Kontrola podmíněnosti v dotazech a odpovědích
22/01/10
Dotazy a odpovědi k problematice Kontrol podmíněnosti. zdroj: www.eagri.cz
A. Dobrý zemědělský a environmentální stav (GAEC)
Oblast GAEC zahrnuje následující standardy:
Hospodaření na pozemcích s průměrnou sklonitostí nad 7 ̊ (GAEC1)
Hospodaření na silně erozně ohrožených půdách (GAEC2)
Organické hnojení (GAEC3)
Pálení bylinných zbytků (GAEC4)
Agrotechnické zásahy na půdě zaplavené nebo přesycené vodou (GAEC5)
Rušení/poškozování krajinných prvků (GAEC6)
Regulace invazních rostlin (GAEC7)
Změna travního porostu na ornou půdu (GAEC8)
Sečení travních porostů (GAEC9)
Předložení povolení k nakládání s vodami (GAEC10)
GAEC 2: Kdy budou mít zemědělci vyznačenou na portálu Farmáře vrstvu silně erozně ohrožených půd?
Vrstva silně orozně ohrožených půd je již v LPIS dostupná od 15.12.2009. Na portále farmáře je k dispozici příručka pro použití vrstvy silně erozně ohrožených půd. Vrstva byla připravena současně s nařízení vlády č. 47/2009 Sb., o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých podpor. Je nutné upozornit na to, že účinnost standardu č. 2 nebude retrospektivní, tj. nebude posuzováno, zda zemědělec dodržel podmínky pro ozimé plodiny z roku 2009, ale až pro jařiny a ozimy z roku 2010.
GAEC 3: Bude možné pro hnojení v rámci GAEC využívat pouze tuhá statková a organická hnojiva, nebo i tekutá (například digestát z BPS)?
GAEC 3: Bude možné pro hnojení v rámci GAEC využívat pouze tuhá statková a organická hnojiva, nebo i tekutá (například digestát z BPS)?
Podmínkám standardu bude vyhovovat pouze hnojení tuhými statkovými nebo organickými hnojivy, neboť tekutá hnojiva díky svému složení podporují spíše mineralizaci, což je přesně opačný proces, než kterého chceme v půdě dosáhnout; při nevhodném použití mohou navíc tekutá hnojiva poškozovat půdní strukturu. Splněním podmínek standardu je i aplikace digestátu z BPS v odvodněné formě (= sušina >13%). Je samozřejmě možné použít k hnojení i digestát neodvodněný (v kombinaci se slámou či zeleným hnojením), ale toto hnojení nebude započítáváno do splnění podmínek daného standardu.
GAEC 6: Co je to krajinný a významný krajinný prvek; jak zemědělec zjistí, zda se nějaký nachází na jím obhospodařované půdě?
Významný krajinný prvek je prvek v krajině (např. památný strom, vodní tok), registrovaný a chráněný dle zákona o ochraně přírody a krajiny č.114/1992 Sb. a nemusí být na zemědělské půdě. Krajinný prvek (ve smyslu GAEC) se nachází pouze na zemědělské půdě a jde o jeden z 6 druhů krajinných prvků definovaných nařízením vlády č. 335/2009 Sb., o stanovení druhů krajinných prvků (mez, terasa, travnatá údolnice, skupina dřevin, stromořadí a solitérní dřevina). Stávající zemědělci o krajinných prvcích na svých pozemcích již vědí, bližší informace o nich poskytnou i Agentury pro zemědělství a venkov (AZV). Zemědělec může všechny informace najít též na Portálu farmáře v rámci aplikace LPIS.
GAEC 6: Co když odstraní krajinný prvek cizí osoba (majitel) a ne uživatel pozemku?
Pokud krajinný prvek poškodí či odstraní majitel pozemku (provedl například prořezávku dřevin), je vhodné nechat si vystavit na tuto činnost od majitele potvrzení. V případě cizího zásahu do krajinného prvku je nutné o této skutečnosti informovat Policii ČR a České inspekce životního prostředí (ČIŽP).
GAEC 6: Jsou keře trnek rozptýlené na louce krajinný prvek? Může je zemědělec vykácet?
Pokud tyto dřeviny nejsou vedeny jako krajinný prvek a jde o náletové dřeviny, je možné trnky po povolení od ČIŽP vykácet. Záleží i na určení pozemku (orná půda, TTP aj.).
GAEC 6: Je možné provádět likvidaci náletu na zemědělských pozemcích sousedících s lesem?
Náletové dřeviny odstraňovat lze, vše po dohodě s ČIŽP.
GAEC 7 : Pokud se zemědělec rozhodne pro pěstování křídlatky jako energetické plodiny, bude v rozporu s daným standardem?
GAEC 7 : Pokud se zemědělec rozhodne pro pěstování křídlatky jako energetické plodiny, bude v rozporu s daným standardem?
S některými druhy rodu křídlatka (Reynoutria) probíhají v současné době neprovozní pokusy pěstování na energetické využití. Pěstování geograficky nepůvodních druhů rostlin (mezi něž křídlatka patří) je možné pouze s povolením orgánu ochrany přírody (viz §5 zákona č. 114/1992 Sb). Pokud by tedy zemědělec chtěl křídlatku pěstovat, musel by mít povolení od orgánu ochrany přírody (OOP). V takovém případě by se na něj bod 7 nevztahoval.
zdroj: MZe ČR
zdroj: MZe ČR
GAEC 8:Nezaviněné rozorání zemědělcem
Jak má žadatel postupovat, když mu soused rozorá okrajovou část louky, kterou má v užívání a beru na ni dotace?
V LPIS jsou u půdních bloků uvedeny jejich rozlohy, zemědělci je mají i v LPIS mapách. Pokud dojde k rozorání části pozemku vinou cizí osoby (soused), je nutné tuto skutečnost co nejrychleji oznámit AZV a SZIF.
