verlag Dashöfer
Jaká práva má zaměstnavatel vůči "nemocným" zaměstnancům, kteří si léčebný režim představují jinak než lékař?
Od 1. ledna 2009, kdy nabývá účinnosti nový zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále jen „ZNP"), lze očekávat významné změny také v oblasti pracovněprávních vztahů.
Povinnosti zaměstnance v době pracovní neschopnosti
V rámci režimu dočasně práce neschopného má zaměstnanec mimo jiné stanovenu také povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat rozsah a dobu povolených vycházek (srov. § 56 odst. 2 písm. b) ZNP). Za místo pobytu se považuje místo, které zaměstnanec sdělil ošetřujícímu lékaři při vzniku dočasné pracovní neschopnosti, nebo místo, na které změnil pobyt v době pracovní neschopnosti s předchozím souhlasem ošetřujícího lékaře. Pokud byla zaměstnanci povolena změna místa pobytu v období prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti, je zaměstnanec povinen tuto změnu místa pobytu předem písemně nebo jinak prokazatelně oznámit zaměstnavateli(srov. § 56 odst. 3 ZNP).
Práva a povinnosti zaměstnavatele v rámci kontroly dodržování léčebného režimu zaměstnancem
Podle zákona o nemocenském pojištění je zaměstnavatel oprávněn požadovat od ošetřujícího lékaře informaci o místě pobytu zaměstnance v době dočasné pracovní neschopnosti a o rozsahu a době povolených vycházek (§ 65 ZNP). Zaměstnavatel má právo kontrolovat, zda zaměstnanec, který byl uznán dočasně práce neschopným, dodržuje v období prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti stanovený režim, pokud jde o povinnost zdržovat se v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek. Zaměstnanec musí zaměstnavateli provedení takové kontroly umožnit.
Pokud zaměstnavatel při kontrole zjistí, že zaměstnanec porušil výše uvedené povinnosti v rámci léčebného režimu, je povinen vyhotovit o kontrole písemný záznam s uvedení skutečností představujících porušení tohoto režimu. Stejnopis tohoto záznamu doručí zaměstnavatel zaměstnanci, okresní správě sociálního zabezpečení příslušné podle místa pobytu zaměstnance v době dočasné pracovní neschopnosti a ošetřujícímu lékaři zaměstnance. Tohoto lékaře je zaměstnavatel také oprávněn požádat o zhodnocení zjištěných případů porušení léčebného režimu.
Zaměstnanec je povinen oznámit zaměstnavateli důvody své nepřítomnosti v místě pobytu v době kontroly, a to nejpozději v pracovní den následující po dni této kontroly, popř. po dni, kdy se o ní dověděl (§ 64 odst. 1 písm. f) ZNP).
V případě porušení povinností stanovených v rámci léčebného režimu v době prvních 14 dní dočasné pracovní neschopnosti může zaměstnavatel se zřetelem na závažnost tohoto porušení snížit nebo neposkytnout náhradu mzdy (platu).Za porušení povinností zdržovat se v místě pobytu a dodržovat rozsah a dobu povolených vycházek však nemůže dát zaměstnanci výpověď ani s ním okamžitě zrušit pracovní poměr(srov. § 57 ZP).
Po uplynutí prvních 14 dní pracovní neschopnosti zaměstnance již nemůže zaměstnavatel provádět sám kontrolu dodržování léčebného režimu, je však oprávněn dát příslušné správě sociálního zabezpečení podnět k takové kontrole i ke kontrole důvodnosti trvání dočasné pracovní neschopnosti (§ 65 odst. 2 ZNP). Správa sociálního zabezpečení je pak povinna provést kontrolu do 7 dnů od obdržení žádosti a o výsledku kontroly neprodleně zaměstnavatele písemně informovat (§ 76 odst. 1 ZNP).