Poplatník, který je povinen podat daňové přiznání

Daňové přiznání je povinen podat v souladu s § 38g ZDPř každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná:

Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu, tj. poplatník s příjmy z podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti podle § 7 nebo poplatník s příjmy z pronájmu podle § 9 ZDPř.

Dále je daňové přiznání povinen podat poplatník s příjmy ze závislé činnosti a nebo s funkčními požitky, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu darů poskytnutých do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1 ZDPř. V souvislosti s rozšířením nezdanitelné části základu daně v § 15 odst. 1 ZDPř o dary poskytnuté na zákonem stanovené účely do zahraničí, se u poplatníků s příjmy ze závislé činnosti a s funkčními požitky – zaměstnanců stanoví, že hodnotu darů poskytnutých příjemcům do zahraničí mohou uplatnit  jen v daňovém přiznání  a nikoliv  v rámci ročního zúčtování. Na straně zaměstnavatelů by ověření podmínek pro uplatnění takových darů bylo problematické.

Poplatník, který není povinen podat daňové přiznání

Podle § 38g odst. 2 daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky podle § 6 pouze:

včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4). Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k, a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně podle § 36, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 vyšší než 6 000 Kč.

Rovněž není povinen podat daňové přiznání poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky ze zahraničí, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění. Daňové přiznání za zdaňovací období je ale povinen podat poplatník uvedený v § 2 odst. 3, který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e), nebo daňové zvýhodnění a nebo nezdanitelnou část základu daně podle § 15 odst. 3 a 4.

Daňové přiznání je také povinen podat poplatník, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti a nebo funkční požitky za uplynulá léta, které se nepovažovaly podle § 5 odst. 4 za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch.

V souvislosti se zrušením společného zdanění příjmů manželů byla od r. 2008 zrušena i povinnost manželů podávat přiznání k dani.

ZDPř stanoví, že daňové přiznání podává zaměstnanec, který obdrží příjmy ze závislé činnosti za minulé roky, kdy mu je zaměstnavatel nevyplatil a které se proto v souladu s § 5 odst. 4 zákona nepovažovaly za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zaměstnavatelem zúčtovány. Způsob propočtu základu daně ve zdaňovacím období, kdy jsou dlužné příjmy zaměstnanci vyplaceny a způsob zápočtu sražené zálohy z těchto příjmů na daň Ministerstvo financí zveřejnilo v pokynu č. D-300, jako vysvětlivku k § 5 odst. 4 zákona.

Má-li poplatník příjmy ze závislé činnosti podle § 6 současně od více plátců daně, musí podat daňové přiznání

Příklad:

Rezident  ČR měl od ledna do dubna příjmy ze zaměstnání v ČR a od května do prosince příjmy ze zaměstnání v zahraničí, které podléhají dle smlouvy o zamezení dvojího  zdanění metodě vynětí. Má povinnost podat v ČR daňové přiznání?

Zákon o daních z příjmů v § 38g odst. 2 stanoví mimo jiné, že daňové přiznání není povinen podat poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky ze zahraničí, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění.

Vzhledem ke skutečnosti, že poplatníkovi plynuly jak příjmy ze závislé činnosti z tuzemska, tak i ze zahraničí, daňové přiznání podat musí. V daňovém  přiznání si poté poplatník uplatní mimo jiné i celou slevu na dani na poplatníka v souladu s § 35ba odst. 1 písm. a) zákona.

Autor: Ing.Eva Sedláková, zdroj: Verlag Dashöfer, www.pamservis.cz