B. Zákonné požadavky (SMR)
Kontrolovaný požadavek SMR 1
Ochrana volně žijících ptáků
Kdo a kdy vymezí ptačí oblasti (jak to vlastník/nájemce půdního bloku zjistí)?
Ptačí oblasti v CHKO či NP jsou známy (jsou součástí managementů Agroenvironmentálních opatření) a zemědělci hospodařící na těchto územích o nich vědí (hranice ptačích oblastí jsou k dispozici pro farmáře v LPIS). Co se týče SMR 1 – ochrany volně žijících ptáků, tak o výskytu hnízda/hnízdiště a termínech, kdy nesmí docházet při hnízdění k rušení těchto ptačích druhů, bude orgán ochrany přírody zemědělce informovat doporučeným dopisem. Tato hnízda se v LPIS neobjeví, ale zemědělec kromě doporučeného dopisu obdrží také mapový podklad s vyznačením hnízda/hnízdiště v terénu. V případě potřeby (nejasná poloha) bude hnízdo/hnízdiště na vyžádání zemědělce zřetelně vyznačeno.
Ptačí oblasti v CHKO či NP jsou známy (jsou součástí managementů Agroenvironmentálních opatření) a zemědělci hospodařící na těchto územích o nich vědí (hranice ptačích oblastí jsou k dispozici pro farmáře v LPIS). Co se týče SMR 1 – ochrany volně žijících ptáků, tak o výskytu hnízda/hnízdiště a termínech, kdy nesmí docházet při hnízdění k rušení těchto ptačích druhů, bude orgán ochrany přírody zemědělce informovat doporučeným dopisem. Tato hnízda se v LPIS neobjeví, ale zemědělec kromě doporučeného dopisu obdrží také mapový podklad s vyznačením hnízda/hnízdiště v terénu. V případě potřeby (nejasná poloha) bude hnízdo/hnízdiště na vyžádání zemědělce zřetelně vyznačeno.
Kontrolovaný požadavek SMR 2
Ochrana podzemních vod pře znečištěním nebezpečnými látkami
Skladování hnoje
Jak dlouho může být skladován hnůj na zemědělské půdě?
Kapacita skladovacích prostor pro tuhá statková hnojiva odpovídá jejich skutečné produkci za 6 měsíců. Toto neplatí pro uložení tuhých statkových hnojiv na zemědělské půdě před jejich použitím. Na zemědělské půdě mohou být tuhá statková hnojiva uložena nejdéle po dobu 24 měsíců (vyhláška č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, v platném znění). Pokud podnik hospodaří ve zranitelné oblasti, je uložení tuhých statkových hnojiv na zemědělském pozemku nejdéle po dobu 12 měsíců. Na stejném místě zemědělského pozemku lze uložit hnojiva opakovaně nejdříve po 4 letech, po provedení kultivace půdy tohoto zemědělského pozemku. Uložení hnojiva je možné pouze na místech uvedených ve schváleném havarijním plánu (nařízení vlády č.103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, v platném znění).
Jak je vhodné postupovat v případě, že je celé katastrální území zmeliorované – kde skladovat hnůj?
V tomto případě je řešení složitější. Na zmeliorované půdě nelze zakládat skládky hnoje a ani zakládat dočasná hnojiště. Možná alternativa je skladovat hnůj na nezemědělské půdě (pronájem plochy) nebo vybudovat pevné hnojiště s tím, že projde kolaudačním řízením. Možností je i spolupráce s jiným zemědělcem, který nehospodaří na zmeliorované půdě a plochu na hnojiště by vám smluvně za úhradu dočasně vyčlenil.
V tomto případě je řešení složitější. Na zmeliorované půdě nelze zakládat skládky hnoje a ani zakládat dočasná hnojiště. Možná alternativa je skladovat hnůj na nezemědělské půdě (pronájem plochy) nebo vybudovat pevné hnojiště s tím, že projde kolaudačním řízením. Možností je i spolupráce s jiným zemědělcem, který nehospodaří na zmeliorované půdě a plochu na hnojiště by vám smluvně za úhradu dočasně vyčlenil.
Jaká je možná likvidace zbytků slámy, např. staré stohy – musí se převézt na jiné místo?
Sláma není vedena jako dusíkaté hnojivo a její uskladnění na pozemku neznečišťuje podzemní vody a přilehlé vodní toky. Je na vůli uživatele pozemku jak se slámou bude nakládat v souladu s předpisy. Z praktického hlediska se zbytky slámy vozí na stávající hnojiště. Pokud by se na místě se zbytky starého stohu zakládalo nové hnojiště nebo kompost je nutné zvážit, zda toto místo je vhodné pro uskladnění pevného statkového hnojiva a odpovídá legislativním předpisům pro ochranu vod. V opačném případě se musí zbytky stohů převézt na jiné místo a zde založit polní hnojiště nebo kompost dle platné legislativy.
Sláma není vedena jako dusíkaté hnojivo a její uskladnění na pozemku neznečišťuje podzemní vody a přilehlé vodní toky. Je na vůli uživatele pozemku jak se slámou bude nakládat v souladu s předpisy. Z praktického hlediska se zbytky slámy vozí na stávající hnojiště. Pokud by se na místě se zbytky starého stohu zakládalo nové hnojiště nebo kompost je nutné zvážit, zda toto místo je vhodné pro uskladnění pevného statkového hnojiva a odpovídá legislativním předpisům pro ochranu vod. V opačném případě se musí zbytky stohů převézt na jiné místo a zde založit polní hnojiště nebo kompost dle platné legislativy.
Jak dlouho je možné skladovat hnůj na poli?
