Novelizace zákona o ochraně přírody a krajiny v souvislosti s aktuální novelou stavebního zákona

18/11/12

Ing. Vladimír Šabata

Novelizace zákona o ochraně přírody a krajiny v souvislosti s aktuální novelou stavebního zákona

24.10.2012, Mgr. Eva Mazancová, Zdroj: Verlag Dashöfer

19.5.2010 Ochrana životního prostředí při výstavbě
17.5.2010 Povolování staveb
21.7.2007 Partneři TDI – Státní orgány
24.9.2012 Důvodová zpráva k novému stavebnímu zákonu
24.9.2012 Text novely stavebního zákona

<!–
jQuery(function(){
jQuery('#relatedArticles12869c0c256e940029b897afd600092c9').tabs({ cache: true, spinner : '‚ });
});
// –>
Dne 22. října 2012 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 350/2012 Sb. rozsáhlá novela stavebního zákona.

Účinnost zákona č. 350/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony, je stanovena ke dni 1. ledna 2013.

Zákon č. 350/2012 Sb. obsahuje vedle samotné změny stavebního zákona i doprovodné novely souvisejících právních předpisů, v části čtvrté pak novelu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Níže je uveden přehled změn zákona č. 114/1992 Sb. a stručný komentář k nim:

1) Stanovení podmínek v rámci obecné ochrany rostlin a živočichů (§ 5 odst. 1)

§ 5 odst. 1: Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chráněny před zničením, poškozováním, sběrem či odchytem, který vede nebo by mohl vést k ohrožení těchto druhů na bytí nebo k jejich degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí. ~~Při porušení těchto podmínek ochrany je orgán ochrany přírody oprávněn zakázat nebo omezit rušivou činnost.~~ Při porušení těchto podmínek je orgán ochrany přírody oprávněn rušivou činnost omezit stanovením závazných podmínek.

Změnou je redukována dosavadní kompetence orgánu ochrany přírody – rušivou činnost ohrožující populace obecně chráněných rostlin a živočichů již nebude možné zcela zakázat, ale pouze omezit stanovením závazných podmínek. Nejedná se o změnu zásadní, neboť i do současné doby bylo toto ustanovení v praxi aplikováno pouze výjimečně a nevyvolávalo při investičních činnostech výraznější náklady. Účelem ustanovení je předejít negativním důsledkům činností (ať už povolených či nikoliv), které by mohly mít fatální (a nevratný) vliv na lokální populace obecně chráněných živočichů/rostlin. Praktické se toto ustanovení ukázalo například u hromadného sběru hlemýžďů v některých lokalitách.

2) Závazná stanoviska orgánů ochrany přírody ke stavbám v chráněných krajinných oblastech (§ 44 odst. 2)

§ 44 odst. 2:

Závazné stanovisko podle odstavce 1 není třeba, jde-li o stavby v souvisle zastavěném území obce ve čtvrté zóně chráněné krajinné oblasti a pokud má obec schválenou územně plánovací dokumentaci se zapracovaným stanoviskem orgánů ochrany přírody k této dokumentaci.

Závazné stanovisko podle odstavce 1 se nevydává, jde-li o stavby

a) v zastavěném území obce ve čtvrté zóně chráněné krajinné oblasti,

b) v zastavěném území města, které se nachází na území chráněné krajinné oblasti.

Změna ustanovení zefektivní práci správ CHKO, neboť vydávání závazných stanovisek ve 4. zónách CHKO bylo často pouze formálním úkonem. Ve 4. zónách CHKO jsou zahrnuta i území větších sídel – obecně jde o nejméně hodnotné části CHKO, zpravidla bez vazby případných urbanistických a architektonických hodnot na okolní krajinu. Správy CHKO se ve 4. zónách budou i nadále vyjadřovat k územním plánům, které by měly v těchto částech území CHKO zajistit dostatečnou ochranu krajiny. Obdobně to platí i v zastavěném území města.

K uvedené změně se váže i přechodné ustanovení (čl. VII) – u probíhajících řízení se závazné stanovisko již nevydá s tím, že tuto skutečnost správní orgán zaznamená do spisu a oznámí žadateli.

3) Stanovisko orgánu ochrany přírody o vlivu PÚR a ÚPD na ptačí oblasti nebo evropsky významné lokality (§ 45i odst. 1)

§ 45i odst. 1: Ten, kdo zamýšlí pořídit koncepci nebo uskutečnit záměr uvedený v § 45h odst. 1 (dále jen „předkladatel“), je povinen návrh koncepce nebo záměru předložit orgánu ochrany přírody ke stanovisku, zda může mít samostatně nebo ve spojení s jinými koncepcemi nebo záměry významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. Orgán ochrany přírody vydá odůvodněné stanovisko do 30 dnů ode dne doručení žádosti. V případě politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace se předkládá zpráva o jejím uplatňování nebo její zadání.

