Významný vliv na složení jetelotravních směsek má dusík (N). Je známo, že hnojením dusíkem se podporuje travní složka porostu, a to zejména vysoké nitrofilní trávy, čímž dochází k potlačení jetelovin v porostu. Při výživě dusíkem je potřeba využít jedinečnou schopnost jetelovin a bobovitých rostlin obecně, kterou je poutání vzdušného dusíku. Pro jeteloviny to znamená, že při pěstování v monokultuře téměř nepotřebují N hnojení. Ve svých kořenech mají 3–4krát vyšší obsah dusíku než trávy. Nejvyšší obsah mají kořeny komonice, jetele plazivého a vojtěšky. Vysoký obsah dusíku (1,5–2,8 %) je důsledkem symbiózy s rhizobii. Trávy v jetelotravách nejenže využívají dusík vytvořený rhizobii jetelovin, ale ve směsce dokáží lépe využívat i půdní dusík, a tím stimulují jeteloviny k vyšší efektivnosti poutání dusíku z ovzduší. Výsledky pokusů s jetelotravními směskami poukazují na zvýšení podílu travní složky na úkor jetele lučního po zvýšení dávek dusíku.

Významný vliv na změny ve floristickém složení porostu má také fosfor. Jeho aplikací se zvyšuje podíl jetelovin na úkor méně kvalitních dvouděložných druhů. Nedostatečná výživa fosforem se projevuje zmenšenou listovou plochou a předčasným opadem listů.

Rozšířením jetelovin se snižuje potřeba hnojení minerálními dusíkatými hnojivy, což je významné zejména z ekologického hlediska.

Samotné draselné hnojení ovlivňuje druhovou skladbu porostu jen minimálně. Při jeho nadměrných dávkách a při aplikaci dusíku se podporuje rozvoj nežádoucích rostlin. Při dostatku vápníku a fosforu v půdě draslík podporuje rozvoj jetelovin. Travní porosty mají schopnost přijímat draslík ve větším množství (tzv. luxusní příjem) než potřebují pro vysoké výnosy, což negativně ovlivňuje kvalitu krmiva a může způsobit problémy polygastrům.

Hnojení má významný vliv na výnosy sušiny jetelotrav. Hnojení jetelotravních porostů ovlivňuje i změny koncentrace organických a minerálních látek v sušině. Změny v koncentraci těchto látek mohou být vyvolány primárně nebo sekundárně, kdy hnojení vyvolává změny ve floristickém složení porostu a v zastoupení jednotlivých druhů a agrobotanických skupin. Při sekundárních změnách zvýšení podílu jetelovin na úkor trav zvyšuje obsah N-látek, mírně snižuje obsah vlákniny, mírně zvyšuje obsah fosforu a draslíku, výrazně zvyšuje obsah vápníku a hořčíku a mírně sodíku.

Polnohospodársky rok, 18, 2010, č. 13, s. 5 , zdroj: www.agronavigator.cz