Doba uloženi hnoje na zemědělském pozemku před aplikací je ovlivněna zařazením pozemku do zranitelných oblasti z hlediska znečištění nitráty (nařízení vlády č.103/2003 Sb., v platném znění). Na jednom místě je povolená doba uloženi 12 měsíců, mimo zranitelné oblasti je maximální doba uložení 24 měsíců. Je nutné dodržet i další podmínky pro jeho uložení, aby nedošlo k ohrožení vod. Jako opakované porušení se považuje porušení konkrétního kontrolovaného požadavku v průběhu tří po sobě jdoucích let.
Těsnost jímek
Musí zemědělec zajišťovat těsnost u zemních jímek na močůvku? Jakým způsobem?
Závadné látky jsou látky, které nejsou odpadními ani důlními vodami a které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod (dále jen "závadné látky"). Každý, kdo zachází se závadnými látkami, je povinen učinit přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich prostředí.
Nejméně jednou za 6 měsíců kontrolovat sklady a skládky a nejméně jednou za 5 let, pokud není technickou normou nebo výrobcem stanovena lhůta kratší, zkoušet těsnosti potrubí nebo nádrží určených pro skladování a prostředků pro dopravu zvlášť nebezpečných látek a nebezpečných látek, a v případě zjištění nedostatků bezodkladně provádět jejich včasné opravy. Sklady musí být zabezpečeny nepropustnou úpravou proti úniku závadných látek do podzemních vod. Celá problematika je obsažena v zákoně č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, v platném znění.
Havarijní plán
Zpracování havarijního plánu, možnost vzoru havarijního plánu, jeho schvalování?
Podle § 39 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, v platném znění (vodní zákon) mají uživatelé závadných látek některé zvláštní povinnosti. Dle tohoto zákona mají uživatelé závadných látek povinnost vypracovat plán opatření pro případy havárie (havarijní plán). Havarijní plán slouží k prevenci úniku závadných látek do vod a současně připravuje uživatele těchto látek na případ havárie. Závadné látky vodní zákon definuje v ustanovení § 39 odst. 1 jako látky, které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod, nepatří však mezi ně odpadní a důlní vody. Nakládání s těmito látkami a náležitosti havarijního plánu jsou definovány ve vyhlášce č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků, v platném znění.
Havarijní plán není nutné zpracovat v případě zacházení:
s kapalnými závadnými látkami do 500 l (v zařízeních), příp. 1000 l (v přenosných obalech)
s pevnými závadnými látkami v množství do 1000 kg
při jejich použití jako pohonných hmot v dopravních a mechanizačních prostředcích
při nakládání s hnojivy a přípravky na ochranu rostlin při jejich přímé aplikaci
Havarijní plán (i jeho následné změny) schvaluje příslušný vodoprávní úřad (obec, obec s rozšířenou působností a pod.). Je vhodné přípravu plánu s vodoprávním úřadem konzultovat. Pro zpracování havarijního plánu jsou informace, návody a vzorové zpracování uvedeny např. na internetových stránkách www.agroporadenstvi.cz, www.agroporadenstvi.com.
Jak deklarovat v havarijním plánu dočasná složiště?
Dočasným složištěm se v tomto případě patrně myslí uskladnění pevného statkového hnojiva. Deklaruje se stejně jako jiná hnojiště uvedená v havarijním plánu. Zde bych doporučil při vypracování havarijního plánu uvést větší množství ploch vhodných na uskladnění pevných statkových hnojiv. V případě náhlé potřeby dočasně uskladnit statkové hnojivo (např. nakoupených hnojiv) na již schváleném místě. K vyhledání vhodných ploch na uskladnění pevných statkových hnojiv lze využít jednotlivé mapové podklady v LPIS (mapové podklady pro nitrátovou směrnici – vhodný je tisk mapy s předvolenými vrstvami ). Takto zpracované mapové podklady se doloží do havarijního plánu ke schválení na vodoprávním úřadě.
Dočasným složištěm se v tomto případě patrně myslí uskladnění pevného statkového hnojiva. Deklaruje se stejně jako jiná hnojiště uvedená v havarijním plánu. Zde bych doporučil při vypracování havarijního plánu uvést větší množství ploch vhodných na uskladnění pevných statkových hnojiv. V případě náhlé potřeby dočasně uskladnit statkové hnojivo (např. nakoupených hnojiv) na již schváleném místě. K vyhledání vhodných ploch na uskladnění pevných statkových hnojiv lze využít jednotlivé mapové podklady v LPIS (mapové podklady pro nitrátovou směrnici – vhodný je tisk mapy s předvolenými vrstvami ). Takto zpracované mapové podklady se doloží do havarijního plánu ke schválení na vodoprávním úřadě.
Kontrolovaný požadavek SMR 4
Ochrana vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů
Musí zemědělec dávat ke schválení vodoprávnímu úřadu polní složiště hnoje mimo nitrátovou oblast?
Ano, ke schválení je nutno zpracovat havarijní plán dle vyhlášky č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků, v platném znění. Podle § 39 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, platném znění, mají uživatelé závadných látek některé zvláštní povinnosti. Dle tohoto zákona mají uživatelé závadných látek povinnost vypracovat plán opatření pro případy havárie (havarijní plán). Havarijní plán slouží k prevenci úniku závadných látek do vod a současně připravuje uživatele těchto látek na případ havárie. Pro zpracování havarijního plánu jsou informace, návody a vzorové zpracování uvedeny např. na www.agroporadenstvi.cz, www.agroporadenstvi.com. Důležitou informací je, že i u půdních bloků ležících mimo ZOD jsou nastavena vybraná opatření nitrátové směrnice, pokud je uživatel zařazen do programu AEO z Programu rozvoje venkova PRV. Povinností uživatele v AEO je dodržovat tzv. „malou nitrátovku" uvedenou v příloze č. III nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, v platném znění. Opatření na ochranu vod před znečištěním dusičnany na příslušném půdním bloku zemědělec zjistí na záložce "NS" u půdního bloku nebo použije souhrnný tisk Přehled opatření Podmínek na ochranu vod v rámci AEO EAFRD.
