Velký dar, ale i velký závazek. Tak lze podle předsedy Českomoravské komory pro pozemkové úpravy Ing. Mojmíra Procházky označit fakt, že obce dostávají zdarma do svého vlastnictví tzv. společná zařízení, která byla na jejich katastrech vybudována v rámci komplexních pozemkových úprav zcela hrazených státem.

 

Dokud se například na polní cesty či vysazený rostlinný materiál vztahuje záruka za provedené dílo, obec s nimi mnoho starostí mít nemusí. Ovšem po vypršení záruk a s tím, jak stavby stárnou, postupně sílí tlak na jejich údržbu a opravy. A rozpočet obce musí s těmito fakty stále více počítat.

 

ODMÍTNUTÍ SE MŮŽE VYMSTÍT

Jenže obce by neměly opomenout ani skutečnost, že zdarma získávají pořádek ve svém pozemkovém vlastnictví a k němu často navíc i řešení řady svých dosavadních problémů. Třeba ochranu před povodněmi a erozí prostřednictvím vybudované protipovodňové nádrže. Je na obci, zda ji z obav před časem následujícími náklady na její údržbu a opravy odmítne a dá přednost riziku výdajů na likvidaci škod způsobených třeba přívalovými srážkami.

 

Připomeňme, že v Programu rozvoje venkova ČR 2007–-2013 je na rozdíl od dosavadní praxe  jedním z bodovacích kritérií v opatření I.1.4. Pozemkové úpravy to, zda se obec jako potenciální nabyvatel společného zařízení předem písemně zaváže k jeho následné údržbě. Pokud tak obec učiní, příslušnému pozemkovému úřadu vzroste šance na získání dotace na pozemkové úpravy na jejím katastru.

 

DOHODA NEJEN SE ZEMĚDĚLCI

Ing. Jana Pivcová z odboru Ústřední pozemkový úřad Ministerstva zemědělství ČR doporučuje, aby si obec předem pro péči o tato zařízení a výdaje s ní spojené vhodně rozvrhla své možnosti a potřebné prostředky zahrnula do svých finančních plánů. "Doporučujeme rovněž dohodnout se s dalšími uživateli společných zařízení na společném postupu. Třeba na vytvoření společného fondu, do něhož by připívali všichni, kdo z daného opatření mají užitek," podotýká. "V případě komunikací to mohou být zejména místní zemědělci, v případě vysazené zeleně v krajině myslivecká sdružení apod."

 

Podobně mluví Ing. Mojmír Procházka, když obcím radí například při výstavbě polních cest uzavřít pro jejich údržbu s uživateli přilehlých zemědělských pozemků už předem dohodu o spolupráci. "Pak se sníží i riziko poškození cesty z nedbalosti," vysvětluje.

PENÍZE Z VÍCE ZDROJŮ

V Programu rozvoje venkova je na opatření I.1.4.Pozemkové úpravy pro období let 2007-2013 vyčleněno 194,329 mil. eur (zhruba 5 830 mil. Kč). Tedy na každý rok asi 830 mil. Kč. Žádat o podporu z tohoto opatření totiž bude možné až letos na podzim, přičemž příjemci dotací budou výhradně pozemkové úřady.

 

Letos je na pozemkové úpravy vyčleněno i 700 mil. Kč z rozpočtu Ministerstva zemědělství ČR, 70 mil. Kč ze státního rozpočtu – vázaných však na realizaci protipovodňových opatření ( dalších 70 mil. Kč je přislíbeno), 470 mil. Kč v Operačním programu Zemědělství, 400 mil. Kč z Pozemkového fondu ČR (na jednoduché pozemkové úpravy v územích s nedokončeným přídělovým a scelovacím řízením) a dále 100 mil. Kč z Ředitelství silnic a dálnic ČR (na pozemkové úpravy vyvolané stavební činností).

 

PŘÍLEŽITOSTI I PRO OBCE

Jaké možnosti však mají obce, kde již pozemkové úpravy proběhly, ale zastupitelstva tam ve své vlastní režii chtějí uskutečnit některé další investice charakteru společných zařízení? V takovém případě se jim vyplatí více se zajímat o nový Operační program Životní prostředí (OP ŽP), především o jeho prioritní osu 6 Zlepšování stavu přírody a krajiny, resp. opatření 6.3. Obnova krajinných struktur a 6.4. Optimalizace vodního režimu krajiny (viz box).

 

Celkem je pro osu 6 vyhrazeno 705,204 mil. eur (z toho příspěvek EU činí 599,424 mil. eur), tedy zhruba 21,156 mld. Kč. Pro opatření 6.3. konkrétně 91,677 mil. eur (zhruba 2,750 mld. Kč) a pro opatření 6.4. pak 264,452 mil. eur (zhruba 7,933 mld. Kč).

 

Na Státním fondu životního prostředí (SFŽP) předpokládají, že první výzva pro osu 6 bude vyhlášena letos v listopadu s tím, že potrvá asi dva měsíce. Finanční spoluúčast obcí má činit minimálně 10 % celkových způsobilých výdajů.

 

VYŘEŠENÉ VLASTNICTVÍ NUTNOSTÍ

"Komplexní pozemkové úpravy a v jejich rámci vytvořený plán společných zařízení vytvářejí z vlastnického hlediska vhodné podmínky pro realizaci projektů podporovaných v rámci prioritní osy 6," tvrdí Ing. Jan Matějka ze SFŽP. Upozorňuje však, že projekty musí splňovat veškeré podmínky pro jednotlivé oblasti podpory této osy. "Vhodně uspořádané vlastnické vztahy jsou tudíž pouze jedním z předpokladů pro úspěch předložených projektů," dodává.

 

Mgr. Petra Kolínská, koordinátorka komunikace SFŽP, zdůrazňuje, že podpora v rámci osy 6 nebude určena na managementová opatření průběžného charakteru typu provozních nákladů, nýbrž pro jednorázová opatření. "Pokud jde o chystané projekty obcí, doporučujeme prostudovat implementační dokument (www.opzp.cz), zejména všechny kapitoly prioritní osy 6 a dále kapitoly Způsobilé výdaje a Výběrová kritéria a kritéria přijatelnosti. Na téže adrese je i směrnice.

 

 

 

Zdroj: Ivan Ryšavý, Moderní obec/ www.EnviWeb.cz, 3. srpna 2007