Jednání o Společné zemědělské politice (SZP), konkrétně podpoře malých a mladých farmářů, přímých platbách a zastropování byla témata, ke kterým zástupci České republiky vystoupili na čtvrtečním zasedání Rady ministrů pro zemědělství a rybářství Evropské unie (EU) v Lucemburku.

 

Hovořili také o tom, že Evropská komise (EK) by neměla tolerovat nedodržování směrnice o ustájení prasnic platné od roku 2013. Náměstek ministra zemědělství Martin Hlaváček rovněž požádal, aby se EU intenzivně věnovala vymahatelnosti vzájemného informování členských států o nezávadnosti potravin, která se, např. v případě kauzy s polskou solí projevila jako nedostatečná.

Česká republika v souvislosti s aktuálními případy používání technické soli a falšování vaječné moučky v Polsku přednesla na jednání Rady návrh, aby Rada i EK vyjasnily jednotný přístup k rozsahu poskytovaných informací a jednotnou interpretaci jejich obsahu. Česko také navrhlo stanovit jednotná pravidla, která by EK umožňovala vymáhat po členských státech informace, na které mají dotčené země dle evropských pravidel nárok.

„Klíčem k vzájemné důvěře a kvalitnímu fungování systému bezpečnosti potravin je v případě propuknutí aféry rychlé, dostatečné a transparentní poskytování informací. Způsobit nedorozumění a ohrozit důvěryhodnost může i nejednotná interpretace sdílených informací,“ řekl ministr zemědělství Petr Bendl.

Pokud jde o dodržování směrnice o ochraně prasat v členských státech potvrdila EK, že ne všechny členské státy jsou na dobré cestě s naplněním požadavků. „V souvislosti se situací, která nastala po letošním 1. lednu v chovech nosnic, se jasně ukázalo, že nejednotnost vymáhání závazků vede k deformování společného trhu a zneužívání situace. Proto současný stav vnímáme jako silně znepokojující signál a chceme, aby Komise v případě skupinového ustájení prasnic a prasniček nastolila nulovou toleranci neplnění závazků a v žádném případě neumožnila posouvat termíny pro jejich dodržení,“ vysvětlil ministr Bendl. Podle české agrární diplomacie by tolerance nedostatečného plnění požadavků směrnice kromě jiného narušila rovnost podmínek členských států a poškodila producenty těch států, které své povinnosti – stejně jako ČR – splní.

V diskuzi o návrhu nařízení pro přímé platby zemědělcům, Česko podpořilo, aby byly přímé platby lépe cíleny a nezvyšovaly administrativní náklady. Proto i nadále principiálně odmítá zastropování přímých plateb. Přivítalo upravené návrhy definice aktivního farmáře, které respektují specifika jednotlivých členských států. A to tak, jak se v polovině dubna shodlo Gremium MZe pro koncepční otázky a reformu Společné zemědělské a rybářské politiky.

Česká republika požaduje, aby podpory vázané na produkci reagovaly na specifické situace citlivých sektorů a byly řešeny za stejných podmínek ve všech členských státech. Požaduje také, aby platby pro oblasti s přírodními znevýhodněními byly postaveny na dobrovolném rozhodnutí členského státu. „Také platba pro mladé farmáře a schéma pro malé farmáře jsou natolik specifické, že rozhodovat o nich by měl samostatně příslušný členský stát,“ řekl ministr Bendl.