Ve Výzkumném ústavu zemědělském v Kroměříži byl v letech 2004-2006 založen pokus, jehož cílem bylo porovnání devíti odrůd ozimé pšenice, pěstovaných konvenčním a ekologickým způsobem. Pokusy byly prováděny v nadmořské výšce 235 m, kde průměrná roční teplota je 8,7 °C a roční srážky 599 mm. U konvenčního způsobu pěstování byl použit čtyřhonový osevní postup s 50 %ním zastoupením obilnin, bez kukuřice. U ekologického způsobu pěstování byl použit osmihonový osevní postup (bez kukuřice, s max. 50 %ním zastoupením obilnin).

     Sledováno bylo dosažení pekárenské jakosti pšenice, a to prostřednictvím třech parametrů (hmotnost tisíce semen v g, objemová hmotnost v g/l, obsah proteinů v %). Podle výsledků pokusů byl výnos zrna, HTS a obsah proteinů ozimé pšenice u ekologického způsobu pěstování prokazatelně nižší než u konvenčního pěstování. Jako vhodná předplodina pro ozimou pšenici se v tomto případě ukázal jetel, zejména s ohledem na fixaci dusíku.  

     Průměrný výnos během třech let pěstování ozimé pšenice byl 6,72 t.ha-1. Požadovaný minimální obsah proteinů (11,5 %) byl u konvenčního způsobu pěstování dosažen ve všech případech. Průměrná hodnota obsahu proteinů byla u ekologického pěstování též v limitu, ale ve dvou případech byla nižší než stanovuje předpis. Požadovaná hodnota (760 g.l-1) objemové hmotnosti byla u ekologického způsobu pěstování dodržena ve většině případů. V porostech se vyskytovaly následující druhy plísní rodu Fusarium: Fusarium culmorum, F. graminearum, F. poae a    F. avenaceum. Na základě výsledků nebyl zjištěn žádny výrazný rozdíl v obsahu DON (deoxynivalenolu) v zrnu pšenice pěstované ekologickým a konvenčním, vysoce intenzivním způsobem.
http://www.nasepole.sk/clanok.asp?ArticleID=5

Zdroj: www.agronavigator.cz