Agrární portály Agris i Agroweb zveřejnily začátkem tohoto měsíce zprávu převzatou z Haló novin o tom, že Ministerstvo zemědělství zřídí od 1. prosince pracovní skupinu, která by měla vytvořit dokument s vizí českého zemědělství po roce 2010.
O významu takové prognózy a konkrétních krocích k jejímu zodpovědnému zpracování se doposud v poslední době nemluvilo. Už snad proto, že tomuto tématu se vyhýbá i sama Evropská komise a dosavadní komisařka Marian Boelová k těmto otázkám mluvila vždy velmi mlhavě a obecně.
Podle zpráv zveřejněných na obou portálech informoval o připravovaném zpracování vize českého zemědělství po roce 2010 ministr zemědělství Jakub Šebesta na odborném semináři Zemědělská politika 2010, který se uskutečnil v Trojském zámečku v Praze v minulém týdnu. Bohužel mimo to, že v rámci semináře byly vyhlášeny výsledky soutěže Zemědělec roku 2009, jsme další informace a materiály z tohoto semináře nenalezly.
Velmi stručná shodná informace zveřejněná na obou agrárních portálech, postrádající jakýkoli komentář připomněla výroky některých klíčových účastníků:
– ”nevládní zemědělské a potravinářské organizace již několik měsíců upozorňují, že tuzemskému agropotravinářskému sektoru chybí dlouhodobý koncepční dokument a ministerstvo problém neřeší”
– “Tato platforma by měla sloužit nové vládě jako základ pro definování pevného ukotvení zemědělství v národním hospodářství v budoucím období” ( ministr zemědělství M.Šebesta)
– “Přijde doba, kdy zemědělství a stát, který bude mít vlastní potraviny, bude naprosto strategická záležitost” (president Agrární komory, Jan Veleba)
– “Já jsem rád, že pan ministr jako první z ministrů zemědělství reaguje na náš požadavek” , (místopředseda sněmovního zemědělského výboru Pavel Kováčik – KSČM).
– "Bylo by dobré před volbami alespoň stanovit deset základních tezí, které totálně odideologizujeme, na kterých se shodneme, a vyšleme tím signál, že na tomto se bude pracovat, ať už bude vláda jakákoliv," (Karel Tureček -TOP 09, náměstek ministra zemědělství)

Ve čtvrtek 3.12.2009 vydal tiskový mluvčí MZe zprávu, že ministr zemědělství Jakub Šebesta ustavil Skupinu pro strategické otázky v zemědělství a jejím předsedou jmenoval Jiřího Šíra, který který několik posledních let úspěšně vedl tým zemědělských diplomatů na Stálém zastoupení ČR při EU v Bruselu a během předsednictví ČR řídil Zvláštní zemědělský výbor Rady EU. V současné době působí jako poradce ministra zemědělství. Podle zveřejněné tiskové zprávy bude jeho prvním úkolem připravit personální obsazení skupiny členy z řad odborné veřejnosti a zorganizovat činnost skupiny v nadcházejících měsících. Cílem Skupiny pro strategické otázky v zemědělství (SSOZ) je aktivně hledat koncepční řešení problémů českého zemědělství a vypracovat jeho vizi do budoucna.

Koncepce nebo prognóza ?

Skupinu pro strategické otázky v zemědělství (samotný název skupiny se nám nejeví příliš výstižný, protože strategie je dlouhodobý plán činností zaměřený na dosažení stanoveného cíle. Skupina dostala úkol aktivně hledat koncepční řešení problémů českého zemědělství a vypracování vize do budoucna. Koncepce představuje zpracování hlavního záměru či základního pojetí, vize je vidění do budoucnosti a především schopnost předvídat budoucí vývoj na základě dostupných informací, ale i intuice a fantazie. Mezi koncepcí a vizí – prognózou je hluboký rozdíl. „Koncepčních“ pracovníků, odborníků na zpracování nejrůznějších koncepcí, spočívajících v analýze současného stavu a na základě jejích výsledků zpracování různě obsáhlých seznamů opatření, které je třeba realizovat k řešení identifikovaných problémů, máme mnoho. Skutečných prognostiků, tedy lidí kteří jsou schopni syntetizovat celou řadu informací z nejrůznějších oborů souvisejících s hlavním předmětem prognózy a na základě toho stanovit základní tendence společenského a ekonomického vývoje v oblasti zemědělství a venkova je pohříchu málo. A protože nejsou většinou nositeli nejlepších zpráv, bývají často nevyslyšeni a někdy i za svůj názor různým způsobem trestáni. Další nevýhodou je i to, že většinou se zabývají různě dalekou budoucností, která je pro zodpovědné pracovníky a politiky méně zajímavá a důležitá než řešení operativních a momentálních problémů, podle kterých jsou hodnoceni svými nadřízenými a voliči.

