Zapravování hnojiv do půdy
Dotaz: Jaké jsou požadavky na zapravování hnojiv do půdy? Týká se to i travních porostů?
Odpověď (ing. Klír, CSc.):
Ø požadavky na zapravení hnojiv do půdy po jejich aplikaci se týkají jen orné půdy. Přesné znění požadavků je uvedeno v § 5 odst. 4 vyhlášky MZe č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv. Znění této vyhlášky po její poslední novelizaci, účinné od 1.11.2009, najdete zde.
Ø požadavek na zapravení do půdy se však netýká jen hnojiv, ale i dalších hnojivých látek – odpadů využitelných ke hnojení. Platí tedy i požadavek na zapravení upravených kalů použitých na zemědělské půdě, a to nejpozději do 48 hodin od umístění kalů na zemědělskou půdu (§ 1 vyhlášky MŽP č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě). POZOR – tedy nikoliv od aplikace, ale od navezení upravených kalů na pozemek. Sedimenty (rybniční bahno apod.) musí být zapraveny do půdy do deseti dnů od jejich rozprostření na pozemek (§ 3 vyhlášky č. 257/2009 Sb., o používání sedimentů na zemědělské půdě).
Ø požadavek na zapravení hnojiv do půdy se týká jak statkových hnojiv, tak i organických hnojiv.
Ø tekutá statková hnojiva (močůvka, hnojůvka, kejda nebo tekutý podíl po její mechanické separaci = fugát, …) a kapalná organická hnojiva (melasové výpalky, digestát z bioplynové stanice nebo tekutý podíl po jeho mechanické separaci = fugát, …) se musí zapravit do orné půdy nejpozději do 24 hodin po jejich aplikaci. Pro řádkové přihnojování porostů hadicovými aplikátory však platí výjimka – zapravovat se nemusí (do evidence hnojení se v rubrice „datum zapravení“ uvede „hadice“). Pro uplatnění této výjimky však musí být na pozemku skutečně porost. Nelze tedy uznat aplikaci např. v krátké době po zasetí.
Ø tuhá statková hnojiva (hnůj, drůbeží trus, drůbeží podestýlka, tuhý podíl kejdy po její mechanické separaci = separát,…) nebo tuhá organická hnojiva (kompost, tuhý podíl digestátu po jeho mechanické separaci = separát, …) se musí zapravit do orné půdy nejpozději do 48 hodin. POZOR – tuhým statkovým hnojivem jsou i vedlejší či hlavní produkty vzniklé při pěstování kulturních rostlin, tedy skliditelné rostlinné zbytky, jako je sláma, chrást, plodiny na zelené hnojení – u nich samozřejmě žádná povinnost zapravení do půdy není.
Využití digestátu ke hnojení
Dotaz: Za jakých podmínek mohu ke hnojení využívat organické hnojivo z bioplynové stanice? Odpověď (ing.Klír, CSc.):
Ø organické hnojivo vznikající anaerobní fermentací při výrobě bioplynu se nazývá digestát. Podle § 9 odst. 4 zákona o hnojivech (po jeho novele v lednu 2009) nelze na zemědělské půdě použít digestáty, pocházející z bioplynové stanice zpracovávající i jiné suroviny než statková hnojiva či objemná krmiva, pokud nebyly registrovány u ÚKZÚZ.
Ø toto je důležité zejména pro použití digestátů ke hnojení v rámci podniku provozujícího bioplynovou stanici. Tato podmínka totiž před novelou neplatila. Pokud je však digestát vyroben pouze ze statkových hnojiv anebo objemných krmiv, může se na půdu i nadále použít bez registrace. Jiná věc je uvádění digestátů do oběhu – další podrobnosti najdete zde.
Doba uložení hnoje na polním hnojišti
Dotaz: Nejsme ve zranitelné oblasti, ale jsme přihlášeni v agroenvi (PRV). Hnůj ukládáme na zemědělskou půdu. Můžeme mít takto založené „polní hnojiště“ na jednom místě 24 nebo 12 měsíců? Odpověď (ing. Klír, CSc.):
Pro uložení hnoje na zemědělské půdě (před jeho použitím) mimo zranitelnou oblast platí tyto hlavní požadavky:
1) Obecné požadavky na ochranu vody, dané § 39 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a návaznými předpisy:
a) "Každý, kdo zachází se závadnými látkami, je povinen učinit přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich prostředí"
b) "Nejméně jednou za 6 měsíců kontrolovat sklady a skládky" (myslí se tím vlastní kontrola toho, co je vidět)
c) ve schváleném havarijním plánu mít uvedena místa vhodná k uložení hnoje (pro zranitelnou oblast je to povinnost přímo pramenící z nařízení vlády č. 103/2003 Sb.; mimo zranitelnou oblast to vlastně vyplývá z obecného požadavku vyhlášky č. 450/2005 Sb. popsat v havarijním plánu veškeré nakládání se závadnými látkami, tedy i jejich "skládkování")
2) Požadavek § 4 odst. 1 vyhlášky č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv: "Na zemědělské půdě mohou být tuhá statková hnojiva uložena nejdéle po dobu 24 měsíců."
3) Požadavky systému Kontroly podmíněnosti (cross compliance), podle nařízení vlády č. 83/2009 Sb., o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování přímých podpor…, kontrolovaný požadavek SMR2/1:
"Nedošlo při zacházení s nebezpečnými látkami k jejich vniknutí do povrchových či podzemních vod nebo k ohrožení jejich prostředí?" (viz publikace MZe "Kontrola podmíněnosti" z roku 2009, str. 22-23).
