Agrovenkov o.p.s.
Informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Pardubického kraje

"Čeští zemědělci a jejich dotace z EU"

30/01/10
smf

Rozhovor v Českém rozhlase k dotacím z PRV. Zdroj: ČR6

Čeští zemědělci a jejich dotace z EU

 

Ondřej KONRÁD, moderátor
Čeští zemědělci neustále zdůrazňují, že dostávají z Evropské unie nižší dotace než jejich západní kolegové. Zda jsou to stížnosti oprávněné, těžko posuzovat, známe-li pouze názor jedné strany sporu. A že nemusí být pravdou vše, co se nám říká, o tom už hovoří Svatopluk Stojan.
 
Svatopluk STOJAN, redaktor
Chytrost nejsou žádné čáry. Toto motto se neuplatňuje jen v pohádkách, ale i v mnohém podnikání, přičemž zemědělství není výjimkou. V poslední době přišla řada zemědělců na lukrativní způsob, jak snadno získat dotace na činnosti, které s jejich hlavním oborem podnikání mají jen málo společného. Pomáhají jim k tomu peníze získané z různých evropských fondů, které jsou určeny sice pro zemědělce, ale nemusí se výhradně čerpat na živočišnou či rostlinnou výrobu nebo na zpracování jejich produktů. Jedná se mezi jinými o regionálně operační program nebo program rozvoje venkova, ale k čerpání může docházet i z jiných evropských strukturálních fondů. Tyto dotace totiž jsou určeny i na projekty spojené s podporou turistického ruchu na venkově. Potvrzuje to i Vít Obrdlík z poradenské společnosti Via Vysočina, která se zaměřuje na tuto specifiku pomoci zemědělcům. Pro ilustraci se podívejme na některá čísla. Od roku 2007, od něhož se dotace na rozvoj turismu na venkově rozdělují, došlo na ministerstvu zemědělství 643 žádostí v hodnotě téměř jedné a tří čtvrtin miliardy korun a zhruba polovina již byla schválena. Mluvčí ministerstva Petr Vorlíček vysvětluje, že cílem je zvýšit počet pracovních míst a zlepšit ubytovací kapacity venkova. Na dotaci může dosáhnout každý, kdo v obci do dvou tisíc obyvatel postaví ubytovací zařízení do kapacity šedesáti lůžek. Potom musí splnit jedinou podmínku, a sice tu, že v turistickém ruchu nesmí podnikat déle než dva roky, nebo po dobu určenou schvalovatelem. Podnikání v zemědělství přitom mezi podmínkami chybí. Navíc si zájemci mohou žádat opakovaně nebo kombinovat více dotačních programů. Takto si rodinný domek přestavěli na penzion se šestnácti lůžky, kuchyní a vnitřním bazénem příkladně manželé Ševčíkovi z jihomoravské Ošenice. Dle slov Jaroslava Ševčíka čerpali ze dvou fondů a dotační krytí bylo v jednom případě z padesáti v druhém z šedesáti procent. Z dvou a půlmilionové investice je to tedy více než polovina. Podotýkám, že v zemědělství nikdy nepodnikali a ani podnikat nehodlají. Mluvčí ministerstva Vorlíček dodává, že spekulacím není možno úplně zabránit, ale bodový systém hodnocení zvýhodňuje hospodařící zemědělce. Tím je David Smetana, který pěstuje zeleninu na pětatřiceti hektarech. S dotací se mu podařilo postavit penzion se sedmi pokoji, který, dle jeho slov, zlepšuje ekonomickou situaci v době, kdy nemá jiné příjmy. Pro letošní rok se připravuje rozšířit jeho kapacitu a vybudovat dětské hřiště. Pochopitelně s využitím dotací. Jak by měla vypadat žádost o dotaci, aby měla naději na schválení? Předně je nutno vybrat region s pokud možno vysokou mírou nezaměstnanosti a s málo rozvinutou infrastrukturou. Splnit důležitou podmínku navýšení zaměstnanosti lze třeba i tím, že zaměstnám několik členů vlastní rodiny a někoho, kdo má kvalifikaci pro podnikání v ubytování nebo spravování. Umíte-li ještě kvalifikovaně nadhodnotit investici, tím lépe. Dotace je totiž poskytována na rozpočet a nikdo nebude zpětně pátrat po tom, jestli se vám podařilo při výstavbě ušetřit a utratit mnohem méně, než bylo předloženo. Po dobu povinného podnikání, které je časově určeno současně s přidělením dotace, musíte vydělávat alespoň na provoz a splácení části úvěru, kterým byla kryta zbývající část investice. To lze udělat i tím, že dotace není určena výhradně na penzion, ale i na přidruženou infrastrukturu, kterou může být kuželník, bazén nebo jiné sportoviště. A v neposlední řadě je třeba myslet i na exit strategii, tedy zda následně máte objekt k prodeji, pronájmu či dokonce k přestavění na rodinné sídlo. Určitě je dobře, že dokážeme čerpat peníze z evropských fondů, které jsou určeny k rozvoji našeho hospodářství a zejména léta zanedbávané infrastruktury. Český venkov byl největší Popelkou a my starší si pamatujeme, že co se nevystavělo v akci Z, to nebylo. Protože zemědělská družstva se zaměřovala na zcela jiné aktivity. Jen by se více mělo dbát, aby finance z fondů měly šance také zůstat na venkově a přinášely užitek v místech, kde se investují. Současné nastavení totiž nahrává spíše podnikavcům s venkovem, než zemědělským podnikatelům, kteří jsou prostřednictvím vlastnictví půdy s místem spjati. Pak by byla záruka toho, že se dotační peníze budou na českém venkově otáčet stále dál a nebudou mizet v kapsách spekulantů.
Zdroj: Český rozhlas 6