Podle našeho názoru by nejefektivnějším řešením bylo ustavení pracovního týmu složeného ze specializovaných pracovních skupin, ve kterých by působili špičkoví odborníci v jednotlivých oblastech. Tento pracovní tým by na základě přesně formulovaného zadání postupně vytvářel konečný prognostický materiál. . Jednotlivé dílčí výstupy a v konečné fázi finální materiál by byly průběžně projednávány na veřejných slyšeních se zástupci neziskových a dalších organizací zemědělců a představitelů venkova. Tento postup se osvědčil při zpracování Programu rozvoje venkova České republiky na období 2007 – 2013 pod gescí tehdejšího Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky. Pracovní tým tehdy vedl Ing. Tomáš Zídek, kterému se podařilo sjednotit na počátku značně rozdílné názory na některé problémy a zajistit zpracování dokumentu, který na dalších sedm let určil hlavní priority a opatření pro čerpání finančních dotací z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Zpracovatelé “vize” by také měli být naprosto nezávislí na zájmech různých skupin zemědělců, jejichž názory a především požadavky a představy o své budoucnosti jsou často velmi rozdílné, protože budoucí vývoj světového, evropského i českého zemědělství a venkova bude v budoucích (domníváme se, že skupina by měla vypracovat prognózu krátkodobou t.j. na dobu od roku 2013, kdy definitivně skončí schválený finanční rámec SZP a začne působit reformovaná a značně redukovaná SZP, cca do roku 2020, střednědobou do roku 2030 a konečně dlouhodobou do roku 2050, kdy se zřejmě již plně projeví dopady změny klimatu, demografický vývoj evropského obyvatelstva ovlivněný migrací i postupné vyčerpávání Evropy pod tlakem nových ekonomických, ale zřejmě i politických mocností z asijského kontinentu. Tento budoucí vývoj skupiny našich zemědělců v žádném případě nemohou ovlivnit a namísto formulování nesplnitelných požadavků a demonstrací musí hledat cesty, jak se těmto trendům, a z nich plynoucích zásadních změn, přizpůsobit s co nejmenšími ztrátami. Prognóza postavená na reálném základě by jim měla pomoci s dostatečným předstihem formulovat priority, a aktivně usměrnit jejich chování v měnícím se sociálním, ekonomickém i environmentálním prostředí.

Naši zemědělci a venkovští aktéři potřebují spolehlivé informace

To, že naši zemědělci potřebují kvalifikované informace o budoucnosti Společné zemědělské politiky určující hlavní směry podpory zemědělství (I. pilíř) a venkova (II.pilíř) je nesporné. Co jim zatím poskytujeme ? Konstatování současného stavu, občas opepřené krátkodobými výhledy a opatřeními Evropské komise, řešící ty nejvážnější “operativní” problémy, které se jich přímo dotýkají v reálném čase. Nejmarkantnějším případem současné doby jsou opatření EU k řešení krize v mlékařském sektoru, která současnou krizi neřeší dlouhodobě a systémově pouze krátkodobě tlumí její dopady. Zemědělci a především mladí zemědělci, kteří se rozhodli pokračovat v práci svých otců nebo si zvolí zemědělství a život na venkově jako své celoživotní poslání musí mít nutně možnost pohlédnout do budoucnosti a získat základní představu o tom, jak se dále bude Společná zemědělská politika EU vyvíjet, co bude podporovat a kam tyto podpory v Evropě budou další osud zemědělství a venkova směrovat a jak další vývoj vědeckého poznání ovlivní tento sektor. Důležité pro ně určitě bude i jak evropská politika ovlivní využívání geneticky modifikovaných plodin a implementaci dalších objevů v oblasti nových materiálů, informatiky, nanotechnologií a dalších nových postupů a technologií, které ještě čekají na svou budoucnost. Nutně se musí seznámit i s tzv. „výzvami“, které současné terminologii představují ty nejzávažnější hrozby, které před zemědělstvím stojí a mohou ho závažným způsobem negativně ovlivnit. Smysl těchto „výzev“ si musí osvojit, musí se ztotožnit s jejich řešením. Jedině tak budou schopni pochopit proč se jim v dalším programovém období sníží přímé platby a naopak budou posíleny dotace určené pro řešení těchto „výzev“. Zemědělcům by tak objem celkových dotací neměl snížit, pouze by se měla změnit jejich struktura a zaměření.

