Český spotřebitel si zvykl na vysoký standard kvality a bezpečnosti potravin. Tuto jistotu je třeba zachovat, stávající kontrolní mechanismy jsou dostatečné a v souladu s evropskou legislativou. Větší informovanosti a propagaci českých potravin ze strany výrobců podle ministra Fuksy nic nebrání.
Ministr Fuksa souhlasí s nutností důkladných kontrol potravin. V průběhu září a října provádí Státní veterinární správa kontrolní akci zaměřenou na produkty živočišného původu, jejíž první průběžné výsledky zveřejní 20. září. Podle legislativy EU však veškeré kontroly musejí probíhat pouze v případě důvodného podezření a namátkově, tj. nediskriminačním způsobem. „Kontroly se mají provádět pravidelně, na základě rizika a přiměřeně často. Jednoduchá aplikace zásad zdravého rozumu podpoří konkurenceschopnost českých výrobců už jen tím, že jim ulehčí od přehnané byrokratické zátěže,“ uvedl ministr Fuksa
Orgány státního dozoru nad bezpečností potravin průběžně sledují výskyt patogenních mikroorganismů, tedy i salmonely, jak u produktů vyrobených v ČR, tak u produktů dovezených z jiných členských zemí EU či ze třetích zemí. V České republice se při porážkách drůbeže používá téměř výhradně moderní vychlazování vzduchem, především proto, že se neustále zvyšuje prodej nezamražené čerstvé drůbeže. Legislativa EU však umožňuje i vychlazování vodou, které je z hlediska mikrobiální kontaminace problematické. Tuto technologii používají i menší zpracovatelé drůbeže v Polsku. Státní veterinární správa proto vyžaduje od dovozců informaci o způsobu chlazení drůbeže při porážce.
Drůbeží maso je nutné před samotnou konzumací tepelně upravit. U nás se obvykle syrové maso nekonzumuje, drůbeží už vůbec ne.Tepelná úprava spolehlivě ničí veškeré choroboplodné mikroorganismy, salmonelu nevyjímaje.
Evropská legislativa ovšem dosud neuvádí limit pro výskyt salmonely pro čerstvé drůbeží maso jako kriterium bezpečnosti potravin. Nicméně, od 1. ledna 2011 bude v EU platit, pro čerstvé drůbeží maso limit nulové přítomnosti salmonely v 25g vzorku.
„Cestou, jak zvýšit podíl českých potravin v českých obchodech, je intenzivní propagace a budování dlouhodobé důvěryhodnosti, která ovlivní spotřebitelské chování tak, že spotřebitelé sami budou ve zvýšené míře české produkty vyhledávat a vyžadovat,“ poznamenal ministr Fuksa. Direktivní určování podílu českých a dovozových potravin v českých prodejnách totiž není možné. Naproti tomu uvádění doplňujících informací typu „vyrobeno z českých surovin“ na obalech potravin podle ministra nic nebrání.
Tereza M. Dvořáčková
tisková mluvčí MZe