Obsah živin v digestátu může značně kolísat, nelze jím tedy hnojit podle průměrných hodnot.
Digestátem ze zařízení na výrobu bioplynu nelze v žádném případě hnojit na základě průměrných hodnot. Jak ukázaly výsledky projektové práce vysoké školy v Osnabrücku, v závislosti na použitém substrátu obsah živin značně kolísá. Bylo zkoumáno 18 zařízení na výrobu bioplynu, která používají kromě kukuřice především kejdu skotu a prasat nebo sušený drůbeží trus. Výsledky ukázaly následující:
- Obsah dusíku dosahoval přibližně 1,9 až 6,7 kg celkového N/m3, u amonného dusíku se hodnoty pohybovaly od 1,0 do 3,6 kg N/m3.
- Také obsah draslíku silně kolísal – od 1,2 do 6,7 kg K2O /m3.
- U fosforu se obsah pohyboval zhruba mezi 0,6 a 3,5 kg P2O5/m3.
- Zatímco hodnota pH byla relativně konstantní, vykazoval obsah sušiny s 2,2 až 10,5 % velké rozdíly.
Srovnání použitých substrátů ukázalo, že vysoký podíl kukuřice a kejdy skotu vede často k vysokému obsahu draslíku. Kejda prasat jako substrát má oproti tomu často za následek vyšší obsah fosforu v digestátu. Jednoznačný vztah mezi použitým substrátem a obsahem živin v digestátu však nelze pokaždé stanovit.
Přesné určení obsahu živin v substrátu je možné pouze v laboratoři. Obsah amoniaku lze rychle a přesně stanovit také pomocí testovacích papírků Quantofix.