Co vše se započítává do limitů k plodinám?
Podniky hospodařící ve zranitelných oblastech jsou omezeni v celkovém množství aplikovaného dusíku na hektar k zemědělským plodinám. Stanovené dávky jsou uvedeny v příloze č. 3 k nařízení vlády č. 103/2003 Sb., V limitu hnojení je započítán celkový dusík z minerálních hnojiv a podíl dusíku využitelného pěstovanou plodinou ze statkových hnojiv živočišného původu a z organických a organominerálních hnojiv, popřípadě upravených kalů. Dusík použitý k podpoře rozkladu slámy se nezapočítává do limitu přívodu dusíku pro následně pěstovanou plodinu. Pro účely hodnocení limitu hnojení se u hnojiv s pomalu uvolnitelným dusíkem a upravených kalů započítává 40 % přívodu celkového dusíku a pro hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem 60 % přívodu celkového dusíku. Pro účely hodnocení limitu hnojení se tedy zohledňuje pouze přímé působení dusíku v prvním roce po použití uvedených statkových, organických a organominerálních hnojiv, popřípadě upravených kalů. Pro určení přívodu dusíku do půdy ve statkových hnojivech živočišného původu se použijí údaje zjištěné vlastními rozbory nebo údaje z přílohy č. 2 vyhlášky č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, v platném znění. U luskovin je možná pouze podpůrná dávka dusíku do 70 kg N . ha-1.
Pro zjednodušení výpočtu dodržování limitu přísunu dusíku k plodinám je vhodné používat SW na evidenci hnojení, který přepočtený přísun dusíku k plodině vypočítá ze zadaných aplikací. Touto funkcí by měl disponovat běžně dostupný komerční SW nebo je k dispozici i v rámci aplikace EPH na Portálu farmáře.
Plnění kapacity jímek na statková hnojiva s ohledem na dobu zákazu hnojení?
Jímky a nádrže, popřípadě podroštové prostory ve stájích odpovídají kapacitně minimálně čtyřměsíční předpokládané produkci kejdy nebo jejího tekutého podílu a minimálně tříměsíční předpokládané produkci močůvky a hnojůvky, a to v závislosti na klimatických a povětrnostních podmínkách regionu. Při provozu jímek a nádrží se zamezí přítoku povrchových nebo srážkových vod do jímky nebo nádrže, pokud není v kolaudačním rozhodnutí uvedeno jinak (vyhláška č. 274/1998 Sb. o skladování a způsobu používání hnojiv, v platném znění a nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, v platném znění)
Jímky a nádrže, popřípadě podroštové prostory ve stájích odpovídají kapacitně minimálně čtyřměsíční předpokládané produkci kejdy nebo jejího tekutého podílu a minimálně tříměsíční předpokládané produkci močůvky a hnojůvky, a to v závislosti na klimatických a povětrnostních podmínkách regionu. Při provozu jímek a nádrží se zamezí přítoku povrchových nebo srážkových vod do jímky nebo nádrže, pokud není v kolaudačním rozhodnutí uvedeno jinak (vyhláška č. 274/1998 Sb. o skladování a způsobu používání hnojiv, v platném znění a nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, v platném znění)
Co je a co není vodní tok (vzhledem ke skládkování hnoje na zemědělské půdě)?
Vodní toky jsou povrchové vody tekoucí vlastním spádem v korytě trvale nebo po převažující část roku, a to včetně vod v nich uměle vzdutých. Jejich součástí jsou i vody ve slepých ramenech a v úsecích přechodně tekoucích přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo zakrytými úseky. V pochybnostech o tom, zda jde o vodní tok, rozhoduje vodoprávní úřad. Uživatel pozemků nemůže sám rozhodnout co je a co není vodní tok, který je k pozemku přilehlý. Definice je dána legislativními předpisy (zákon č. 254/2001 Sb.).
Informace o vodních tocích nalezne zemědělec v aplikaci LPIS, kde jsou vodní útvary, jichž se dotýká podmínka vzdálenosti polního složiště hnoje, vyznačeny plnou modrou barvou.
Vodní toky jsou povrchové vody tekoucí vlastním spádem v korytě trvale nebo po převažující část roku, a to včetně vod v nich uměle vzdutých. Jejich součástí jsou i vody ve slepých ramenech a v úsecích přechodně tekoucích přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo zakrytými úseky. V pochybnostech o tom, zda jde o vodní tok, rozhoduje vodoprávní úřad. Uživatel pozemků nemůže sám rozhodnout co je a co není vodní tok, který je k pozemku přilehlý. Definice je dána legislativními předpisy (zákon č. 254/2001 Sb.).
Informace o vodních tocích nalezne zemědělec v aplikaci LPIS, kde jsou vodní útvary, jichž se dotýká podmínka vzdálenosti polního složiště hnoje, vyznačeny plnou modrou barvou.
Jak zemědělec zjistí pásma ochrany zdrojů podzemních vod?
Informace k pásmům ochrany zdrojů podzemních vod příslušné k vašim pozemkům získáte na vodoprávním úřadě, kde jsou podrobné mapové podklady. Informace získáte také na mapových podkladech v LPIS na portálu Farmáře.
Informace k pásmům ochrany zdrojů podzemních vod příslušné k vašim pozemkům získáte na vodoprávním úřadě, kde jsou podrobné mapové podklady. Informace získáte také na mapových podkladech v LPIS na portálu Farmáře.
Možnost pastvy v okolí vodních útvarů?
