Novináři v zemědělských podnicích
Návštěva novinářů v podnicích produkující mléko a mlékárně. Autor: Eugenie Línková, zdroj: www.zscr.cz
„Po vstupu do EU jsem si myslel, já blbec, že tady budou platit pravidla jako v původní patnáctce. Jenže to byl největší omyl mého života. Ještě před dvěma roky jsem měl 326 dojnic a 20 zaměstnanců, dneska jen 40 krav a lidí mi zůstalo jen šest,“ řekl. „Chci zemědělství bez mléčných kvót a dotací, ale všude, ve všech zemích stejné podmínky,“ zlobí se Černý. Osm novinářů jen mlčky poslouchalo a nikomu se moc do otázek nechtělo. Co bude dál tento rolník dělat,honilo se hlavou jistě každému z nich a Miloslav Černý , jakoby tušil, co by chtěli vědět prozradil své další plány. »Spojil jsem se s jednou společností na Náchodsku a podílím se na výrobě biomasy,“ upřesnil.Chce na dvěstě hektarech půdy vlastní pěstovat dál obilí,ne ale pro krmné účely. Má spočítáno, že na tuně takto vydělá víc, už nyní to vyzkoušel a tak tomu dává naději do budoucnosti.
45 procent. Absurdní je, že ve státech tzv. evropské patnáctky stoupla o 35 procent,“ konstatoval Vašina, který už má dost politiků a jejich přezíravého postoje“ Pokud by někdy měla být třetí světová válka, tak to bude kvůli vodě a potravinám. Nepochopím, že cílem České republiky má být počet 120 tisíc ustájených krav. S takovou podporou, jakou dnes my zemědělci máme, je časem vybijeme úplně, protože rentabilita výroby
mléka je neúnosná,“ řekl Vašina. (Pozn. red.:Ještě v roce 1990 bylo v ČR kolem milionu krav a nebyl žádný větší problém s produkcí mléka).
Podle podkladů, které získali novináři od předsedy ZD Sloupnice je vidět, jak se místní snaží snižovat náklady.Nebýt ale pestré činnosti střediska mechanizace, které poskytuje zájemcům služby v podobě pneu servisu, kompletní údržby motorových vozidel, nákladní automobilové dopravy , prodej náhradních dílů traktorů a zemědělské techniky a poskytuje ještě řadu dalších činností, byla by situace 150 kmenových pracovníků družstva daleko tíživější.I v moderní družstevní stáji s kravami, které jsou čisté, nechají se poplácat a podrbat, aniž se bojí uhození, je cítit určité napětí.Na otázku,jaká je návratnost čtyřmilionové investice do dojících automatů ředitel družstva Jaroslav Vaňous jen krčí rameny“To dnes čistě záleží na ceně mléka, ta je i u nás mizerná a nekryje náklady,“ uvádí. Novináři obdivují jak krávy bez problému chodí na dojení a kdyby bylo po jejich, nechají si odebírat mléko snad pořád. Dokud prostě ty dobré granule budou padat, tak by to zkoušely, ovšem to by ale „čtečka“ z jejich obojku nesměla zjistit, že už nemají nárok a jednoduše je z dojírny nevypakovala.Mají ale další radost na výběr, drbátka, která nezahálí a pěkně jim z jedné i druhé strany hřbetu působí slast. To musel uznat i jeden z novinářů, který přijel s provokativními otázkami.“Proč když je to tady tak vše prodělečné raději nedovezeme potraviny z Brazílie“?Zkoušel naštvat tajemníka Zemědělského svazu Martina Pýchu, ten však za otázky poděkoval. Vysvětlil, že to nejsou vzdálenosti, které dovozům nejsou až tak nakloněné, je to snaha udržet na venkově zaměstnanost a chránit si i určitou soběstačnost v potravinách.“Nemusí jít jen vždy o válečný konflikt, je to řada dalších náhle vzniklých překážet, která by při neschopnosti vyprodukovat si část potravin doma způsobila kolaps a časem hlad.
Cesta se vydařila a o postřezích novinářů si mohli druhý den přečíst lidé ve všech regionech ČR. I radní Václav Kroutil z pardubického magistrátu si tuto akci pochvaloval a novináři zase ocenili jeho bezprostřednost a znalosti, s nimiž jim v provoze dokázal vysvětlit vše na co se ptali.
Zařazeno v Zemědělství - Pardubický kraj, ZS ČR