Příprava rozpočtu na období 2014 – 2020 – Reformovat rozpočet, změnit Evropu

Příprava rozpočtu EU na sedmileté programové období je vždy velmi složitou záležitostí a začíná již vždy v polovině předcházejícího rozpočtového období.Vzhledem k tomu, že příprava finanční perspektivy na období 2007-2013 probíhala již pro Evropskou uniii rozšířenou o 10 nových členských států ze střední a východní Evropy, jejichž ekonomická situace byla podstatně horší než u původní evropské “15”, byla jednání velmi obtížná. Již v této době byla jednou ze zásadních otázek dohoda o výši výdajů na Společnou zemědělskou politikou. Zatímco zejména Francie, zastávala zachování původního podílu, řada dalších zemí v čele s Velkou Británií požadovala výrazné snížení výše podpory pro zemědělský sektor a zvýšení podpory výzkumu a vzdělávání. Na zasedání v prosinci 2005 byla finanční perspektiva se zachovaným podílem finančních prostředkl¨ů na SZP schválena, ovšem s tím, že v průběhu nového období bude provedena hloubková a rozsáhlá revise rozpočtu, posouzen důsledky a dopady “výzev a stanoveny priority pro příští období. Formální debata mezi členskými státy měla být zahájena až poté, co Evropská komise na přelomu let 2008 a 2009 předloží tzv. Bílou knihu. Jednání o budoucích zásadních reformách v směrování EU v novém období a rozpočtu jsou však mimořádně citlivá a výrazně do nich zasáhla i celosvětová finanční a hospodářská krize, která vyžadovala mimořádná opatření. To způsobilo posun plánovaných jednání, jejichž pokrok je zatím velmi pomalý. Vzhledem k tomu, že finančí perspektiva na období 20014 – 2020 má být předložena na jaře 2011, je na řádné projednání v rámci členských států čas velmi napjatý.
Základním východiskem pro sestavení budoucího rozpočtu je zajištění co nejvyšší přidané hodnoty financování EU a přesvědčení občanů EU o tom, že výdaje jsou v souladu s jejich vlastními prioritami a že prostředky svěřené EU, jsou vynakládány smysluplně. Výdaje EU budou proto při tvoření budoucího rozpočtu hodnoceny zejména na základě posouzení přidané hodnoty, které bude jeich použitím dosaženo.
Sestavování rozpočtu bude podřízeno požadavku na koncentraci zdrojů tam, kde přinášejí největší užitek. Tomu by mělo sloužit zodpovědné stanovení výdajových priorit. Komise pro budoucí období uvádí následující priority, kde vidí nejvyšší přidanou hodnotu:
– udržitelný růst a zaměstnanost
– klimatické změny a energetika
– globální Evropa

Udržitelný růst a zaměstnanost: podpora výzkumu a posilování vědomostí, mobility a konkurenceschopnosti za pomoci inovací, stimulace vědeckého a technologicého pokroku s , důrazem na znalostní ekonomiku a ekonomiku služeb (zejména informační a komunikační technologie

Řešení dopadů klimatických změn na životní prostředí Evropy a její obyvatele se v posledních letech stalo ústředním bodem evropské agendy. To se týká jak snahy o omezení negativních dopadů změn klimatu zaváděním technologií a postupů pro zpomalení nárůstu emisí skleníkových plynů, tak potřeby přijmout opatření k vyrovnání se s důsledky této změny, zejména v dopadech na kvalitu životního prostředí a výroby zemědělských produktů pro potravinářské, krmivářské i nepotravinářské využití.
Mimořádně důležitou prioritou je spolehlivé, udržitelné a konkurenceschopné zájištění výroby a dodávky energií vyráběných technologiemi šetrnými k životnímu prostředí