Kolem vodního útvaru je povinnost udržovat min. 3 m ochranný nehnojený pás. Pastva je možná, avšak musí být zabráněno vniku zvířat do vodního toku, či jiného útvaru. V praxi to znamená, že nejdále na břehové čáře musí být umístěn ohradník v době pastvy hospodářských zvířat.
Informace o vodních tocích nalezne zemědělec v aplikaci LPIS,kde jsou vodní útvary, jichž se dotýká podmínka vzdálenosti polního složiště hnoje, vyznačeny plnou modrou barvou.
Kolem vodního útvaru je povinnost udržovat min. 3 m ochranný nehnojený pás. Pastva je možná, avšak musí být zabráněno vniku zvířat do vodního toku, či jiného útvaru. V praxi to znamená, že nejdále na břehové čáře musí být umístěn ohradník v době pastvy hospodářských zvířat.
Informace o vodních tocích nalezne zemědělec v aplikaci LPIS,kde jsou vodní útvary, jichž se dotýká podmínka vzdálenosti polního složiště hnoje, vyznačeny plnou modrou barvou.
Kde můžete získat informace k SMR 4 – Nitrátová směrnice?
Na zvláštní stránce věnované nitrátové směrnici na Portále eAGRI
Zranitelné oblasti i akční program jsou vyhlášeny v nařízení vlády č. 103/2003 Sb., ve znění nařízení vlády č. 219/2007 Sb. a č. 108/2008 Sb. – informace o tom, které vámi užívané půdní bloky se nachází v ZOD, naleznete v LPIS v informativním výpise Přehled opatření Nitrátové směrnice souhrn – od 4.4.2008 –nebo na záložce NS na příslušném půdním bloku. V rámci aplikace LPIS je k dispozici samostatná uživatelská příručka pro řešení nitrátové směrnice v rámci LPIS.
Zákaz aplikace hnojiv na podmáčených, zaplavených, promrzlých a sněhem pokrytých půdách je stanoven v § 9 zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, v platném znění.
Informace o zákazu hnojení, či omezení hnojení na jednotlivých půdních blocích získáte v LPIS v informativním výpise Přehledopatření Nitrátové směrnice podrobně – od 4.4.2008 nebo na záložce NS na příslušném půdním bloku.
Podmínky zákazu hnojení či omezení hnojení z titulu opatření nitrátové směrnice jsou zapracovány též do aplikace Evidence přípravků a hnojiv v rámci Portálu farmáře.
Komentované znění nařízení vlády č. 103/2003 Sb. je vydáno jako odborná publikace a je k dispozici na Agenturách pro zemědělství a venkov (bývalé Zemědělské agentury)
Kontrolovaný požadavek SMR 5
Ochrana přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin
Kde zemědělec zjistí, zda se na jím obhospodařovaných pozemcích nachází evropsky významná lokalita (EVL)?
V případě, že zemědělec využívá aplikaci LPIS na Portálu farmáře, může si tam najít evropsky významné lokality sám (mapová vrstva Natura 2000/Významné lokality). Jinak mu stejnou informaci podají pracovníci AZV. Pokud hospodaří na území CHKO či NP, o těchto územích ho informovala/bude informovat zdejší správa (orgán ochrany přírody).
V případě, že zemědělec využívá aplikaci LPIS na Portálu farmáře, může si tam najít evropsky významné lokality sám (mapová vrstva Natura 2000/Významné lokality). Jinak mu stejnou informaci podají pracovníci AZV. Pokud hospodaří na území CHKO či NP, o těchto územích ho informovala/bude informovat zdejší správa (orgán ochrany přírody).
C.Minimální požadavky v rámci agroenvironmetálních opatření (AEO)
Minimální požadavky v rámci agroenvironmetálních opatření (AEO)-I
AEO 1-6 Minimální požadavky pro použití hnojiv
Jak je omezeno hnojení na podzim?
Období, ve kterých je ve zranitelných oblastech na zemědělském pozemku zakázáno používání dusíkatých hnojivých látek, jsou přehledně uvedena v tabulce č. 1 přílohy č. 2 nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, v platném znění.
Shodné podmínky zákazu hnojení platí i pro zemědělce hospodařící mimo zranitelné oblasti dusičnanů, jestliže jsou zařazeni do opatření AEO v rámci Programu rozvoje venkova. Podmínky zákazu hnojení v rámci AEO PRV jsou upraveny v příloze č. 3 nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o provádění agroenvironmentálních opatření, v platném znění.
Období zákazu hnojení neplatí pro výkaly a moč, zanechané hospodářskými zvířaty při pastvě nebo při jejich jiném pobytu na zemědělském pozemku, a pro hnojení zakrytých ploch (např. skleníky, fóliovníky). Používání hnojiv s pomalu uvolnitelným dusíkem (platí i pro upravené kaly) na orné půdě je zakázáno v období 1.6. – 31.7. (toto ustanovení neplatí v případě následného pěstování ozimých plodin a meziplodin) a v období 1.12. – 31.1.
V tabulce č. 7 přílohy č. 2 nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, v platném znění jsou uvedeny způsoby hnojení minerálními dusíkatými hnojivy nebo hnojivy s rychle uvolnitelným dusíkem na orné půdě v období od 15. června do začátku období zákazu hnojení.
Pro usnadnění nastavení podmínek zákazu, popřípadě omezení hnojení jsou veškeré podmínky stanovené nařízením vlády č. 79/2007 Sb., a č.103/2003 Sb., promítnuty v podobě konkrétního opatření na půdní bloky v LPIS. Informace jsou k dispozici na záložce "NS" u příslušného půdního bloku nebo v informativním tisku Přehled opatření Nitrátové směrnice podrobně – od 4.4.2008.
Podmínky zákazu a omezení hnojení jsou zpravidla promítnuty do SW pro vedení evidencí hnojení, a to jak do komerčních SW, tak do aplikace EPH na Portálu farmáře.