Podle § 45i odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny musí být každá koncepce předložena orgánu ochrany přírody ke stanovisku, zda může mít samostatně nebo ve spojení s jinými koncepcemi nebo záměry významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. Koncepce se předkládají v podobě jejich návrhu. V případě politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace však předchází zpracování návrhu těchto koncepcí zpracování jejich zadání nebo zpracování zprávy o jejich uplatňování. Proto se doplňuje § 45i odst. 1 o korespondující ustanovení ukládající v případě předmětných koncepcí předkládat jejich zadání nebo zprávu o jejich uplatňování.

4) Posuzování vlivů koncepcí na ptačí oblasti nebo evropsky významné lokality (§ 45i odst. 2)

§ 45i odst. 2: Jestliže orgán ochrany přírody svým stanoviskem podle odstavce 1 významný vliv podle § 45h odst. 1 nevyloučí, musí být daná koncepce nebo záměr předmětem posouzení podle tohoto ustanovení a zvláštních právních předpisů.^19c) Nelze-li vyloučit negativní vliv koncepce nebo záměru na takové území, musí předkladatel zpracovat varianty řešení, jejichž cílem je negativní vliv na území vyloučit nebo v případě, že vyloučení není možné, alespoň zmírnit. ~~Územně plánovací dokumentace¹⁷⁾ se posuzuje podle zvláštního právního předpisu¹⁷⁾.~~ Politika územního rozvoje a územně plánovací dokumentace se posuzují podle zvláštního právního předpisu¹⁷⁾.

Upřesňuje se vazba mezi zákonem o ochraně přírody a krajiny, zákonem o posuzování vlivů na životní prostředí a stavebním zákonem. Zákon o ochraně přírody a krajiny odkazuje při posuzování vlivů na území Natura 2000 (ptačí oblasti a evropsky významné lokality) na postup podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Vlivy koncepcí na území Natura 2000 se tedy posuzují v rámci tzv. SEA podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Protože stavební zákon pro účely posuzování politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace obsahuje zvláštní úpravu, která spojuje požadavky zákona o posuzování vlivů na životní prostředí s postupem pořizování a projednávání těchto koncepcí, je třeba, aby také úprava posuzování vlivů na území Natura 2000 v zákoně o ochraně přírody a krajiny obsahovala vedle odkazu na obecnou proceduru SEA také odkaz na tuto zvláštní úpravu ve stavebním zákoně pro účely posuzování zmíněných koncepcí pořizovaných podle stavebního zákona.

5) Stanovení podmínek pro činnost, která může způsobit nedovolenou změnu přírody (§ 66)

§ 66

Omezení a zákaz činnosti

(1) Orgán ochrany přírody je oprávněn stanovit fyzickým a právnickým osobám podmínky pro výkon činnosti, která by mohla způsobit nedovolenou změnu obecně nebo zvláště chráněných částí přírody, popřípadě takovou činnost zakázat.

(2) Ustanovení odstavce 1 nelze uplatnit v případě již vydaného platného pravomocného rozhodnutí.

Dosavadní znění § 66 umožňovalo orgánu ochrany přírody zakázat i činnosti, pro které již bylo vydané platné pravomocné rozhodnutí (zejm. stavební povolení). S ohledem na princip právní jistoty a zamezení dalším ekonomickým nákladům nebude nadále možné omezit resp. zakázat činnost, k níž je žadatel oprávněn na základě povolení stavebního či jiného správního úřadu.

6) Účast veřejnosti v řízeních podle zákona o ochraně přírody a krajiny (§ 70 zákona č. 114/1992 Sb. + § 109 písm. g) stavebního zákona)

Podle nového znění § 109 písm. g) stavebního zákona je účastníkem stavebního řízení osoba, o které tak stanoví zvláštní právní předpis, pokud mohou být stavebním povolením dotčeny veřejné zájmy chráněné podle zvláštních právních předpisů a o těchto věcech nebylo rozhodnuto v územním rozhodnutí.

Na základě této změny bude vyloučen vstup dotčené veřejnosti (podle § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny) do stavebních řízení v případech, kdy o věci, která se dotýká zájmů ochrany přírody a krajiny, již bylo rozhodnuto v územním řízení. Je zřejmé, že vyloučení veřejnosti z konkrétního stavebního řízení klade vysoké nároky na kvalitu odůvodnění rozhodnutí stavebního úřadu.

NABÍDKA