Zemědělská inspekce usvědčila prvního viníka červencového případu znečištěné řeky, kdy tři obce přišly o pitnou vodu. Dobytek se skutečně pásl tam, kde neměl. Další viníci, čistička v Moravském Berouně a bobří hráz, na svůj ortel čekají.

      V pomyslném procesu se spiknutím bobrů, dobytka na břehu řeky Bystřice a čističky v Moravském Berouně, které letos v červenci připravilo o pitnou vodu trojici obcí na Šternbersku, padl od lidí ze zemědělské inspekce první důkaz. Krávy se skutečně pásly tam, kde neměly, v ochranném pásmu zdroje vody.

    Dostanou-li se nyní opět k řece, riskuje jejich majitel Pavel Hrubý pokutu. Tu by měl teoreticky dostat už nyní, v očích úřadů jej ovšem očišťuje „spoluúčast“ bobrů a čističky a také fakt, že kvůli nedůsledným úředníkům z konce sedmdesátých let o ochranném pásmu na pastvinách nevěděl.

    Na „lavici obžalovaných“ pak ještě „sedí“ bobři se svou hrází, která vodu z řeky, již pak vodohospodáři pro 1 600 lidí upravují na pitnou, zavedla mezi výkaly již „odsouzeného“ dobytka a také moravskoberounská čistička, která ve stejné době kvůli havárii nefungovala naplno. I když už se dobytek na březích Bystřice nyní nepase, zanechal po sobě usvědčující stopy. A to doslova. „Byly tam skutečně vidět otisky kopyt dobytka,“ popisuje Kamil Cigánek, vedoucí oddělení zemědělské inspekce na opavské pobočce Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. „Jde o pozemky, které leží v ochranném pásmu druhého stupně vodního zdroje. To znamená, že se zde dobytek pást nesmí, zakázali jsme to. Pokud by jej sem jeho majitel znovu nahnal, hrozí mu sankce.“

    Ty se nad Pavlem Hrubým, kterému stáda krav patří, ovšem podle další instituce, která se případem u Bystřice zabývá, teoreticky vznášejí už nyní. „Můžeme se zde bavit například o tom, že by dotyčný zemědělec za pastvu v ochranném pásmu musel vrátit část již přidělených dotací. Prakticky je to ovšem mnohem složitější. Na vině za znečištění vody zde totiž není jenom dobytek, ale také špinavá voda, která tehdy tekla z moravskoberounské čističky a také ona bobří hráz, která řeku na pastviny odklonila,“ popisuje ředitel olomoucké pobočky Státního zemědělského intervenčního fondu Lubomír Faltýnek. Svoji polehčující roli by pak mohla sehrát také skutečnost, že ochranné pásmo úřady u Bystřice vyhlásily již v roce 1976.

    „Museli jsme panu Hrubému dát za pravdu, že na březích Bystřice chybělo označení ochranného pásma, které by tam správně být mělo. Také se k němu velmi pravděpodobně nedostaly dokumenty, které by ho o tom informovaly,“ vypočítává Cigánek. Podle něj je nyní těžké dohledat úředníky, kteří za to mohou.

       Řeku zašpinily krávy. Bobři na ortel čekají. „Je to záležitost stará více než třicet let,“ říká Cigánek. Sám zemědělec Hrubý se pak odvolává také na staré mapy, v nichž ochranné pásmo nebylo pořádně zakreslené.

     Otázka případné pokuty, či odebrání části dotací však podle Faltýnka z olomouckého Státního zemědělského intervenčního fondu uzavřená není. „Šetření běží dál.“

     Pozornost pomyslných soudců se však nevyhýbá ani zbytku osazenstva lavice obžalovaných. „K havárii na čističce odpadních vod v Moravském Berouně máme již sesbírány podklady a během dvou až tří týdnů začne naše šetření. Kolegyně, která to má přímo na starosti, je v tuto chvíli bohužel nemocná,“ přibližuje vedoucí odboru životního prostředí na šternberské radnici Antonín Kostrůnek, podle něhož je jisté, že provozovatel čističky čeká za její červencovou havárii pokuta. „Bude to ve výši kolem sto tisíc korun.“

     Rozhodnuto není ani o osudu bobří hráze. Pokud by ji vodohospodáři, či kdokoli jiný chtěl z koryta Bystřice odstranit, musel by kvůli ochraně bobrů na krajském úřadě v Olomouci zažádat o výjimku. „Takový podnět tady zatím nemáme,“ uvedla vedoucí tamního oddělení ochrany přírody Renata Švecová Honzáková. Koryto Bystřice pak navíc podle jejího šternberského kolegy Kostrůnka čeká kompletní průzkum, který by měl tamní aktivitu bobrů zmapovat.

 

zdroj: Regionální mutace Mladá fronta DNES – střední Morava