Minimální požadavky v rámci agroenvironmetálních opatření (AEO)-II
AEO 7-11
Minimální požadavky pro použití přípravků na ochranu rostlin
Musí být atest i na malé postřikovače?
Mechanizačním prostředkem se rozumí stroj nebo technické zařízení včetně doplňujících technologických součástí, určené k aplikaci přípravků formou postřiku nebo rosení ve venkovním prostředí nebo k moření osiv. Mechanizační prostředky mohou být uváděny na trh a používány při podnikatelské činnosti pouze tehdy, jsou-li rostlinolékařskou správou zapsány do úředního registru mechanizačních prostředků. Toto ustanovení se nevztahuje na stroje:
· poháněné ručně, motoricky nebo stlačeným plynem o objemu zásobní nádrže do 20 litrů včetně,
· určené výhradně pro účely výzkumu, vývoje nebo zkoušení,
· určené pro používání v uzavřených prostorách, s výjimkou strojů k moření osiv,
· určené pro používání ve venkovním prostředí, jsou-li vybaveny:
1. horizontálním rámem se dvěma nebo jednou tryskou pro plošný postřik nebo rosení s výjimkou typů určených k ošetření dopravních cest, drah
2. rámem se dvěma nebo jednou tryskou pro prostorový postřik nebo rosení,
stroje určené pro aplikační technologie založené na plynování, zálivce a kapénkové aplikaci, na něž se nevztahuje zvláštní předpis o technických požadavcích na výrobky.
Mechanizační prostředky podléhající zápisu do úředního registru (§ 61 zákona č. 326/2004 Sb.) a další, stanovené prováděcím právním předpisem, jsou-li používány při podnikání, podléhají povinnému kontrolnímu testování. Kontrolní testování se provádí v intervalech stanovených prováděcím právním předpisem nebo ve lhůtě určené rostlinolékařskou správou, je-li to nutné pro odstranění závad zjištěných na mechanizačním prostředku. Kontrolní testování spočívá v přezkoumání funkční způsobilosti mechanizačního prostředku pro správnou aplikaci přípravků podle technologických požadavků, stanovených prováděcím právním předpisem, který též stanoví technologický postup kontrolního testování. Prakticky se testování postřikovačů provádí 1x za dva roky.
Veškeré podrobnosti jsou uvedeny v zákoně č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění a vyhlášce č. 334/2004 Sb., o mechanizačních prostředcích na ochranu rostlin, v platném znění.
Musí být smlouva mezi hospodářem a tím, kdo mu provádí ochranu rostlin formou služby, vždy písemná?
To záleží na rozsahu práce, druhu a objemu finančních prostředků. Pokud vámi vybraná firma bude provádět například chemickou ochranu rostlin po celý rok dle vašich požadavků na termíny, množství práce (ha), dodávce chemických přípravků, ubytování, parkování techniky apod. je vhodné tyto náležitosti smluvně ošetřit. Pokud jsou to firmy, které budou provádět jednorázové aplikace např. ve vinici, cukrovce nebo akutní zásahy v porostu a příště to bude zase jiná firma stačí prakticky objednávka s následnou fakturou (i v tomto případě je možno službu smluvně ošetřit). Firma, která provádí chemickou ochranu rostlin musí dodržovat současnou legislativu a především zákon č. 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů a vyhlášku č. 334/2004 Sb. o mechanizačních prostředcích na ochranu rostlin. Pracovníci provádějící aplikaci chemických přípravků jsou již ve své firmě řádně proškoleni odborně způsobilou fyzickou osobou.
Jak má zemědělec zajistit odbornou způsobilost k používání prostředků na ochranu rostlin?
Na používání přípravků se vztahují ustanovení o odborné způsobilosti pro zacházení s přípravky. Fyzická nebo právnická osoba, která při podnikatelské činnosti přípravky skladuje, prodává spotřebitelům, používá, přímo aplikuje nebo poskytuje poradenství, jímž se ovlivňuje používání přípravků (dále jen "zacházení s přípravky"), musí mít výkon těchto činností zabezpečen odborně způsobilou fyzickou osobou, která je u ní v zaměstnaneckém poměru nebo jiném smluvním vztahu a nebo musí mít tuto odbornou způsobilost sám podnikatel. Toto ustanovení se nevztahuje na drobný prodej přípravků v malospotřebitelském balení a skladování přípravků distributory, pokud tito zároveň neposkytují poradenství, jímž se ovlivňuje používání přípravků. Odborné kurzy k získání znalostí správné praxe v ochraně rostlin a bezpečného zacházení s přípravky pořádají vzdělávací zařízení, která k tomu pověřuje na návrh rostlinolékařské správy ministerstvo v souladu s ustanovením § 5 odst. 1. Žádost o provedení zkoušky odborné způsobilosti se podává u rostlinolékařské správy. Rostlinolékařská správa:
a) zřizuje po dohodě s místně příslušnými orgány ochrany veřejného zdraví komise pro přezkušování odborné způsobilosti pro zacházení s přípravky a vydává příslušná osvědčení fyzickým osobám, které zkoušku úspěšně vykonaly, a to s platností na dobu 5 let ode dne vykonání zkoušky
b) vede evidenci pověřených vzdělávacích zařízení, uskutečněných zkoušek a vydaných osvědčení.
Odborně způsobilá fyzická osoba zajistí každoročně proškolení osob, které budou přímo zacházet s přípravky, o proškolení pořídí zápis a zajistí jeho uchování po dobu nejméně 3 let. Seznámí před zahájením prací s každým přípravkem osoby, které s ním budou přímo zacházet, s vlastnostmi a účinky tohoto přípravku a se způsoby jeho správného a bezpečného použití. Ostatní náležitosti a povinnosti jsou uvedeny v zákoně č. 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění.
