Studie s názvem Scenar 2020-II, na jejímž základě vědci vystavěli svoji argumentaci, byla vypracována na objednávku Evropské komise.

 

Odborníci ze tří vědeckých institucí, Leibnitzova centra zemědělského výzkumu v německém Münchebergu, Ústavu ekonomiky zemědělství v nizozemském Wageningenu a Evropského centra pro výzkum životního prostředí v nizozemském Tilburgu, v rámci studie porovnávali 3 scénáře budoucí SZP. Tzv. „referenční scénář“zahrnoval:

Již tento scénář  by podle vědců způsobil dalekosáhlé prodeje zemědělských provozů jak potvrdil ve svém sdělení i Bavorský svaz sedláků (BVV).

Podle vědců by ukončilo svoji činnost přibližně 40 procent zemědělských podniků v nových členských zemích a 25 procent ve starých členských zemích, což by způsobilo pokles využití zemědělské půdy a rezignace na správu pohraničních oblastí. Chov skotu by podle odhadů poklesl o 10 procent a to i navzdory celosvětově zvýšené poptávce po hovězím mase.

 

Propad zemědělské výroby by musely obsloužit rostoucí trhy ostatních produkčních zemí. Kromě toho by došlo i ke zhoršení životního prostředí. „Výsledky studie jasně prokázaly, že jsou jako zdroj příjmů nutné přímé platby i v budoucnu, aby nedošlo k ohrožení základu úspěšného modelu evropského zemědělství, zdůraznil generální sekretář BBV.

 

Nutností je ale výraznější posílení pozice výrobní sféry na trhu. Určitě by však – při současné úrovni cen a nepříznivých konkurenčních poměrech v potravinářském řetězci – příjmy z trhu samotné nedostačovaly na to, aby mohly nahradit výpadek přímých plateb. Zejména by nemohly po odbourání přímých plateb zůstat v platnosti ve stejném rozsahu stávající přísné evropské normy v oblasti bezpečnosti potravin, ochrany životního prostředí ochrany zvířat, které jsou základem GAP, zdůraznil zástupce BBV.

 

Převzato z www.agronavigator.cz