Agrovenkov o.p.s.
Informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Pardubického kraje

Rozšíření „zelených“ kritérií

04/08/09
smf

EU zvažuje rozšíření „zelených“ kritérií mimo oblast biopaliv. Zdroj: www.euractiv.cz
 

EU zvažuje rozšíření „zelených“ kritérií mimo oblast biopaliv
Evropská komise zahájila konzultace ohledně boje proti nepřímým změnám obdělávané půdy, které jsou způsobené produkcí biopaliv. Komise zamýšlí rozšířit kritéria určená pro oblast biopaliv do obecnějšího užití pro běžné zemědělské komodity.
Souvislosti:

V prosinci 2008 došli lídři EU ke shodě ohledně směrnice o obnovitelných energiích, která vyžaduje, aby každý členský stát do roku 2020 zajišťoval 10% svých palivových přepravních potřeb z obnovitelných zdrojů. Obnovitelné zdroje v tomto smyslu zahrnují biopaliva, vodíkové zdroje a zelenou elektřinu.

Směrnice o obnovitelné energii také ustanovila kritéria udržitelnosti pro biopaliva. Členské státy EU jsou směrnicí zavázány zajistit, že biopaliva poskytnou alespoň 35% úspor emisí CO2 oproti fosilním palivům. Tato hodnota se zvyšuje pro rok 2017 na 50% a pro rok 2018 až na 60%.

Objevily se ale obavy, že zvýšená produkce biopaliv způsobí masivní odlesňování a bude mít také zásadní dopad na potravinovou bezpečnost, protože plodiny pro výrobu energie nahradí jiné běžné plodiny (tzv. nepřímá změna obdělávané půdy).

Směrnice o obnovitelných energiích spolu se směrnicí o kvalitě paliv byly schváleny jako součást energeticko-klimatického balíčku vloni v prosinci. Obě tyto směrnice zavazují Komisi k sestavení zprávy „hodnotící dopad nepřímých změn obdělávané půdy na emise skleníkových plynů“, která by zároveň přišla s návrhem jak tyto dopady omezit.

Ke zprávě Komise mohou také být připojeny návrhy na vytoření konkrétní metodologie, podle níž by se nepřímá změna obdělávané půdy vypočetla. Metodologii by bylo možné využít také v případě ostatních zemědělských komodit.

Témata:

Nová směrnice EU o obnovitelných energiích členské státy zavazuje zajistit, že do roku 2020 bude 10% jejich pohonných hmot pocházet z obnovitelných zdrojů (tj. včetně biopaliv).

Záměrem této směrnice je přispět ke splnění unijních klimatických cílů. Objevila se však celá řada otázek týkajících se nezamýšlených následků způsobených nahrazením lesních porostů a polí s potravinovou produkcí oblastmi, kde se budou pěstovat plodiny pro výrobu energie.

Směrnice se však věnuje i tomuto tématu a po Komisi požaduje, aby vydala do konce roku 2010 hodnotící zprávu, která by řešila, jak taková nepřímá změna obdělávané půdy může ovlivnit emise skleníkových plynů a popřípadě jak nastalou situaci řešit.

Interní dokument Komise, který má EurActiv k dispozici, ukazuje, že Evropská komise se snaží zprávu a případně i legislativní návrh připravit tak, aby mohla být zveřejněna již v březnu příštího roku. Komise se snaží vydání zprávy urychlit. Členským zemím by to umožnilo příslušná zjištění zohlednit ve svých národních plánech pro obnovitelné energie, které mají připravit do června 2010.

Neoficiální dokument Komise také vyjmenovává několik možných možností, která berou v potaz dopady změny obdělávané půdy. Dokument ukazuje, že Komise zvažuje, že by se zabývala obecně změnami obdělávané půdy místo toho aby omezovala svůj přístup k biopalivům.

Dokument Komise také navrhuje, aby se omezení týkající se změn obdělávané půdy netýkala jen biopaliv ale i ostatních zemědělských komodit. Toho by mohlo možné dosáhnout v případě, že by stejná omezení přijaly také ostatní administrativy a kdyby se k dobrovolnému používání těchto pravidel zavázaly také ostatní průmyslové sektory.