Musí zemědělec zjišťovat odbornou způsobilost i u osoby (firmy), která mu postřiky provádí službou?
Firma, která provádí postřik chemickými přípravky a má tuto práci jako podnikatelskou činnost musí dodržovat současné legislativní předpisy. Především zákon č. 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů a vyhlášku č. 334/2004 Sb. o mechanizačních prostředcích na ochranu rostlin, v platném znění. Pracovníci provádějící aplikaci chemických přípravků jsou již ve své firmě řádně proškoleni odborně způsobilou fyzickou osobou a seznámeni s BOZP.
Musí žadatel dodržovat min. požadavky na hnojiva a POR pokud pobírá dotace jen na integrovanou produkci?
Pokud čerpáte dotace z AEO, je nutné dodržovat minimální požadavky na hnojiva a POR. Agroenvironmentální opatření zahrnují tato podopatření, ke kterým se vztahují požadavky na hnojiva:
a) podopatření postupy šetrné k životnímu prostředí, které se člení na tituly
1. ekologické zemědělství
2. integrovaná produkce
(nařízení vlády č.79/2007 Sb. o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, v platném znění).
D. Kontroly a hodnocení
Zkontroluje kontrolní orgán všechny kontrolované požadavky podmíněnosti?
Při plánovaných kontrolách ověřuje kontrolní orgán pouze ty požadavky, které spadají do jeho kompetencí. Neprobíhá cílená kontrola žádných dalších kontrolovaných požadavků podmíněnosti, které spadají do kompetence jiných kontrolních orgánů.
Budou žadateli sníženy dotace pokaždé, když inspektor při kontrole jeho podniku nalezne porušení?
Při plánované kontrole podmíněnosti provede inspektor současně kontrolu národních předpisů, které má kontrolní orgán v kompetenci. Pokud při návštěvě inspektor nalezne porušení některého z národních předpisů, který není současně kontrolovaným požadavkem podmíněnosti, nebude dotace snížena.
Při plánovaných kontrolách ověřuje kontrolní orgán pouze ty požadavky, které spadají do jeho kompetencí. Neprobíhá cílená kontrola žádných dalších kontrolovaných požadavků podmíněnosti, které spadají do kompetence jiných kontrolních orgánů.
Budou žadateli sníženy dotace pokaždé, když inspektor při kontrole jeho podniku nalezne porušení?
Při plánované kontrole podmíněnosti provede inspektor současně kontrolu národních předpisů, které má kontrolní orgán v kompetenci. Pokud při návštěvě inspektor nalezne porušení některého z národních předpisů, který není současně kontrolovaným požadavkem podmíněnosti, nebude dotace snížena.
Jaký je dopad kontroly národní legislativy do kontrol podmíněnosti?
Podniky vybrané pro kontrolu podmíněnosti vybírají kontrolní orgány v předstihu. Mimo tyto plánované kontroly podmíněnosti mohou v průběhu roku probíhat i další kontroly podniků dle platných evropských a národních předpisů. Tyto kontroly nejsou primárně zaměřené na kontrolu plnění podmíněnosti. V případě, že kontrolor nalezne v rámci těchto kontrol porušení, kterým je současně porušeno i některý z kontrolovaných požadavků podmíněnosti, má povinnost o tomto porušení vypracovat zprávu o kontrole. I toto porušení pak může mít dopad na výslednou výši vyplácených dotací.
Podniky vybrané pro kontrolu podmíněnosti vybírají kontrolní orgány v předstihu. Mimo tyto plánované kontroly podmíněnosti mohou v průběhu roku probíhat i další kontroly podniků dle platných evropských a národních předpisů. Tyto kontroly nejsou primárně zaměřené na kontrolu plnění podmíněnosti. V případě, že kontrolor nalezne v rámci těchto kontrol porušení, kterým je současně porušeno i některý z kontrolovaných požadavků podmíněnosti, má povinnost o tomto porušení vypracovat zprávu o kontrole. I toto porušení pak může mít dopad na výslednou výši vyplácených dotací.
Musí se dozorové orgány ohlásit předem na kontrolu CC? Jak dlouho dopředu?
Kontroly Cross Compliance se budou hlásit max. 14 dní dopředu (v případě ČPI max. 48 hodin dopředu), ale to pouze v případě, že tím nebude narušena náplň kontroly. Toto pravidlo se také nevztahuje na kontroly z důvodu podnětu třetích osob.
Kontroly Cross Compliance se budou hlásit max. 14 dní dopředu (v případě ČPI max. 48 hodin dopředu), ale to pouze v případě, že tím nebude narušena náplň kontroly. Toto pravidlo se také nevztahuje na kontroly z důvodu podnětu třetích osob.
Z čeho vychází dozorové orgány při kontrole, z mapy na LPIS nebo ze skutečnosti?
Kontrola Cross Compliance má dvě části. První část administrativní, kdy jsou pozemky kontrolovány v LPIS, popřípadě dle snímků z dálkového průzkumu země. Druhá část kontroly probíhá na místě, kdy jsou kontrolovány jednotlivé náležitosti dle kontrolní organizace.
Kontrola Cross Compliance má dvě části. První část administrativní, kdy jsou pozemky kontrolovány v LPIS, popřípadě dle snímků z dálkového průzkumu země. Druhá část kontroly probíhá na místě, kdy jsou kontrolovány jednotlivé náležitosti dle kontrolní organizace.
Při porušení některého kontrolního bodu hrozí zemědělci dvojí sankce za stejné pochybení – pokuta od národní kontroly a snížení přímých plateb – je to pravda?
Pokuta za porušování podmínek v národní legislativě je záležitost již známá. Co se týče krácení dotace, to bude vypočítáváno na základě porušení podmínek Cross Compliance. Mohou tedy nastat dva případy: 1) podnik poruší podmínky národní legislativy a Cross Compliance, v tom případě dostane pokutu od kontrolního orgánu a bude krácen na dotacích, 2) podnik poruší pouze podmínky národní legislativy, v tom případě zaplatí pouze pokutu od kontrolního orgánu.
