Po několika letech vyjednávání pět unijních států stále blokuje směrnici o půdě. Tento dlouhotrvající stav vede mnohé k úvahám, zda by Evropská komise neměla svůj přístup k této problematice přehodnotit.

Rakousko, Francie, Německo, Nizozemsko a Velká Británie znovu potvrdily svůj nesouhlas s navrhovaným textem. Stalo se tak poté, co se španělské předsednictví minulý týden (4. února) v Radě EU pokusilo nalézt politickou shodu.

Rámcovou směrnici o půdě Komise iniciovala již v září 2006 jako součást strategie pro ochranu půdy. Tu Evropský parlament přijal v prvním čtení v listopadu 2007, a od té doby o ní diskutují národní delegace. Postupně se dohodu snažily zprostředkovat předsednictví portugalské, francouzské a české. Všechny ale bez úspěchu. České předsednictví v červnu 2009 vydalo zprávu o pokroku. Ta popisuje hlavní problematické pasáže, které znemožňují politickou dohodu.

Nejmenovaný diplomat EurActivu řekl, že hlavními překážkami dohody je způsob identifikace oblastí s kontaminovanou půdou a následného citlivého a finančně efektivního systému revitalizace takové půdy. Politický tlak na zlepšení ochrany půdy roste v souvislosti se schopností půdy absorbovat molekuly uhlíku, což pomáhá v boji proti klimatickým změnám.

Nově jmenovaný eurokomisař pro životní prostředí Janez Potočnik během svého lednového „grilování“ prohlásil, že prosazení směrnice o půdě bude jednou z jeho priorit (EurActiv 14.1.2010). Nutnost zlepšit ochranu půdy již několikrát vyjádřil i Evropský parlament. Vloni Parlament přijal usnesení o „problému znehodnocování zemědělské půdy v EU zejména v jižní Evropě“. V tomto textu europoslanci žádají Radu a Komisi, aby prozkoumaly možné způsoby obnovy degradované půdy, počínaje pobídkami omezujícími degradaci půdy.

Přestože španělské předsednictví vyjádřilo očekávání, že bude politická dohoda dojednána na setkání ministrů životního prostředí 15. března, nejmenovaný diplomat řekl, že ve skutečnosti existuje pouze „malá naděje“ na pokrok. Diplomat doplňuje, že pokud zákulisní rozhovory na vysoké úrovni nezmění postoje některých zemí, tak směrnice neprojde.

I když Komise svůj legislativní návrh stáhne jen zřídkakdy, některé členské státy se začínají ptát, proč „Barrosův tým“ návrh nepřehodnotí. Dokument by podle nich byl mnohem průchodnější, kdyby byl obecnější a ne tolik detailní. V tomto ohledu by podle mnohých měl být uplatněn princip subsidiarity. Konkrétně Německo a Velká Británie tvrdí, že by EU neměla vydávat směrnice, jako je ta o půdě, protože podle nich mohou zasahovat do vnitrostátní legislativy.