Nemocenské od 1. 1. 2013 a postup při uplatnění nároku na něj
10/02/13
Nemocenské od 1. 1. 2013 a postup při uplatnění nároku na něj
Nemocenské od 1. 1. 2013 a postup při uplatnění nároku na něj
30.1.2013, Zdroj: ČSSZ
Obsah
Nemocenské náleží pojištěncům od 22. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, za kalendářní dny. Připomeňme si několik významných zásad, které s jeho poskytováním souvisejí.
Během prvních tří týdnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci náhradu mzdy za pracovní dny, avšak náhrada mzdy, platu či odměny nebude příslušet za první 3 takovéto dny. Náhrada mzdy náleží pouze za dobu, v níž trvá pracovní vztah, který zakládá účast na nemocenském pojištění.
Podpůrčí doba pro poskytování nemocenského trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény (včetně případných zápočtů předchozích pracovních neschopností), pokud není stanoveno jinak.
Výše nemocenského za kalendářní den činí po celou dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 60% redukovaného denního vyměřovacího základu.
Denní vyměřovací základ se zjistí tak, že se započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období (zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla dočasná pracovní neschopnost) dělí počtem „započitatelných“ kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období.
Takto stanovený průměrný denní příjem podléhá redukci, která se provede tak, že do částky první redukční hranice se počítá 90% (100% pro výpočet peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství), z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60%, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30% a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží. Výši redukčních hranic platných od 1. 1. kalendářního roku vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením. Redukční hranice od 1. 1. 2013 činí:
- redukční hranice 863 Kč
- redukční hranice 1 295 Kč
- redukční hranice 2 589 Kč
Poživateli starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně se nemocenské vyplácí od 22. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo od 22. kalendářního dne nařízené karantény po dobu nejvýše 63 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž končí pojištěná činnost.
Nárok na nemocenské nemá pojištěnec, který si úmyslně přivodil dočasnou pracovní neschopnost. Jestliže si pojištěnec přivodil dočasnou pracovní neschopnost zaviněnou účastí ve rvačce nebo jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo psychotropních látek nebo při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku, náleží mu nemocenské za kalendářní den v poloviční výši, bez ohledu na to, zda má rodinné příslušníky. Také v případě, kdy vznikla pojištěnci dočasná pracovní neschopnost nebo mu byla nařízena karanténa v době útěku z místa vazby nebo z místa výkonu trestu odnětí svobody, nemá nárok na nemocenské.
Nemocenské náleží rovněž ve stanovených případech, jestliže ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti došlo po skončení pojištěného zaměstnání v tzv. ochranné lhůtě. Ochranná lhůta činí 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění, pokud pojištění trvalo aspoň po tuto dobu, a to i u žen, jejichž pojištění zaniklo v době těhotenství.
Ochranná lhůta neplyne z pojištěné činnosti poživatele starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, z dalšího zaměstnání sjednaného jen na dobu dovolené na zotavenou v jiném zaměstnání. Dále ochranná lhůta neplyne ze zaměstnání malého rozsahu, ze zaměstnání, které sjednal pojištěnec, který je žákem nebo studentem, pokud doba zaměstnání spadá výlučně do období školních prázdnin nebo prázdnin a v případě, že pojištění odsouzeného skončí v době jeho útěku z místa výkonu trestu odnětí svobody a ze zaměstnání zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce.
NahoruPostup zaměstnavatele při uplatnění nároku
Trvá-li pracovní neschopnost (karanténa) déle než 21 dní předá zaměstnavatel díl IV. „Žádost o nemocenské“spolu s vyplněným tiskopisem „Příloha k žádosti o dávku nemocenského pojištění“(popř. dalšími podklady pro výplatu dávky) a „Potvrzením o trvání pracovní neschopnosti nebo karantény“nebo V. dílem „Rozhodnutím o ukončení pracovní neschopnosti –hlášení zaměstnavateli“ příslušné OSSZ. U karantény předává III. a IV. díl „Potvrzení o nařízení karantény“. Každé další „Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény“ předává zaměstnavatel OSSZ průběžně. Tiskopis „Příloha k žádosti o dávku nemocenského pojištění“ zaměstnavatelé obdrží na OSSZ, nebo je možné jej stáhnout z webových stránek ČSSZ. K tomuto účelu je možno použít i produktu výpočetní techniky, který je co do obsahu, formy a formátu shodný.
Zařazeno v Aktuality, daně a účetnictví, Poradenství
