V pátek 15. října přijal český premiér Petr Nečas vedení Agrární komory ČR, jejího prezidenta Jana Velebu, viceprezidenta Jindřicha Šnejdrlu a tajemníka Martina Fantyše. Jednání se týkalo předloženého materiálu, který je zveřejněn v plném znění.

První část se věnuje argumentaci k návrhu rozpočtu 2011, kapitole 329 ministerstva zemědělství.

Pro farmáře jsou klíčové položky zemědělského rozpočtu, jež jsou uvedeny v tabulce 1. Celkem na zemědělské podpory chybí 7,423-7,723 miliardy korun.

Podle principu společné zemědělské politiky jsou v zemích EU-27 poskytovány přímé platby. Nové členské země EU-12 (tedy i ČR) mají stanoven harmonogram postupného nárůstu přímých plateb do roku 2013 na úroveň 100 % přímých plateb starých členských zemí (EU-15). Systémpřímých plateb zemí EU-12 je založen na platbách z unijních prostředků (SAPS) vyplácených na hektar zemědělské půdy s možným dorovnáním z národních prostředků (top-up), a to maximálně ve výši 30 % celkového objemu přímých plateb. Země EU-15 mají 100 % přímých plateb hrazených z unijních prostředků.

Vývoj velikosti obálky SAPS ze zdrojů EU, která se mění každoročně počínaje rokem 2004 až do roku 2013, kdy dosáhne 100 % výše vyjednané před vstupem (909,2 mil. eur), je následující: rok 2004–25 %; rok 2005–30 %; rok 2006–35 %; o rok 2007–40 %; rok 2008–50 % ; rok 2009–60 %; rok 2010–70 %; rok 2011–80 %; rok 2012–90 % ; rok 2013–100 %.

Vyjednané podmínky pro přímé platby umožňují každoročně dorovnat přímé platby z národních zdrojů ČR, nejvýše však 30 % z maximální obálky (909,2 milionu eur) formou top-up plateb na citlivé komodity, přičemž součet platby SAPS a top-up nesmí převyšovat v daném roce 100 % vyjednané obálky. To znamená, že od roku 2011 se platba top-up snižuje ze 30 % proti předchozím rokům každoročně o 10 %.

Citlivé komodity, které byly vyjednány pro top-up jsou z pohledu ČR klíčové pro zachování vyvážené zemědělské soustavy a konkurenceschopnosti některých specifických odvětví. Jedná se o podporu chovu skotu, ovcí, koz, pěstování brambor na škrobárenské zpracování a chmele, pro rok 2011 ve výši asi 1,8-2 mld. Kč a dále o platbu na plochu, pro rok 2011 ve výši asi 2,7-2,8 mld. Kč.

Pro rok 2011 jsou podle vyjednaných podmínek hrazeny přímé platby v ČR ve výši 80 % z prostředků EU (SAPS) a z národního rozpočtu lze dorovnat maximálně 20 % (top-up). Objem plného dorovnání ve výši 20 % (top-up) představuje částku ve výši 4,5-4,8 mld. Kč v závislosti na kurzu eur/Kč, který se stanovuje k poslednímu dni měsíce září roku 2011.

Z dotací na dorovnání podle návrhu rozpočtu na přímé platby chybí 4,5-4,8 mld. Kč, v přepočtu asi 1300 Kč/ha. Tyto platby zásadně ovlivňují „nerovnost“ podmínek ČR se zeměmi EU-15.

Přitom i za plného dorovnání přímých plateb v roce 2011 (20 % top-up) by úroveň všech podpor byla v přepočtu na hektar zemědělské půdy v ČR výrazně nižší než v zemích EU-15, například:

* v České republice: 446 eur/ha,

* v Německu: 691 eur/ha (ČR na úrovni 64,5 %),

* v Rakousku: 802 eur/ha (ČR na úrovni 55,6 %).

Pokud v roce 2011 top-up nebudou vyplaceny, pak bude srovnání ještě horší a podpora se sníží na úroveň 56 % Německa a 48 % Rakouska.

Za předpokladu, že v nových členských zemích, které mají stejný systém přímých plateb jako ČR (80 % SAPS +20 % top-up) budou top-up vyplaceny v roce 2011 v plné výši, dojde k výraznému oslabení konkurenceschopnosti českého zemědělství nejen vůči zemím EU-15, ale nově i vůči novým členům EU, kteří vstoupili v roce 2004.

požadavek Agrární komory ČRPro zachování konkurenceschopnosti požadujeme dorovnání přímých plateb jako nástroje vyrovnávajícího nerovné podmínky ČR vůči EU-15 v plné výši, tj. 20 %, respektive 4,5-4,8 mld. Kč.