Globální Evropa: podpora bezpečnosti, prosperity a solidarity po celém světě se zvláštním důrazem na boj s chudobou, řízení migrace a posilování spolupráce se sousedními zeměmi. Prvním důležitým krokem je ukončení podpisu Lisabonské smlouvy všemi členy EU, která evropskou zahraniční politiku výrazně.

Na druhé straně se vedou diskuse i o příjmové části rozpočtu, která je v současné době tvořena z největší části příspěvek z DPH (tento příspěvek tvoří v současné době zhruba 16 % příjmů rozpočtu EU); zbývající příjmy tvoří vlastní příjmy EU z celních poplatků a přímé příspěvky členských zemí založené na hrubém národním důchodu. V budoucím období by měl být odstraněn příspěvek založený na DPH a nahrazen novým zdrojem.
Jednou z možných cest by podle Komise bylo využít peníze z aukcí emisních povolenek vydávaných na vypouštění CO2 do ovzduší. Uvažuje se ale i o jiných zdrojích, jako je například zpoplatnění textových zpráv, zdanění finančních transakcí nebo zavedení nových poplatků v letecké dopravě jako je například poplatek za vzlétnutí nebo palivová daň.
Několik dnů před jmenováním historicky prvního prezidenta Evropské unie se na veřejnost dostaly důvěrné informace o plánech bývalého belgického premiéra Hermana Van Rompuye na některá opatření na příjmové straně rozpočtu EU, zejména zavedením ekologické daně a některých dalších daní, které by mohly být označovány jako „zelené“. Občané států Evropské 27 by podle nového návrhu odváděli daně přímo do bruselské pokladny. Znamenalo by to obrat oproti současnému stavu, kdy daně odvádí jednotlivé státy, nikoliv občané.

Z uvedeného vyplývá, že v budoucím období dojde k rasantnímu přehodnocení priorit v oblasti financování politik Evropské unie. Přesun zájmu do oblasti podpory základních tří oblastí přinášejících největší přidanou hodnotu (udržitelný růst a zaměstnanost, klimatické změny a energetika, globální Evropa), bude nutně vyžadovat snížení přísunu dotací do jiných oblastí, kam doposud proudil největší podíl finančních prostředků. Těmito „oběťmi“ by měla být Společná zemědělská politika a Regionální politika.

