Agrární zahraniční obchod je koncentrovaným ukazatelem stavu a vývoje agrární sféry. Podle jeho výrazného zlepšení bychom mohli nabít dojmu, že se situace v českém zemědělství a potravinářství zlepšuje, ale je tomu opravdu tak? Zemědělský svaz před půl rokem odhadoval, že se saldo zahraničního obchodu v roce 2012 zmenší o cca 10 mld. Kč a tato předpověď se ukázala, jako téměř přesná. Po historicky rekordním záporném saldu v roce 2011 ve výši -36 mld. Kč, došlo v roce 2012 k výraznému obratu a saldo se snížilo o 11 mld. Kč na -25 mld. Kč. To samo o sobě je dobrá zpráva, nicméně abychom ji mohli lépe vyhodnotit, musíme se podívat do podrobnější struktury našeho zahraničního obchodu.

Celkový obrat agrárního zahraničního obchodu v roce 2012 přesáhl poprvé 319 miliard korun. Hlavní vliv na snížení dlouhodobě vysokého záporného agrárního salda na 25 mld. Kč má především zvýšení agrárního exportu – vývoz meziročněvzrostl o 22%, dovoz se zvýšil také ale „pouze“ o 10%. Zatímco za r. 2011 ČR vyvezla agrárních komodit za 120 mld. Kč, o rok později již za 147 mld. Kč. K tak výraznému meziročnímu navýšení exportu o 27 mld. Kč dosud nikdy v agrárním obchodě ČR nedošlo. Agrární export se zvýšil z krátkodobého, střednědobého i dlouhodobého hlediska: Oproti roku vstupu ČR do EU se zvýšil více jak 2 krát a oproti r. 1993 se agrární export zvýšil více jak 4,5 krát. Naproti tomu dovoz vzrostl méně. Zatímco v roce 2011 dovoz činil téměř 157 mld. Kč, v roce 2012 to bylo 172 mld. Kč.

Kdyžjsme před půl rokem odhadovali snížení salda, vycházeli jsme z předpokladu, že se na vývozu výrazně projeví vývoz obilovin a řepky z úrody v roce 2011. Zatímco u řepky se naše odhady naplnily, nárůst vývozu obilovin nebyl tak vysoký, jak jsme předpokládali. V té době jsme ještě nevěděli, jak fatální dopady sucha na úrodu v některých regionech budou. A tak zatímco se kladné saldo u olejnatých semen a plodů (CN 12) zvýšilo z 1,1 mld. Kč na 3,6 mld. Kč. v r. 2012 a záporné saldo u tuků a olejů (CN 15) z r. 2011 -2,4 mld. Kč se za r. 2012 změnilo na kladné ve výši 2,5 mld. Kč, vývoz obilovin se zvýšil „pouze“o cca 600 mil. Kč na 10,8 mld. Kč.I tak se ale jedná nejvyšší kladné saldo, jaké u obilí (CN 10) kdy bylo.

Za povšimnutí stojí ale i jiné komodity. Například kladné saldo u cukru a cukrovinek (CN 17) bylo v r. 2011 1,6 mld. Kč a za r. 2012 se změnilo na kladné ve výši 3,0 mld. Kč. Je zajímavé, že se spotřebitelům cukru daří stále více exportovat. A to i navzdory tomu, že si ve vztahu k diskusi o zachování cukerního pořádku, stěžují na vysokou cenu cukru. Zlepšení vývozu těchto výrobků je o to důležitější, že se jedná o výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Obdobně je tomu i u další skupiny výrobků nápojů a lihovin (CN 22). I tady si nelze nevšimnout, že došlo k pozitivnímu vývoji. Vysoké záporné saldo -2,5 mld. Kč za r. 2011 se zmírnilo na -0,6 mld. Kč v r. 2012 a to především díky vyšším vývozům.

K hlavním negativním trendům patří to, že agrární dovozy nepřestaly z krátkodobého, střednědobého i dlouhodobého hlediska vzrůstat (a čím jsou  dovozy toho, co jsme schopni u nás úspěšněvyrobit, tak tím je menší prostor pro tuzemské procenty).  Za r. 2011 ČR dovezla agrárních komodit za 157 mld. Kč, o rok později již za 172 mld. Kč. Oproti roku vstupu ČR do EU se agrární dovoz zvýšil téměř 2 krát a oproti r.1993 se agrární import zvýšil 5,5 krát. Mezi negativní změny ve struktuře agrárního zahraničního obchodu řadíme vysoký dovoz masa a též i vysoký dovoz mléčných výrobků s vyšší přidanou hodnotou.

