Přímé platby, SPS, SAPS,…
02/04/09
Základní platba pro konvenčního zemědělce, přes kterou je vyplácen nejvyšší objem finančních prostředků je tzv. přímá platba z I. Pilíře. Autor: Michal Pospíšil, zdroj: www.asz.cz
Přímé platby, SPS, SAPS…co to vlastně je?
Zemědělské dotace jsou trnem v oku nejednomu ekonomickému expertu. Vstup do Evropské Unie znamenal mimo jiné pro zemědělce vstup do dotačního kolotoče Evropské Unie. Vědecké ústavy, experti a řada lidí používá velké množství nových termínů a odborných slov. Konají se demonstrace. Zdaleka ne všem zemědělcům je význam těchto slov jasný. Dochází pak mylným srovnáním. Kombinace různých typů plošných dotací a jejich výše pak může vést ke zcela mylným závěrům o rozdílech v platbách mezi jednotlivými státy.
Existuje několik typů plateb, vyplácených v současnosti zemědělcům.
Základní platba pro konvenčního zemědělce, přes kterou je vyplácen nejvyšší objem finančních prostředků je tzv. přímá platba z I. Pilíře. V EU 15 je pro tuto platbu užíván termín SPS – Single Payment Scheme (v ČR překládáno jako platba na farmu). V nových členských zemích je užívána jednoduchá platba na plochu (SAPS – Single Area Payment Scheme). Výše platby je vypočtena pro každý stát na základě zemědělské produkce.
Referenční výše produkce byla stanovena v referenčním období . Podle obecné rovnice: produkce x množstí x sazba = základní objem finančních prostředků, tzv. „ národní obálka“.
Příklad ČR v základní komoditě: 4,2 t/ha (průměrný výnos pšenice) x počet tzv. započítaných ha (stanoveno v přístupové smlouvě) x sazba 63 EUR/ha = objem finančních prostředků v EUR v národní obálce.
Příklad č. 2: KBTPM (krávy bez tržní produkce mléka): Stanovená kvóta 93 300 x sazba za kus = objem finančních prostředků v národní obálce.
Tímto způsobem je vypočítán objem finančních prostředků pro každou komoditu a pro každý stát. (detailně viz tabulka)
Dříve byly tyto finanční prostředky vypláceny v odpovídající výši jen těm zemědělcům, kteří příslušnou komoditu pěstovali nebo chovali příslušná zvířata. To se od roku 2003 změnilo. Státy mohou z finančních prostředků vyplácet každému zemědělci platbu, aniž by zemědělec musel příslušnou komoditu pěstovat nebo chovat příslušnou kategorii zvířat. Některé státy si na základě výjimek však ponechaly částečně původní systém, tedy vyplácejí zemědělcům část podpor v případě, že produkují příslušnou komoditu.
Úplné odpojení všech plateb (decoupling) od produkce proběhne ve „staré 15“ do konce roku 2013.
V ČR a ostatních nových členských státech byl přijat jiný systém, nežli ve státech tzv. staré 15. Byl vypočten celkový objem finančních prostředků pro příslušný stát. Výpočet byl stanoven na základě referenčního období produkce v letech 1996 -1999. Tento stav byl zafixován a podle této produkce byla stanovena výše národní obálky. Všechny dílčí platby byly sečteny a výpočtem byla stanovena plošná platba na jeden ha.
Do národních obálek jednotlivých států EU 27 jsou rozpočítávány další přiznané specifické platby na základě dalšího vývoje financování Společné zemědělské politiky, např. v Health Check.
Výše takto vypočtené národní obálky je rozdělena na zemědělce v jednotlivých státech. V tabulce je uveden detailní výpočet národních obálek po poslední korekci Společné zemědělské politiky v roce 2008 (Health Check).
V roce 2008 experti vypočetli, jaká by byla hypotetická výše takto vypočtených plateb na 1 ha v jednotlivých státech v roce 2013. V tomto roce všechny nové státy (kromě Bulharska a Rumunska) ukončí přechodné období a budou mít nárok na plnou výši plateb, tj.: 100%. Byly zjištěny významné rozdíly, kdy výše 100% neznamená, že platby budou stejné… (viz graf přímé platby po dorovnání).
Tato nerovnost je základem požadavku na změnu distribuce základních finančních prostředků – přímých plateb ve Společné zemědělské politice Evropské Unie po roce 2013.
Kromě přímých plateb existují další „plošné“ platby. Jsou to platby do méně příznivých oblastí (LFA), Agro-Environmentální platby a platby do ekologického zemědělství. Tyto platby se v jednotlivých státech významně liší a jsou specifické. Jsou vypláceny jen těm zemědělcům, kteří hospodaří v obtížných podmínkách anebo se zaváží splňovat „objednávku“ státu podle předem definovaných podmínek a na určitou dobu.
Jestliže se kdokoliv pouští do srovnání plateb mezi jednotlivými státy, měl by přesně specifikovat, co srovnává, aby nedocházelo k mylné interpretaci.
autor: Michal Pospíšil, Zahraniční tajemník ASZ ČR ,
Vývoj přímých plateb – tabulka
Přímé platby po dorovnání – grafzdroj: www.asz.cz