Pokuta za porušování podmínek v národní legislativě je záležitost již známá. Co se týče krácení dotace, to bude vypočítáváno na základě porušení podmínek Cross Compliance. Mohou tedy nastat dva případy: 1) podnik poruší podmínky národní legislativy a Cross Compliance, v tom případě dostane pokutu od kontrolního orgánu a bude krácen na dotacích, 2) podnik poruší pouze podmínky národní legislativy, v tom případě zaplatí pouze pokutu od kontrolního orgánu.
Co všechno bude od roku 2010 kontrolovat SZIF?
SZIF bude kontrolovat dodržování podmínek GAEC, rozlohy a dodržování podmínek Agroenvironmentálních titulů. Postihy za jednotlivá provinění jsou k dispozici v tabulkách v sekci Dokumenty ke stažení.
SZIF bude kontrolovat dodržování podmínek GAEC, rozlohy a dodržování podmínek Agroenvironmentálních titulů. Postihy za jednotlivá provinění jsou k dispozici v tabulkách v sekci Dokumenty ke stažení.
Rovněž je možné využít pro simulaci výsledku kontroly včetně potenciální srážky z dotací aplikaci Simulátor kontrol podmíněnosti na Portálu farmáře.
Kde se budou shromažďovat data ze všech kontrol?
Zprávy o kontrole budou shromažďovány v informačním systému mezisklad zpráv o kontrole, což je katicky elektronické úložiště zpráv o kontrole. Zemědělec má přístup k prohlížení zpráv o kontrole pomocí aplikace kontroly podmíněnosti na Portálu farmáře.
Zprávy o kontrole budou shromažďovány v informačním systému mezisklad zpráv o kontrole, což je katicky elektronické úložiště zpráv o kontrole. Zemědělec má přístup k prohlížení zpráv o kontrole pomocí aplikace kontroly podmíněnosti na Portálu farmáře.
Jak má postupovat hospodář, pokud nesouhlasí s některým závěrem kontroly na CC? Může se k někomu odvolat?
První možnost vyjádřit se má farmář na místě ihned po kontrole do kontrolního protokolu. Kontrolor buď vyhoví úplně, zčásti nebo vůbec. V tom případě farmář může podat námitky do 5 – 6 dnů (toto poučení mu musí sdělit kontrolor). Pokud nebude jeho námitkám vyhověno, má farmář další možnost podat odvolání proti rozhodnutí o platbě, které SZIF jako platební agentura vystavuje na základě zprávy (zpráv) o kontrole.
První možnost vyjádřit se má farmář na místě ihned po kontrole do kontrolního protokolu. Kontrolor buď vyhoví úplně, zčásti nebo vůbec. V tom případě farmář může podat námitky do 5 – 6 dnů (toto poučení mu musí sdělit kontrolor). Pokud nebude jeho námitkám vyhověno, má farmář další možnost podat odvolání proti rozhodnutí o platbě, které SZIF jako platební agentura vystavuje na základě zprávy (zpráv) o kontrole.
Váže se podmíněnost i na platby TOP-UP?
Top-Up jsou národní platby, na ty se výsledky kontrol podmíněnosti nevztahují.
Top-Up jsou národní platby, na ty se výsledky kontrol podmíněnosti nevztahují.
Je stanoveno max. % kontrol?
Toto číslo není stanoveno, je stanoveno pouze minimální % kontrol – tj. min. 1% podniků za každou kontrolní organizaci.
Toto číslo není stanoveno, je stanoveno pouze minimální % kontrol – tj. min. 1% podniků za každou kontrolní organizaci.
Budou EVL zakresleny v LPIS?
V aplikaci LPIS na Portálu farmáře je kromě jiných geografických informačních vrstev (nitrátově zranitelné oblasti, vodní toky aj.) k dispozici také vrstva Natura 2000. Pokud zemědělec tuto aplikaci nepoužívá, požadovanou informaci obdrží na AZV.
V aplikaci LPIS na Portálu farmáře je kromě jiných geografických informačních vrstev (nitrátově zranitelné oblasti, vodní toky aj.) k dispozici také vrstva Natura 2000. Pokud zemědělec tuto aplikaci nepoužívá, požadovanou informaci obdrží na AZV.
Budou v rámci CC kontrolovány a sankcionovány jímky, které nejsou používány?
Pokud zemědělec prokáže, že jímky nebyly, nejsou a nebudou používány, kontrola se jich nebude týkat.
Pokud zemědělec prokáže, že jímky nebyly, nejsou a nebudou používány, kontrola se jich nebude týkat.
Jak bude hodnoceno porušení některého z bodů GAEC?
Od roku 2009 jsou podmínky GAEC součástí systému podmíněnosti (Cross Compliance). Jejich dodržování ale bude kontrolováno zpětně od r. 2005, kdy vstoupily v platnost (či od roku, kdy zemědělec vstoupil do Agroenvironmentálních opatření) a nyní bude sankcionováno podle pravidel pro Cross Compliance (nařízení vlády č. 479/2009 Sb., o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých podpor, v platném znění).
Od roku 2009 jsou podmínky GAEC součástí systému podmíněnosti (Cross Compliance). Jejich dodržování ale bude kontrolováno zpětně od r. 2005, kdy vstoupily v platnost (či od roku, kdy zemědělec vstoupil do Agroenvironmentálních opatření) a nyní bude sankcionováno podle pravidel pro Cross Compliance (nařízení vlády č. 479/2009 Sb., o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých podpor, v platném znění).
Zdroj: MZe ČR, www.eagri.cz
Zařazeno v Aktuality, Cross compliance, Cross compliance