Veřejná debata o budoucí podobě rozpočtu

Určitým vodítkem, na základě kterého lze usuzovat na budoucí vývoj oficiálních jednání o budoucí podobě rozpočtu na další období, jsou výsledky veřejné debaty o budoucím směřování EU, která byla zahájena již v září 2007, kdy Komise představila svůj dokument (sdělení) “Reformovat rozpočet, změnit Evropu”. Veřejná debata byla uzavřena v polovině června 2008 a Evropská komise obdržela cca 300 příspěvků od členských států, včetně ČR a zainteresovaných fyzických a právnických osob. Tato veřejná diskuse byla formálně uzavřena na politické konferenci, která se konala v Bruselu 12. listopadu 2008. Zde komisařka D. Grybauskaité představila Konzultační zprávu shrnující klíčové výsledky veřejných konzultací.
Pro náš sektor Zemědělství a rozovj venkova z ní vyplynuly některé velmi důležité a závažné závěry, které se určitě promítnou i do oficiální finanční perpektivy. Shrnujeme:
– rozpočet EU potřebuje odrážet současné politické úkoly (priority): udržitelný rozvoj a zaměstnanost – zvyšování evropské konkurenceschopnosti, klimatické změny a globální Evropa – bezpečnost, prosperita, solidarita,
– nezbytnost změny zaměření výdajových priorit, přičemž mnoho příspěvků prosazuje zejména snížení výdajů na zemědělství a zvýšení výdajů na výzkum a energie. Podporu má I politika soudržnosti, značně se však liší názory na to, jak by měla být reformována.
– nejčastěji komentovanou oblastí politiky byla Společná zemědělská politika , přičemž panuje obecná shoda ohledně potřeby dalších reforem, aby se dosáhlo souladu této politiky se současnými prioritami. Názory na rozsah těchto reforem se však různí.
– modernizace SZP, tak aby se evropské zemědělství stalo konkurenceschopným v globálním měřítku, aby bylo schopno lépe reagovat na změnu klimatu a na požadavky na dostupnost a kvalitu potravin a aby se tato politika lépe zaměřovala na cíle, kterých má dosáhnout.
– Většina účastníků diskuse podporuje významné snížení výdajů na zemědělství, ale upřednostnili by více či méně radikální změny, zvláště v prvním pilíři (Zemědělství), podpora modulace – přesun prostředků z prvního pilíře do druhého (Rozvoj venkova)
– zaměření na udržitelný rozvoj venkova, a zvláště na ekologické otázky (např. zachování biodiverzity) a na podíl rozvoje venkova na boji proti změně klimatu (především neziskové nevládní organizace)
– přesun 2. pilíř směrem k politice soudržnosti a transformovat jej na vyváženější politiku pro venkovské oblasti. Většina zájmových skupin zemědělců není v zásadě proti většímu důrazu na rozvoj venkova.
– neexistuje žádná obecná shoda o budoucnosti přímých plateb (někteří chtějí postupně odstranit přímou podporu zemědělství, přičemž argumentují tím, že přímé platby narušují volný obchod a způsobují strukturální růst cen zemědělských výrobků. Několik příspěvků zdůrazňuje slabé stránky současné metody přidělování a staví se za srovnatelnou úroveň podpory v celé Unii.
– zatímco se zdá, že zde existuje jasné očekávání snížení výdajů do zemědělství, opětovné převedení celé politiky na národní úroveň není pro převážnou většinu respondentů přijatelné.

Budoucí reforma Společné zemědělské politiky

V současné době mezi odborníky kolují dokumenty, které naznačují jakými cestami se ubírají jednání ve věci budoucích reforem Společné zemědělské politiky. Tajené informace unikly s příslušných útvarů Evropské komise, což je v současné době zcela běžným způsobem jak se veřejnost dostává k důležitým informacím. Přestože předseda Evropské komise M.Baroso na to velmi rychle zareagoval slovy , že žádná koncepce zatím není na stole a materiál, který unikl je pouze jednou z předběžných pracovních verzí. Nic tedy není definitivní , jsme se zpracováním návrhu rozpočtu v čase “nula”, lze z těchto informacní usuzovat na hlavní oblasti reformních změn Společné zemědělské politiky.
Z dostupných “nepotvrzených” informacní vyplývá, že dojde k výraznému snížení výdajů na zemědělství a výrazným změnám v jejich struktuře v souvislosti s přehodnocením priorit. Není ještě ani zcela jasné, zda-li bude další programové období, na které bude zpracován finanční rámec sedmileté. Podle Lisabonské smlouvy se víceletý finanční rámec stanoví na dobu nejméně pěti let. Evropský parlament navrhl prodloužení stávající finanční perspektivy do roku 2015/2016 s tím, že po jejím ukončení bude období zkráceno na pětileté a synchronizováno tak s délkou volebního období Evropské komise i Evropského parlamentu.

V roce 1965 představovaly platby v rámci společné zemědělské politiky (SZP) 35,7 % rozpočtu a v roce 1985 vzrostly na 70,8 %. V prvním roce finančního rámce na období 1988–1992 tvořily výdaje na SZP stále 60,7 % rozpočtu. Do roku 2013 bude podíl tradičních výdajů SZP (kromě rozvoje venkova) po reálním snížení v současném období financování téměř poloviční (32 %).

