Agrovenkov o.p.s.
Informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Pardubického kraje

Postup při výpočtu náhrady při dočasné pracovní neschopnosti

05/02/09
smf

Za měsíc leden budou zaměstnavatelé poprvé počítat náhradu mzdy za prvních čtrnáct dní pracovní neschopnosti. Proto určitě neuškodí malé připomenutí.Zdroj: Verlag Dashöfer, www.pamservis.cz
 

Postup při výpočtu náhrady při dočasné pracovní neschopnosti  
Za měsíc leden budou zaměstnavatelé poprvé počítat náhradu mzdy za prvních čtrnáct dní pracovní neschopnosti. Proto určitě neuškodí malé připomenutí.

Při výpočtu náhrady mzdy při DPN se vychází z průměrného hodinového výdělku pro pracovněprávní účely vypočtený   v souladu s §§ 351 a násl. ZP. Nutno upozornit na to, že průměrný výdělek se zjišťuje vždy k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí z rozhodného období, kterým je předchozí kalendářní čtvrtletí. Pokud bude nemoc trvat tak, že v rámci  prvních 14 kalendářních dnů DPN připadne čtvrtý, případně  další pracovní den/dny   do jednoho čtvrtletí a následující pracovní den/dny  až do 14. kalendářního dne DPN do následujícího čtvrtletí, budou se pro výpočet náhrady mzdy při DPN používat 2  průměrné  hodinové výdělky.
Průměrný hodinový výdělek se dále upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského podle § 21 odst. 1 písm. a)  ZNP  s využitím tří redukčních hranic, které jsou  pro rok 2009  stanoveny tyto:
I.       786 Kč,
II.  1 178 Kč,
III. 2 356 Kč.
Pro účely výpočtu náhrady mzdy při DPN se  tyto redukční hranice vázané na kalendářní  den převedou   na hodinové tak, že se   vynásobí koeficientem  0,175 a  poté se zaokrouhlí na haléře směrem nahoru:
786  x 0,175  = 137,55 Kč,
1178 x 0,175 = 206,15 Kč,
2356 x 0,175 = 412,30 Kč.
S použitím těchto hodinových redukčních hranic se provede  redukce průměrného hodinového výdělku podle postupu platného pro redukci denního vyměřovacího základu u nemocenského:
– do výše první redukční hranice se započte  90 % průměrného hodinového výdělku,
– rozdíl mezi druhou a první redukční hranicí se započte ve výši 60 %,
– rozdíl mezi třetí a druhou redukční hranicí se započte ve výši 30 %,
– k částce průměrného hodinového výdělku nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.
137,55 x 90% =  123,80 Kč
(206,15 – 137,55) x 60% = 41,16 Kč
(412,30 –  206,15) x 30% =  61,85 Kč
Maximální redukovaný průměrný výdělek činí: 123,80 + 41,16 + 61,85 = 226,81 Kč.
Náhrada mzdy při DPN náleží  od 4. pracovního dne ve  výši 60 % redukovaného průměrného výdělku, tj. maximálně 226,81 x 60% = 136,09 Kč za hodinu.
Náhrada mzdy při nařízené karanténě náleží od 1. pracovního dne  do 3. pracovního dne  ve výši 25 % redukovaného průměrného hodinového výdělku, tj. maximálně 226,81  x 25% = 56,70 Kč za hodinu, od 4. dne karantény náleží náhrada mzdy ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku, tj. maximálně 226,81 x 60% = 136,09 Kč za hodinu.
Hodinová náhrada mzdy se dále násobí počtem hodin, které zaměstnanec  neodpracoval  v období prvních 14 kalendářních dnů trvání DPN. Takto zjištěná celková výše náhrady se zaokrouhlí  buď na celé koruny nahoru tak, jako se zaokrouhluje mzda a plat  (viz. 142 odst. 2 ZP), nebo se uplatní matematický způsob zaokrouhlen.
Zdroj: Verlag Dashöfer, www.pamservis.cz
 

Zařazeno v daně a účetnictví