Agrovenkov o.p.s.
Informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Pardubického kraje

Kdy daňové přiznání a kdy roční zúčtování záloh?

26/02/09

Kdy daňové přiznání a kdy roční zúčtování záloh?

Kdy daňové přiznání a kdy roční zúčtování záloh?  
9.2.2009, Zdroj: Verlag Dashöfer
Pokud si nejste jisti, pak si přečtěte následující zprávu.
Podle § 38ch odst. 1 ZDPmá zaměstnanec  právo požádat písemně o roční zúčtování záloh a  daňového zvýhodnění  svého  posledního zaměstnavatele ve zdaňovacím období (2008) jen za podmínky, že za toto zdaňovací období nemá povinnost podat daňové přiznání a za předpokladu, že  v roce 2008 pobíral příjmy ze závislé činnosti anebo funkční požitky:
●  pouze od jednoho zaměstnavatele  nebo
●  od   více  zaměstnavatelů  postupně za sebou, a
● případně ještě  příjmy, které byly zúčtovány   výše zmíněnými  zaměstnavateli  dodatečně v  době,  kdy pro  ně  již v roce 2008 závislou  činnost nebo funkci nevykonával (dále též   tzv. „doplatky mzdy  podle § 38ch ZDP"). 
Podmínkou ovšem je,  že u všech  těchto  zaměstnavatelů  podepsal   na zdaňovací období 2008 v zákonné lhůtě  prohlášení k dani  a nebo je  podepsal  podle § 38k odst. 7 ZDP alespoň zpětně  se žádostí o roční zúčtování záloh  (tak  může  učinit ovšem jen  u posledního zaměstnavatele v tomto roce, a to  do 15. února 2009).      
O roční zúčtování za r. 2008 může požádat  též  zaměstnanec s podepsaným  prohlášením k dani,  kterému  zaměstnavatel  příjmy zúčtované v roce  2008 řádně  nevyplatil v čistém ani do  31. ledna  2009. Tyto příjmy  se podle § 5 odst. 4 ZDP vyloučí z úhrnu příjmů při  ročním  zúčtování záloh a daňového zvýhodnění  za rok 2008  (nepatří ani do daňového přiznání), a to včetně povinného
Okolnosti, za kterých zaměstnanci za zdaňovací období 2008 vzniká povinnost podat daňové přiznání,  jsou zejména tyto (stačí, aby došlo k naplnění alespoň jedné z nich):
  • jestliže pobíral příjmy od jednoho nebo od více zaměstnavatelů postupně za sebou, ale třeba jen na část roku neměl podepsáno prohlášení k dani a z jeho mzdy byla proto sražena záloha na daň podle § 38h odst. 4 ZDP (nesnížená o slevy na dani podle § 35ba ZDP) a nepodepsal je ani dodatečně do 15.2.2009 se žádostí o roční zúčtování záloh (tj. nikoliv pokud z jeho mzdy byla sražena daň srážkou zvláštní sazbou podle § 36 ZDP;
  • jestliže mu plynuly třeba jen po část roku příjmy zdaněné zálohou na daň souběžně od více zaměstnavatelů (nepřihlíží se jen k tzv. doplatkům mzdy podle § 38ch ZDP od dřívějšího tzv. hlavního zaměstnavatele v roce 2008);
  • jestliže měl vedle příjmů ze závislé činnosti a nebo funkčních požitků i jiné příjmy podle §§ 7 až 10 ZDP v úhrnu vyšší než 6 000Kč (před odečtením výdajů), např. příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, z kapitálového majetku, z pronájmu a nebo ostatní příjmy), a nebo příp. i nižší než stanovený limit, ale hodlá uplatnit (vykazuje) daňovou ztrátu;
  • jestliže po 31.1.2008 obdržel doplatek dlužné čisté mzdy, který se vztahuje k příjmům zúčtovaným v jeho prospěch a zdaněným ještě vletech 2005 až 2007, které se tenkrát nepovažovaly za jeho příjmy podle § 5 odst. 4 ZDP, protože mu nebyly vyplaceny,
  • jestliže zaměstnanec – daňový rezident ČR měl kromě příjmů zdaněných zálohou na daň ještě příjmy ze závislé činnosti ze zdrojů v zahraničí (např. ze zaměstnání vykonávaného pro tuzemského zaměstnavatele na území jiného státu po dobu delší než 183 dnů, nebo ve stálé provozovně českého zaměstnavatele umístěné v zahraničí, nebo ze zaměstnání vykonávaného pro zahraničního zaměstnavatele na území jiného státu, apod.), nebo i jiné příjmy ze zdrojů v zahraničí,
  • jestliže měl příjmy ze zaměstnání vykonávaného na území ČR, ale plynoucí „ze zahraničí", tzn. od osoby, která v ČR nemá povinnosti plátce daně podle § 38c ZDP (např. od zahraniční osoby, která má na území ČR jen tzv. „službovou stálou provozovnu" anebo která v ČR žádnou stálou provozovnu nemá),
  • jestliže měl příjmy ze závislé činnosti od zahraničního zastupitelského úřadu v tuzemsku, který v ČR nemá povinnosti plátce daně (bez ohledu na to zda po celý rok nebo jen po část roku),
  • jestliže zaměstnanec – daňový nerezident ČR hodlá pro snížení vypočtené roční daně uplatnit v ČR i např. daňové zvýhodnění, nebo slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až c) ZDP (na druhého z manželů, nebo na částečnou či plnou invaliditu z českého důchodového pojištění, nebo na průkaz ZTP/P), anebo pro snížení základu daně i úroky z úvěrů použitých na financování bytových potřeb.