Pokusíme se shrnout nejdůležitější změny, které by Společná zemědělská politika měla po roce 2013 doznat:
1) Změna struktury Společné zemědělské politiky.
– v současné době je SZP postavena na dvou pilířích:
I. Zemědělství
II. Rozvoj venkova
Předpokládá se že bude rozšířen o další III. pilíř: Klimatické změny, v rámci kterého budou zemědělcům poskytovány dotace na realizaci opatření souvisejících s bojem proti změnám klimatu.
Uvažuje se i o vynětí II. pilíře Rozvoj venkova ze SZP a jeho převedení do Politiky soudržnosti.
2) Snížení rozpočtu SZP a zvýšení úlohy národních rozpočtů pro její financování
– větší díl zodpovědnosti má být převeden na členské země, které by měly přímou podporu zemědělců z EU doplnit vyšším financováním z národních zdrojů

3) Přechod na jednotnou průměrnou úroveň plateb v EU
– jednotnou sazbu přímé podpory z evropských zdrojů by dorovnávaly členské země v závislosti na struktuře příjmů zemědělců v příslušné zemi)

4) Snížení přímých plateb a zaměření dotací na aktivity které mají z evropského hlediska přidanou hodnotu:
– režim jednotných plateb by měl být zachován, změnilo by se však jeho zaměření, tak aby byly podporovány takové aktivity, jako je poskytování „veřejných statků“, které mají z evropského hlediska přidanou hodnotu:
– nepovinné služby související s ŽP
– udržitelné zemědělské postupy
– přeměna venkova na oblast s vysokou přírodní hodnotou

Zaměření na uvedené strategické směry bude EK podporovat již v tomto programovém období v rámci Programů rozvoje venkova jednotlivých členských států. Svědčí o tom významný dokument přijatý počátkem roku 2009 v době českého předsednictví „ROZHODNUTÍ RADY ze dne 19. ledna 2009, kterým se mění rozhodnutí 2006/144/ES o strategických směrech Společenství pro rozvoj venkova (programové období 2007 až 2013) – (2009/61/ES)

Prostřednictvím tohoto dokumentu uložila Rada všem členským státům, aby za účelem splnění uvedených priorit, aby zaměřily podporu na tzv. klíčové akce:

Osa 1: Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví
Podpora investic v rámci osy 1 se může zejména zaměřit na zařízení a vybavení úsporná z hlediska spotřeby energie, vody a jiných vstupů a rovněž na produkci obnovitelné energie pro využití v zemědělském podniku.
V zemědělsko-potravinářském řetězci a odvětví lesnictví by investiční podpora měla pomoci rozvíjet inovativní a udržitelnější způsoby zpracování biopaliv.

Osa 2: Zlepšování životního prostředí a krajiny
V rámci osy 2 se dá využít agroenvironmentálních opatření a opatření v lesnictví, zejména k:
– zvýšení biologické rozmanitosti prostřednictvím zachování druhově bohatých typů vegetace a ochranou a udržováním travních porostů a extenzívních forem zemědělské produkce.
– zlepšení schopnosti lépe hospodařit s dostupnými vodními zdroji, pokud jde o množství, a jejich ochrana
– snížení koncentrace oxidu dusného (N2O) a methanu (CH4) a podpora ukládání oxidu uhličitého.

Osa 3: Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova
Osa 4: LEADER
V rámci os 3 a 4 je možno podporovat:
– místní projekty na obnovitelnou energii, spolupráci na projektech v oblasti obnovitelné energie i diverzifikaci zemědělců směřující k výrobě bionergie.
– ochrana přírodního dědictví – chránění stanovišť s vysokou přírodní hodnotou a vysoce hodnotných vodních útvarů.

Osa 4: LEADER
– Jelikož otázkám změn klimatu a obnovitelných zdrojů energie čelí všechny venkovské oblasti, členské státy mohou podporovat místní akční skupiny v rámci osy 4 (Leader) při zařazování těchto otázek do svých strategií pro místní rozvoj, jakožto průřezového tématu.
– Skupiny mají dobré předpoklady přispět k přizpůsobení se změnám klimatu a k řešením v oblasti obnovitelných zdrojů energie, která jsou uzpůsobena místní situaci.

