Potvrdil to Martin Karban, šéf Podpůrného rolnického fondu PGRLF, řízeného ministerstvem zemědělství.

"Alespoň fond nebude zatěžovat svými požadavky státní rozpočet," říká Karban. PGRLF hradí zemědělcům část úroků, když si od bank půjčují na koupi pracovních strojů, případně půdy od soukromníků.

Původně ovšem dluh Setuzy, přesahující čtyři miliardy korun, spravovala Česká konsolidační agentura.

Peníze tak mohl stát použít i mimo zemědělství, do něhož jen letos na jiných dotacích půjde přes 35 miliard. Jenže už vláda Jiřího Paroubka rozhodla jinak.

ČKA musela dluh Setuzy prodat rolnickému fondu. Ten za ni zaplatil 465 milionů korun. Topolánkův kabinet pak stále neplatící Setuzu poslal do exekuce.

Ta byla minulý měsíc odvolána poté, co noví akcionáři Setuzy včetně PPF Investments zaplatili fondu 1,11 miliardy korun. Fond tak rolníkům vydělal přes šest set milionů korun navíc.

Rolnický fond přitom sám přispěl k tomu, že spory se Setuzou se táhly tak dlouho. Právě z PGRLF totiž unikl státní balík akcií Setuzy, jenž tajně koupil podnikatel Tomáš Pitr. Získal tehdy v přední potravinářské firmě majoritu a zaplacení dluhu pak protahoval.

Případ Madeta

"Dnes už se něco podobného určitě nemůže stát. Veškeré transakce nad 50 milionů korun navíc schvaluje vláda," říká nový šéf PGRLF Martin Karban. Nezviklá ho ani připomínka, že obdobně mluvili jeho předchůdci, když z fondu akcie zmizely.

Ještě před aférou s únikem akcií Setuzy měl PGRLF jiný průšvih. Potichu, bez standardní výběrové soutěže, prodal významný balík akcií největších mlékáren Madeta. Ministerstvo přitom tvrdilo: "Můžeme si to dovolit. PGRLF je sice státní akciová společnost, ale může se chovat jako soukromá firma. Nemusí dělat tendry jako státní firma."

Už tehdy volali ekonomové i politici napříč politickým spektrem, aby "soukromý státní fond" změnil svůj status a stal se průhlednou institucí. "Navrhneme proto změnu zákona," sliboval také loni tehdejší ministr Jan Mládek.

Chystá se nový zákon

Ale nic se nestalo a ani současná vláda změnu nechystá. I když ministerstvo už připravilo návrh speciálního zákona o PGRLF.

"Nepůjde ale o změnu organizační formy. Jen musíme dát fond ještě lépe do souladu s našimi zákony," přiznal Karban tajuplně. Dodal totiž, že ani dnes "fond žádné problémy se zákony nemá". Další podrobnosti odmítl sdělit. Tápe i předseda zemědělského výboru sněmovny Jiří Papež (ODS).

"Snad jde o to, aby byl fond i do budoucna plně v souladu s pravidly Evropské unie. Ta má totiž vlastní systém podpor pro rolníky a jiné dotace nepřipouští," domnívá se poslanec.

Karban ovšem vylučuje, že by Brusel měl proti fondu námitky. Skutečností je, že Evropská komise jeho činnost zkoumala a nezakázala ho.

Pro rolníky je PGRLF klíčovou institucí. Vedle transakcí s majetkovými podíly státu v potravinářských firmách má jiné – a to hlavní – poslání: již od počátku devadesátých let zajišťuje rolníkům levnější bankovní úvěry. Připlácí jim na úroky, donedávna dával i garance. Zemědělci díky tomu už získali výhodnější půjčky v hodnotě přes sto miliard korun, přičemž na dotace podpor úroků fond vyplatil pouze 19 miliard. "Efekt využití státních prostředků je minimálně pětinásobný," zdůrazňuje Karban.

Co s penězi?

I teď se rolníci shodují v tom, že peníze za Setuzu patří fondu právem. Liší se ale v názoru na jejich využití. Agrární komora, hájící hlavně velké podniky, by ráda peníze využila také na zřízení "krizového fondu". "Z něj by šly peníze na odškodnění při nepředvídaných katastrofách, záplavách nebo suchu," vysvětluje viceprezident komory Pavel Novotný.

Předseda Asociace soukromého zemědělství Stanislav Němec je ale spokojen s penězi na nákup techniky nebo polí. "O pojištění ať se starají pojišťovny, do toho stát nemusí zasahovat," říká.

Zdroj: www.iHNed.cz, 9.8.2007 

Autor/ři: Martin Mařík