Integrovaná ochrana rostlin (IOR) je systém hospodaření, který upřednostňuje přirozenější alternativy ochrany rostlin a zároveň snižuje závislost na pesticidech. Jde o jakýsi přechod mezi konvenčním a ekologickým systémem hospodaření. Podobně jako u systému Integrované produkce (IP) je jádrem celého systému efektivní ochrana před chorobami, škůdci a plevely, jež zajišťuje stabilní výnos a kvalitní produkci zemědělských produktů, při čemž je kladen důraz na snížení rizik dopadu vlivu pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí. Důležitým bodem je kvalifikované používání pesticidů v případě, že nelze regulovat populace škodlivých organismů (ŠO) na odpovídající úrovni jiným způsobem. Uživatelé by měli používat takové pesticidy, které vykazují vysokou specificitu k danému škodlivému organismu a mají co nejmenší vedlejší účinky na lidské zdraví, necílové organismy a životní prostředí.

V souvislosti s tímto přístupem byla v roce 2009 přijata členskými státy Evropské Unie Směrnice 2009/128/ES stanovující rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (dále jen Směrnice), která je v současné době implementována do národní legislativy – včetně novelizace rostlinolékařského zákona č. 326/2004 Sb. Uvedená směrnice definuje IOR jako: „Pečlivé zvažování veškerých dostupných metod ochrany rostlin a následná integrace vhodných opatření, která potlačují rozvoj populací škodlivých organismů a udržují používání přípravků na ochranu rostlin a jiných forem zásahu na úrovních, které lze z hospodářského a ekologického hlediska odůvodnit a které snižují či minimalizují ohrožení lidského zdraví nebo životního prostředí. IOR klade důraz na růst zdravých plodin při co nejmenším narušení zemědělských ekosystémů a podporuje přirozené mechanismy ochrany před škodlivými organismy“.

Ze směrnice rovněž vyplývá 8 obecných zásad IOR, jejichž dodržování bude od 1.1.2014 pro všechny profesionální uživatele povinné. Jde v podstatě o postupy správné zemědělské praxe, které by měly přispívat k zamezení výskytu škodlivých organismů. Důraz je kladen především na dodržování správných agrotechnických zásad (pestrost osevních postupů, výběr odolných odrůd, vyvážená výživa, mechanická kontrola plevelů, výběr vhodných pěstitelských postupů např. využití podsevů, šetrné postupy obdělávání půdy, přímý výsev), dále monitoring výskytu škodlivých organismů, sledování prahových hodnot a následný vhodný a správně načasovaný zásah. Důležitým bodem je kvalifikované používání pesticidů v případě, že nelze populace škůdců regulovat jiným způsobem. Uživatelé by měli používat takové pesticidy, které vykazují vysokou specificitu k danému škodlivému organismu a mají co nejmenší vedlejší účinky na lidské zdraví, necílové organismy a životní prostředí. Dále by uživatel měl používat pesticidy a další způsoby ošetření pouze v nezbytném rozsahu, například by měl používat spodní hranice doporučených hektarových dávek či omezovat četnost ošetření nebo provádět částečné ošetření. Měl by současně brát ohled na to, aby míra rizika pro okolní vegetaci byla přijatelná a aby pesticidy nezvyšovaly riziko, že se populace škodlivých organismů stanou rezistentními. Střídání účinných látek pesticidních přípravků během opakovaných aplikací umožňuje zachovat jejich dlouhodobější účinnost. V neposlední řadě patří do zásad IOR i ochrana a podpora užitečných organismů, například prostřednictvím vhodných opatření na ochranu rostlin nebo využívání ekologických infrastruktur na produkčních plochách i mimo ně. Jde v podstatě o budování systémů tzv. územních prvků ekologické stability krajiny (stromořadí, remízky, živé ploty, pásy trav a květin), které umožňují těmto organismům nalézt potravu v době, kdy jí ještě na poli není dostatek, poskytovat zimoviště apod.

Zdroj: SRS