Jde o významný podpůrný nástroj, který se každoročně pohybuje na úrovni 1,2 mld. Kč. Národní dotační programy APK, na rozdíl od podpor PP jsou využívány jako nástroje regulace a umožňují státu cíleně ovlivňovat rozvoj citlivých komodit. Předložený návrh nezajišťuje kontinuitu nastavených programů. V některých případech rušením programů může dojít nejen ke zhoršení celkové situace, ale i ke zmaření již vynaložených finančních prostředků. (ozdravovací programy, genetika apod.)

Požadavek navýšit o 0,6 mld. Kč, minimálně však o 0,3 mld. Kč, které jsou zásadní pro zachování kontinuity nastavených programů tak, aby nedošlo ke zmaření již vynaložených prostředků.

Druhá část předloženého materiálu se týká přehledu a vývoje agrárního zahraničního obchodu. Z ní vyplývá, že budoucnost českého zemědělství a potravinářství je ohrožena.

Vývoj agrárního zahraničního obchodu po roce 1989 dokumentuje totiž výraznou změnu. Z pozice čistého vývozce a vůdčího agropotravinářského lídra ve středoevropském regionu se nástupnická Česká republika stala v průběhu několika let čistým dovozcem. Za posledních jedenáct let se průměrné záporné roční saldo se pohybuje na úrovni asi 26 mld. ročně (graf).

Důvodem je výrazné a nekontrolované otevření tuzemského trhu dravým investorům a zahraničním obchodním řetězcům, které většinou nectí zásady správné obchodní etiky, což je v zemi původu naprosto nepřístupné, útlum domácí výroby, nerovná společná zemědělské politika EU aj.

Dopady jsou mimo další závažné makroekonomické aspekty (obchodní bilance, sociální politika státu, demografický a společenský vývoj venkova) také přímo na zemědělskou prvovýrobu. Zde došlo a dochází v mnoha odvětvích k likvidačním procesům a v důsledku ke stále vzrůstající závislosti na dovozech komodit a potravin, které však standardně naši zemědělci vyrobit umí za využití stávající moderní techniky a technologií. Nejsou však schopni čelit konkurenci levným dumpingovým dovozům.

Vysvětlení podrážení ceny může být dáno příkladem dovozů méně hodnotných partií vepřového masa (pupky, kůže, separáty), které jsou zaplaceny prodejem hodnotných částí (kýta, pečeně) v zemi původu (SNR, Nizozemsko, Dánsko) a k nám jsou dovezeny víceméně za cenu odpadu.

* vývoz syrového mléka a obilí je pouhým vývozem suroviny bez další přidané hodnoty

Neúnosný tlak otevřeného a jakkoliv neregulovaného trhu se ještě výrazněji zhoršil od roku 2004 po vstupu České republiky do EU, což potvrzuje nárůst, respektive propad záporného salda. Například záporné saldo u hovězího masa vzrostlo o neuvěřitelných 2.384 %, vepřového masa o 832 %, sýrů a tvarohů o 564 %, aj.

Bohužel se potvrdily a praktikovaným přístupem se stále potvrzují informace, že staré členské země si z nových členů vytvořily odbytiště pro své fungující, kapitálově silné a vyspělé sektory zemědělství a potravinářství. Po pádu zbývajících bariér se do České republiky doslova valí stovky tun surovin i zboží původem z EU-15 (tabulka 2 a graf). Ty sice trh dokáže absorbovat, ale na úkor tuzemské agrární produkce. Podniky tak ruší své provozy, propouští zaměstnance, orientují se na dotačně zajímavé, ale extenzivní programy.

Z vyspělé a produkční agrární země se Česká republika stává zemí, která ve své krajině stále více zahradničí a nastavenou politikou dokonce stimuluje nevýrobní formy hospodaření. Absurdní je fakt, že farmář který se snaží vyrábět a prodávat, je často v horší ekonomické situaci než ten, který pouze udržuje pozemky v kulturním stavu.

Za této situace se souběžně odbývá diskuse k reformě společné zemědělské politiky EU, která je ve stávající podobě mnohem příznivější ke starým členským zemím a ty mají značný zájem tento stav udržet i po roce 2013.

Ve světle vyřčených faktů probíhají veškeré aktivity Agrární komory ČR k zachování produkčního rozměru zemědělství v dostatečném objemu, o nápravu pokřiveného prostředí na tuzemském trhu, v oblasti propagace českého zemědělství a jeho produkce, propagace regionálních potravin a mnoha dalších.

Pevně věříme, že agropotravinářský komplex České republiky stále ještě má budoucnost. K tomu však potřebujeme pomoc naší vlády, politiků i veřejnosti.

za vedení Agrární komory ČR

Ing. Jan Veleba

prezident