Tento dokument přijatý na počátku roku 2009 jasně vymezuje priority v oblasti zemědělství a rozvoje venkova a vyzývá členské státy, aby v rámci druhé poloviny realizace Programů rozvoje venkova zaměřily podporu právě na tyto oblasti Vytváří to jednoznačný rámec pro zásadní reformu Společné zemědělské politiky pro další období, která bude charakterizována postupným snižováním přímých plateb a zvyšování podpory zemědělců při řešení nejdůležitějších výzev, které před zemědělstvím a venkovem stojí a jejichž důležitost se bude stále zvyšovat:
– Zvýšená potřeba řízení produkčních rizik/změny klimatu
– Nutnost zefektivnění vodohospodářství
– Optimalizace ploch pro produkci a výrobu biopaliv II.generace
– Péče o biodiverzitu

Budoucnost regionální politiky
Pro Českou republiku je charakteristický velký počet obcí, které jsou podle zákona samostatnou správní složkou. V současné době jej jich více než 6 200. Podpora obcí do 500 obyvatel (pro oblast vodohospodářské infrastruktury do 2000) je zajišťována od roku 2007 prostřednictvím Programu rozvoje venkova financovaného z Evropského zemědělského fondu rozvoje venkova (součást Společné zemědělské politiky) Rozvojové akce větších obcí jsou podporovány prostřednictvím Regionálních operačních programů a v řadě případů i Operačního programu Životní prostředí, financovaných převážně z Evropského fondu regionálního rozvoje (Politika soudržnosti – Regionální politika). Tato politika je rovněž předmětem velmi rozrůzněných diskusí a podle neoficiálních informací se Evropská komise v rámci přípravy rozpočtu na příští období chystá v tradiční regionální politice zásadní změny s tím, že část finančních prostředků bude převedena do oblasti vědy a výzkumu. Takto převedené finanční prostředky by z evropských zdrojů čerpal přímo stát, nikoli jednotlivé regiony soudržnosti. Tento přístup vychází z principu solidarity a dá se předpokládat, že pro další období Evropská komise podstatně zpřísní pravidla, což způsobí, že nárok na podporu z Evropského fondu regionálního rozvoje budou mít opravdu jen ty nejchudší regiony. Česká republika zřejmě v budoucím období zvýší výkonnost své ekonomiky nad mez umožňující využívat těchto fondů a regiony tak ztratí možnost čerpat miliardové dotace na financování akcí z oblasti zejména dopravní infrastruktury, podpory ekonomického rozvoje a rozvoje obcí.

Závěr:
Pokusili jsme se shrnout informace o současném stavu příprav rozpočtu Evropské unie na období, které bude následovat po ukončení stávající sedmiletky 2007 – 2013. Příprava rozpočtu je determinovaná tlakem Evropské unie na podporu takových priorit, které zaručují největší přidanou hodnotu. Jedná se o následující priority: udržitelný růst a zaměstnanost, klimatické změny a energetika, globální Evropa. Zajištění těchto priorit bude vyžadovat podstatné zvýšení výdajů na vzdělávání, výzkum a vývoj, inovace. Na druhé straně dojde zřejmě k omezení výdajů v rámci Společné zemědělské politiky a regionální politiky. V článku na základě dostupných informací také specifikujeme hlavní rysy reformy Společné zemědělské politiky v období po roce 2013.

autor: Emil Machálek, zdroj: www.strukturalnifondy.info

Seznam použité literatury
MZe, webové stránky http://www.mze.cz, Aktuality
Kam potečou evropské peníze po roce 2013, seminář CERGE-EI, Politických vězňů 7, Praha 1, 30.11.2009

INTERINSTITUCIONÁLNÍ DOHODA mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (2006/C 139/01)

Sdělení Komise “REFORMOVAT ROZPOČET, ZMĚNIT EVROPU
DOKUMENT O VEŘEJNÉ KONZULTACI V SOUVISLOSTI S PŘEZKUMEM
ROZPOČTU NA OBDOBÍ 2008/2009”, SEK(2007) 1188 v konečném znění, 12. září 2007

KONZULTAČNÍ ZPRÁVA, Reformovat rozpočet, změnit Evropu:
Krátké shrnutí příspěvků, Pracovní dokument vypracovaný generálním sekretariátem a generálním ředitelstvím pro rozpočet, SEK(2008) 2739, 3. listopadu 2008

ROZHODNUTÍ RADY ze dne 19. ledna 2009, kterým se mění rozhodnutí 2006/144/ES o strategických směrech Společenství pro rozvoj venkova (programové období 2007 až 2013) – (2009/61/ES)