Evropská unie by také mohla požadovat, aby zboží prodané na jejím území bylo označeno štítky uvádějícími jestli výrobek vyhovuje restrikcím, píše se v dokumentu.

Jednou z možných alternativ by mohlo být uzavření mezinárodních dohod, které by ochraňovaly oblasti jakými jsou deštné pralesy. Právě v těchto zemích se totiž vzorce pro obdělávání půdy patrně změní.

Komise je nicméně přesvědčena, že takový obecný přístup bude vyžadovat zavedení opatření, která půjdou nad rámec zprávy Komise a zároveň budou časově náročnější.

Zbytek dokumentu už se soustřeďuje přímo na biopaliva. Minimální úspory v emisích skleníkových plynů, jejichž hodnoty jsou uvedeny ve směrnici, by se mohly být buď ještě zpřísnit nebo ponechat jako dostačující „polštář“.

Důsledky pro mezinárodní obchod

Vedle prohlášení o proveditelnosti, nejistotě a administrativní zátěži navrhovaných opatření Komise hledá zpětnou vazbu, z níž by zjistila, jak kritéria udržitelnosti ovlivní mezinárodní obchod.

Během interních vyjednávání směrnice Brazílie a další rozvojové země pohrozily, že na směrnici vznesou námitku před Světovou obchodní organizací (WTO). Velké exportně orientované země se obávají, že EU do směrnice vpašuje přísná opatření, která omezí přístup těchto zemí na unijní trh a podpoří tak domácí produkci.

Vzhledem k tomu, že ke zveřejnění směrnice již došlo se s ní mohou producenti biopaliv a dovozci z třetích zemí jednoduše seznámit stejně jako i s tím co lze v budoucnosti v této oblasti očekávat. Směrnice stanovuje jednoznačné hodnoty pro budoucí úspory skleníkových plynů, kterých bude třeba v oblasti biopaliv dosáhnout. Směrnice také stanovuje, že biopaliva vyprodukovaná ze půdy s „vysokou hodnotou z hlediska biodiverzity“ nemohou být do splnění cíle započtena.

„Brazílie na některých setkáních vznesla otázku ohledně kritérií udržitelnosti“, řekl EurActivu mluvčí Světové obchodní organizace. Mluvčí WTO ale také dodal, že doposud žádná z členských zemí WTO nepožádala organizaci o přezkoumání slučitelnosti směrnice s pravidly Světové obchodní organizace.

Případná opatření směrnice týkající se změn obdělávané půdy a také definice konceptu „půdy s vysokou hodnotou z hlediska biodiverzity“ nicméně nejistotu zvyšují. Dodatky ke směrnici mohou podle expertů dále zvýšit pravděpodobnost, že k ní některá země vznese námitku u WTO.

Je také velmi nejasné, jestli se podaří spočítat emise skleníkových plynů vyplývající ze změn v obdělávané půdě.

„Ptáme se, jestli je možné přijít s nějakým makroekonomickým modelem, který by vysvětloval nepřímou změnu obdělávané půdy způsobenou produkcí biopaliv. Nevěříme, že je to možné, ale musíme si nejprve počkat co nám na to řekne věda,“ říká Rob Vierhout, generální ředitel Evropské asociace bioethanolových paliv.

Vierhout také argumentuje tím, že každý model by musel v sobě zahrnout pozitivní dopady produkce biopaliv. Například krmivo pro dobytek je produkováno jako vedlejší výrobek biopaliv což znamená, že v rozvojových zemích není třeba zvyšovat produkci sóji určené na vývoz do Evropy, říká dále. Výroba biopaliv podle něj navíc prokazatelně zvýší výnos z hektaru půdy.

Odpůrci biopaliv tuto argumentaci označují pojmem „kreativní účetnictví“.

Zdroj: Euractiv.cz, 31.07.2009