Konstrukce prvního pilíře je v návrhu komise pro období po roce 2013 zachycena v obrázku, který je čistě ilustrativní a vyplývá pouze z odhadu.

Základním stavebním kamenem je snížená základní platba. Cílem je stabilizovat příjmy zemědělců, aby i v dobách neúrody nebo katastrofy mohli pokračovat. Tato platba je podmíněna základní Správnou zemědělskou praxí, tak, jak ji známe dnes, tj. GAEC a Kontrola podmíněnosti.

Dalším stavebním kamenem je návrh platby za přísnější dobrovolné závazky za další opatření ve vztahu k životnímu prostředí. Je to de-facto částečný přesun dnešních Agro-envi opatření do prvního pilíře. Současně je možná v konstrukci přímých plateb i výplata pro LFA oblasti a citlivé komodity. To vše, ale bez přesunu prostředků z druhého pilíře. To ve skutečnosti znamená nižší platby v přímých platbách a vytvoření finančního krytí pro tzv. „nové výzvy“ ve druhém pilíři. Častým zdůvodněním je hrozba „klimatických změn“.

A kde jsou rovné podmínky pro zemědělce v rámci EU-27?

Rozhodně nejsou prioritou pro budoucí Společnou zemědělskou politiku EU-27. Rozhodně však budou opuštěny historické parametry pro stanovení výše plateb. Bude zohledněna rostoucí neochota čistých plátců platit čistým příjemcům. Nelze očekávat nárůst zemědělského rozpočtu, spíše jeho snížení. Naopak, lze očekávat vytvoření určitého pásma přímých plateb v nějakém rozmezí. Tím se sníží největší rozdíly mezi státy. Česká republika je někde uprostřed, a tak lze očekávat relativně malé změny v objemu finančních prostředků- ne však v jejich distribuci.

Změny neproběhnou rychle. Staré státy EU-15 usilují o přechodné období pro snížení dotací svým farmářům. Jak dlouhé to období bude, o tom rozhodnou politici. Z pohledu ČR by nemělo být žádné.

Stropy plateb a platby pro malé farmy jsou součástí návrhu Komise. Dobré téma pro vyjednávání v rámci EU-27 rozděluje EU na ty, kteří chtějí stropy (např. v Rakousku se diskutuje hranice 25.000 EUR) a na ty, kteří stropy nechtějí. Dobré prostředí pro politické obchody, stejně tak jako diskuse o podpoře malých farem, to je těch, které mají maximálně 5.000 EUR dotací.

V červenci v roce 2011 položí Komise na stůl legislativní návrh v paragrafovém znění. Pak vypukne politická „obchodní burza“ „co za co“ a „kdo s kým“.

Již teď lze předpovědět výsledek. Bude méně peněz za více muziky. A to je pro zvýšení konkurenceschopnosti evropského zemědělství dobře. Třeba se zemědělci začnou opět raději soustředit na trh, na kvalitu své produkce a na její zpeněžení a ne na boj o dotace. Cílem zemědělských dotací je pouze umožnit přežít v časech zlých a ne na dotacích založit podnikatelský záměr.

Česká republika se na toto období musí připravit daleko pečlivěji, než v roce 2004. Jsme plnoprávnými členy EU a nechceme nic jiného, než spravedlivé a stejné podmínky pro podnikání na jednom trhu.