Náležitosti mzdového výměru
3.9.2007, JUDr. Věra Bognárová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Mzdový výměr musí s ohledem na zvolený způsob odměňování obsahovat všechny údaje, které jsou pro určení tohoto způsobu odměňování rozhodné.
Dotaz:
V naší firmě stanovujeme mzdu jednostranně mzdovým výměrem. Jaké jsou podstatné náležitosti pro jeho platnost (způsob odměňování, termín a místo výplaty stanovuje smlouva a vnitřní předpis)? Je možné změnit mzdu jinou formou než novým mzdovým výměrem, a to např. dopisem, v němž je mimo jiné sdělení o výši mzdy? Co v případě, když mzdový výměr obsahující změnu výše mzdy (směrem dolů) uvádí nesprávné označení funkce a platové třídy? Lze ho považovat za neplatný?
Odpověď:
V dotaze používáte jak pojmu mzda, tak i platovou třídu, a není proto vůbec jednoznačné, jaký způsob odměňování používáte. Poskytování mzdy a platu se zásadním způsobem liší, a to i pokud jde o mzdový a platový výměr. Jestliže však používáte pro Vaši společnost pojmu firma, lze spíše předpokládat, že se ve Vašem případě jedná o jiný subjekt než uvedený v § 109 odst. 3 ZP (stát, územní samosprávný celek, státní fond, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba zřizovaná podle školského zákona), a proto zaměstnancům poskytujete za práci mzdu a nikoliv plat, jak by to bylo u těchto shora vyjmenovaných subjektů.
Podstatné pro stanovení mzdy je ustanovení § 113 ZP. Mzda musí být sjednána, stanovena nebo určena před začátkem výkonu práce, za kterou má tato mzda příslušet. Zaměstnavatel může zvolit některou ze shora uváděných forem stanovení mzdy. Z Vašeho dotazu vyplývá, že máte pravděpodobně stanoven vnitřní mzdový předpis, který upravuje třídy, pravděpodobně i výši mzdy v těchto jednotlivých třídách a zaměstnanci podmínky poskytování mzdy stanovíte ve mzdovém výměru. Zaměstnavatel je povinen v den nástupu do práce vydat zaměstnanci písemný mzdový výměr a je také povinen, dojde-li kdykoliv během trvání pracovního poměru ke změně skutečností, které jsou uvedeny v tomto mzdovém výměru, písemně oznámit zaměstnanci tyto změny, a to nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti. Zákoník práce stanoví, pokud je o obsah mzdového výměru pouze to, že musí obsahovat údaje o způsobu odměňování, o termínu a místě výplaty mzdy, a to pro případ, kdy tyto údaje neobsahuje smlouva, zpravidla kolektivní, může se ale i jednat o individuální smlouvu se zaměstnancem nebo i pracovní smlouvu. Tyto údaje může také obsahovat vnitřní předpis, který je však možné vydat pouze za podmínek uvedených v § 305 ZP.
Mzdový výměr proto musí s ohledem na zvolený způsob odměňování obsahovat všechny údaje, které jsou v daném případě pro určení tohoto způsobu odměňování rozhodné. Zvolená právní úprava umožňuje, aby zaměstnavatel sám zvolil způsoby odměňování bez jakéhokoliv omezení, protože zaměstnancům garantuje pouze poskytování minimální mzdy, zaručené mzdy a minimální výše povinně poskytovaných příplatků. Všechno ostatní však ponechává na zaměstnavateli, případě na dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Poskytování mzdy tak může být různorodé, proto zákoník práce ani nestanoví podrobně povinné náležitosti mzdového výměru, protože se všechny povinné náležitosti odvíjejí od zvoleného způsobu odměňování. Podstatné totiž je, že zaměstnavatel má povinnost mzdu sjednat, stanovit nebo určit před začátkem výkonu práce a zaměstnanci je povinen vydat tento písemný mzdový výměr, a to vždy nejpozději v den, kdy výkon práce začíná nebo kdy změna nabývá účinnosti. Alespoň příkladmo je možné uvést, že musí mzdový výměr obsahovat zvolenou formu mzdy (měsíční, hodinová, časová, podílová), pokud vycházíte ze stanovení určitých tříd, musí být uvedena tato třída, výše mzdy odpovídající zvolené formě a případné podmínky jejího poskytování. Dále mzdový výměr musí obsahovat případně zaměstnavatelem poskytované příplatky ke mzdě nebo jakkoliv jinak nazvané formy složek mzdy (prémie, jejich formy, odměny apod.).
Zákoník práce pro formu stanovení mzdy zcela nově od 1.1.2007 používá pojmu „mzdový výměr", který byl doposud používán výhradně neformálně, nicméně vyplývá z toho to, že mzdový výměr, který je vydán, musí zaměstnavatel měnit opět pouze změnou tohoto mzdového výměru. Správně by tedy měl být mzdový výměr změněn opět listinou nazvanou mzdový výměr.
V případě mzdového výměru se nejedná o právní úkon a proto se na platnost této listiny nedají vztáhnout ustanovení občanského zákoníku o platnosti právních úkonů. Z čistě formálního právního pohledu by proto i písemné oznámení o změně v poskytování mzdy mohlo být učiněno „dopisem zaměstnavatele", protože se ostatně nejedná o nic jiného než o stanovení mzdy a tím i mzdový výměr, nicméně jak uvádím shora, jednalo by se o určitou nedůslednost ke vztahu k ustanovení § 113 odst. 4 ZP.