Agrární komoře (AK) se nezdařil záměr vytvořit internetovou databázi firem prodávajících výhradně české maso prezentovaný začátkem února.

Převážná většina oslovených prodejců nebyla prý schopná zaručit, že prodává pouze výrobky z domácí suroviny.

Diskusi o značení původu dovážených potravin rozvířila aféra z počátku roku, kdy u vepřového masa z německého chovu prokázaly testy přítomnost rakovinotvorného dioxinu. Podle prezidenta AK Jana Veleby chtěla komora nejprve vytvořit pilotní projekty v Hradeckém a Pardubickém kraji, snaha však skončila neúspěchem. »Nepovedlo se to, protože velká většina není schopna deklarovat to, že své výrobky má jenom z českého masa,« uvedl Veleba. Dodal, že organizátoři neúspěšné iniciativy si uvědomili, že například u vepřového masa, kterého se letos doveze již polovina z celkové domácí spotřeby, to ani není možné.

»Je to velice smutné. Já bych řekla, že je to důsledek nejenom nerovných podmínek dotační politiky, že je to i rozdílný přístup státních kontrolních orgánů k domácím výrobcům,« komentovala neúspěch projektu ředitelka Agrární komory v Pardubicích Jarmila Vlasáková.

Zatímco kontroly dovážených výrobků jsou podle ní pouze namátkové, tuzemští výrobci jsou prý kontrolováni důsledně. »Je to i o přístupu státních orgánů. Nechci říct, aby byly benevolentní, aby podporovaly lajdáctví, ale máme zkušenosti z informací ze zahraničí, že přístup státních orgánů v sousedním Německu a dalších státech je tak, aby ochránili domácí trh,« podotkla.

Část tvrzení Vlasákové ovšem následně popřel výkonný ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) Jakub Šebesta, podle něhož jsou kontroly dovážených potravin stejně časté, jako u potravin od tuzemských výrobců.

Značení země původu masa je nyní podle odborníků nespolehlivé a spotřebitelé nemají jistotu, že si v obchodě opravdu koupili české maso. Podrobné informace o původu jsou nyní v Evropské unii povinné pouze u hovězího masa, což je důsledek aféry s nemocí šílených krav.

Tuzemští farmáři likvidují chovy prasat již několik let. Zatímco v roce 2000 jich měli zhruba 3,7 milionu kusů, na konci loňského roku to bylo již jen 1,84 milionu. Tak málo prasat se v zemi chovalo naposledy po skončení druhé světové války. Zemědělci již několik let upozorňují, že chov prasat je pro ně ztrátový a nemohou cenově konkurovat levným dovozům vepřového z ciziny.

Zahraniční dovozci masa jsou proti tuzemským producentům zvýhodněni