Podle Petra Habáně z odboru komunikace ministerstva půjde v první fázi o zkušební režim, který mohou využívat zatím jen registrovaní uživatelé zemědělské půdy. I tak jde ale podle serveru o průlom v systému identifikace zemědělské půdy. "Registrovaní uživatelé budou moci zjistit, které pozemky, evidované dle Katastru nemovitostí, se nachází uvnitř jimi užívaných půdních bloků," řekl Habáň.

Do konce prvního pololetí 2008 bude zprovozněna i aplikace, která umožní vyhledat vlastníka pozemku podle zadaného čísla pozemku a katastrálního území, dodal Habáň.

Po pěti letech od svého vzniku tak postupně začne LPIS kromě evidence vlastnictví a užívání půdy plnit roli, kterou měl mít podle dřívějšího ředitele ústředního pozemkového úřadu Jiřího Hladíka od samého počátku.

Hladík, představitel Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, považuje "zviditelnění vlastníků" za zjednodušení připravovaných pozemkových a protipovodňových úprav. "Identifikace vlastníků také pomůže zemědělcům, kteří musí jako podmínku pro příjem dotací prokázat právní důvod užívání půdy, čili musí mít s vlastníkem pozemků, na nichž hospodaří, nějaký smluvní vztah. Ale k tomu jej potřebuje znát," uvedl.

Uživatelská evidence půdy nyní spadá do působnosti regionálních zemědělských agentur, správu evidence pozemků by ale měly převzít pozemkové úřady. To by podle současného šéfa Ústředního pozemkového úřadu Jaroslava Vítka znamenalo, že systém by byl zpřístupněn všem zemědělcům, následně obcím a co nejdříve úplně všem. "My jsme schopni převzít LPIS hned, pokud nám agentury vrátí technické vybavení a lidi, které tam v minulosti z pozemkových úřadů přešli," řekl Vítek. Celkem jde podle něj o 105 osob.

Některé zemědělské podniky hospodařily na pozemcích, které nebyly jejich, a nikomu neplatily nájem. Zemědělci také čerpali dotace, ačkoli systém nezobrazoval reálný stav užívání a vlastnictví pozemků, píše Aktuálně.