Jak jsme předpokládali, značnou část záporného agrárního salda tvořilo záporné saldo ze zahraničního obchodu masem: Bohužel již v 1. čtvrtletí 2012 se naplnil poprvé náš předpoklad, že polovinu záporného agrárního salda bude tvořit záporné saldo ze zahraničního obchodu masem a to rovnou na 69%, za rok 2012 to je 67%. V r. 2011 bylo -14,7 mld. Kč a za r. 2012 již -16,7 mld. Kč.Přitom např. v r. 1996 i 2001 zde toto saldo bylo pouhých -0,3 mld. Kč. Od té doby došlo ale k výraznému zrychlení v růstech dovozů masa (CN 02), kdy v r. 2012, byla překročena hranice 22,8 mld. Kč. Přitom v r. 1996 byl dovoz masa do ČR na úrovni pouhé 1,0 mld. Kč.

Prohlubuje se tak negativní trend závislosti na dovozech masa, především z Německa, Polska a dalších evropských zemí a znovu odhaluje naši špatnou dosavadní zemědělskou politiku a především pak chybně nastavený systém podpor, upřednostňující rostlinnou výrobu před výrobou živočišnou. Na druhou stranu můžeme tuto skutečnost vnímat jako příležitost. Pokud ministerstvo zemědělství přistoupí k nápravě tohoto stavu zodpovědně a zatím tento záměr deklaruje, pak bychom mohli do budoucna tuto situaci výrazně zlepšit.

Čísla za rok 2012 potvrzují také negativní trend u nejvýznamnější živočišné komodity – u mléka. Ačkoliv čísla na první pohled nejsou tolik alarmující, jako u masa, radost z nich nemohou mít ani zemědělci, ani české mlékárny. Ukazuje se bohužel pokračující růst dovozů zpracovaných mléčných výrobků, který je kompenzován vývozem základní suroviny – nezahuštěného mléka (CN 0401). Pokud totižodečteme ze zahraničního obchodu s mlékem a mléčnými výrobky mléčnou surovinu –kladné saldo počínaje rokem 2009 přestalo být kladné, změnilo se na záporné a v roce 2012 dosáhlo -1,4 mld. Kč. Přitom např. v r. 2000 bylo 4,2 mld. Kč,v r. 2003 2,6 mld. Kč.

Ukazuje se zde,že české mlékárny nejsou schopny obstát v konkurenčním boji o český trh a ztrácejí pozice ve prospěch mlékáren ze zahraničí.Českým zemědělcům by to teoreticky nemuselo vadit, vždyť jednání zahraničních mlékáren – především těch německých – je mnohdy lepší než u mlékáren domácích, ale není tomu tak. Naši zemědělci si velmi dobře uvědomují rizika plynoucí ze zrušení mléčných kvót v roce 2015, po nichž může dojít k vytlačeníčeského mléka. Zvláště pak v případech, kdy vlastníky mlékáren v zahraničí jsou zemědělci, kteří očekávají růst své produkce mléka. I proto je pozitivní, že se minulý týden sešli zástupci největších odbytových družstev na mléko a vlastníci největších českých mlékáren a deklarovali spolupráci v duchu české mléko, na český stůl.

Pozitivní výsledek roku 2012 se podařilo docílit z větší části díky vysoké úrodě v roce 2011 a v budoucnosti se tedy pravděpodobně nebude opakovat. Přestože vývozy agrárních komodit rostou, což je veskrze pozitivní informace, nedaří se zastavit růst dovozů. A bohužel se nejedná hlavně o komodity, které v našich podmínkách nelze vyrobit. Naopak. Více než polovinu našich dovozů činí maso. Vývoz se naopak stále velmi významně opírá o základní suroviny – obiloviny, olejniny, mléko, vejce, živá zvířata atd. Pokud by se ale podařilo růst dovozů u živočišných komodit zastavit a posléze snížit, existuje reálný předpoklad, že by mohlo být naše agrární saldo i v budoucnu lepší než v roce 2011. Na základě jednoho lepšího roku není možné hovořit o změně trendu, tady si budeme muset počkat na výsledky v příštích obdobích.

Ing. Martin Pýcha

Ing Stanislava Burdová