Až půjdete na nákup, zbystřete. Čtvrtka másla už nemusí být čtvrtkilová. A pytlík mouky, soli nebo rýže už nemusí vážit kilo, jak je na to většina lidí zvyklá. Může mít třeba jen 955 gramů. Povinnost výrobců dodržovat standardní velikosti balení u řady běžných potravin i zboží právě přestává platit.

Může za to nová směrnice Evropské unie, která začala platit 11. dubna. Podle jejích tvůrců už se regulace váhy a objemu zboží přežila. Jedinou výjimkou zůstávají jen lihoviny a vína.

Pravidla, která už neplatí, přesně stanovovala, že třeba máslo se smí prodávat jen v násobcích 125 gramů. Předepsanou hmotnost museli výrobci dodržovat například i u konzerv, kávy, ale také třeba u zubních past.

Porovnávání cen u jednotlivých druhů zboží se teď lidem ztíží. Na druhé straně však nebudou nuceni plýtvat s potravinami, kupovat příliš velká balení, protože menší nejsou k sehnání. Podle mluvčího ministerstva průmyslu a obchodu Tomáše Bartovského budou mít nyní výrobci také volnější ruce v inovacích a v reklamě: mohou nabízet třeba "šťastné pečení se 777 gramovou moukou".

Změna však sklízí i kritiku. "Určitě to přináší možnost pro zdražování," říká právnička Sdružení na obranu spotřebitelů Eva Strnadová. Lidé podle ní při nákupech často nečtou údaje na výrobku. "Koupí ho pak pod dojmem, že jde o známou gramáž," upozorňuje. Pro spotřebitele má tak jedinou radu: prohlížet víc obaly s údaji o hmotnosti a cenovky.

Mnoha druhům zboží, u kterých by to lidé nečekali, teď hrozí nenápadné zmenšování při zachování původní ceny. Podobně už se to nějakou dobu děje třeba u čokoládových tyčinek, sušenek nebo jogurtů, na které se regulace nevztahovala.

Například tyčinky Milky Way či 3bit nebo tvarohový Lipánek a mnoho dalších oblíbených laskominek během posledních měsíců začalo nápadně hubnout, avšak cena přitom zůstala stejná.

Doba hospodářského poklesu a klesajících tržeb tyto praktiky přitahuje jako magnet. A hovořit o balamucení zákazníků, kteří podle průzkumů řetězců nakupují potraviny z třetiny spontánně, chce přímo jen málokdo.

"Určitě to někteří výrobci opět ve větším zkusí. My to ale dělat nechceme a ve firmě se o tom ani nediskutovalo," uvedl předseda představenstva mlékárenské skupiny Moravia Lacto Stanislav Coufal.

"U některých výrobků je totiž poměrně obtížné změnit balicí linku a snížit hmotnost balení. To by stálo více peněz než efekt ze zdražení výrobku," myslí si například mluvčí Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.

Vyhláška z dílny někdejšího ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra měla zabránit praktikám dodavatelů, kteří snižovali obvyklé gramáže výrobků, aniž snížili také cenu.

"Stávalo se to u másla, které zeštíhlelo z té klasické čtvrtky na dvě stě gramů, a u tavených sýrů. Krabička zůstala skoro stejná, jen se o něco snížila. Zrušení té vyhlášky není dobrá zpráva, tyto praktiky se mohou vrátit," reagoval na liberalizaci předpisu tajemník Českomoravského svazu mlékárenského Michal Němec.

"Zhubnutí" zboží si podle něj nebudou moci ve větší míře dovolit významnější tuzemští výrobci, ale spíš dovozci ze zahraničí.

I další velcí výrobci se brání tomu, že by nových volnějších poměrů chtěli v brzké době využívat ke zdražování svých výrobků. "Tato vyhláška nás v žádném případě neovlivnila a ani neplánujeme žádné výrazné změny obalů či hmotností," říká Andrea Jandová, mluvčí společnosti Unilever, která vyrábí tuky Rama a Flora, ale také zmrzliny Algida či zubní pastu Signal.

"Navíc vyhláška je prakticky překonána již od doby, kdy obchody musí uvádět i jednotkovou cenu přepočtenou na kilogram, takže si spotřebitelé mohou ihned a jednoduše srovnat cenu několika výrobků mezi sebou bez ohledu na velikost balení," dodává Jandová.

To však platí jen u samoobsluh s plochou větší než 400 m2, u těch menších cena za kilogram či litr uváděna být nemusí. Například v sousedním Německu, kde došlo ke zrušení regulace ve stejné době jako u nás, si už začínají spotřebitelé stěžovat na chaos v supermarketech.