Evropský parlament, Rada ministrů EU a Evropská komise dospěly k dohodě o reformě společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2013.

„Jsem nesmírně rád, že se podařilo dosáhnout dohody, která dává společné zemědělské politice nový směr. Větší pozornost bude napříště věnována očekáváním veřejnosti vyjádřeným během veřejné rozpravy na jaře roku 2010. Dohoda přináší podstatné změny, a to spravedlivější a ekologičtější přímé platby, posílení pozice zemědělců v rámci potravinového řetězce a zvýšení účinnosti a transparentnosti společné zemědělské politiky. Tato rozhodnutí jsou reakcí EU na výzvy v oblasti zabezpečení dodávek potravin, klimatických změn, hospodářského růstu a zaměstnanosti ve venkovských oblastech. Společná zemědělská politika podstatným způsobem přispěje k obecnému cíli, který spočívá v podpoře udržitelného a inteligentního růstu podporujícího začlenění“, uvedl komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Dacian Cioloş. 

 Přímé platby budou mezi členské státy, mezi regiony a mezi zemědělce rozdělovány spravedlivějším způsobem a již nebudou brány v potaz „historické referenční hodnoty“:

 · Konvergence: rozpočet SZP bude rozdělen tak, aby do roku 2019 žádný z členských států nedostal méně než 75 % průměru Unie[1]. V rámci jednoho členského státu nebo jednoho regionu dojde ke snížení rozdílů ve výši podpory jednotlivým zemědělským podnikům: podpora na hektar nesmí klesnout pod úroveň 60 % průměru podpor vyplacených do roku 2019 ve stejné administrativní nebo zemědělské oblasti. S cílem pomoci malým a středním podnikům budou členské státy moci poskytnout vyšší podporu na „první hektary“ zemědělského podniku. V případě nových členských států by režim SAPS (jednotná platba na plochu) mohl být prodloužen až do roku 2020.

 · Na podporu příjmu budou mít nárok pouze aktivní zemědělci (seznam vyloučených činností).

 · Silné podpory se dostane mladým zemědělcům při zakládání podniků. Ve všech členských státech bude zaveden doplňující

   příplatek ve výši 25 % v prvních pěti letech hospodaření, který doplní stávající investiční opatření zaměřená na mladé

   zemědělce.

 · Členské státy budou rovněž moci poskytnout vyšší podporu znevýhodněným oblastem. Platby spojené s produkcí se budou

   moci poskytovat na omezené druhy produkce, přičemž v případě rostlinných bílkovin budou vypláceny zvláštní vázané platby

   ve výši 2 % s cílem snížit závislost EU na dovozu v této oblasti. 

 Orientaci na evropský zemědělský trh budou doplňovat nové prostředky, díky nimž se zemědělci stanou silnými aktéry potravinového řetězce:

 · Oborové a mezioborové organizace získají v některých odvětvích podporu zavedením zvláštních pravidel týkajících se

   hospodářské soutěže (mléko, hovězí maso, olivový olej, obiloviny). Tyto organizace budou moci jménem svých členů

   vyjednávat dohody o prodeji, čímž dojde ke zvýšení účinnosti.

 · Od roku 2017 budou zrušeny kvóty na cukr, a zároveň s tím bude posílena organizace odvětví na základě povinných

   mezioborových smluv a dohod.

 · Od roku 2016 bude ve vinařském odvětví režim práv na výsadbu nahrazován dynamickým systémem správy povolení pro výsadbu, do něhož budou vinaři více zapojeni a který bude platit do roku 2030 s omezením výsadby ve výši 1 % vinice ročně.

 Navíc budou zavedeny nové nástroje řešení krizí:

 · Komise bude moci producentům dočasně povolit řídit množství uváděná na trh.

 · Bude zavedena rezerva pro případ krize (včetně obecné nouzové doložky).

 · V rámci programů rozvoje venkova budou členské státy moci podporovat zemědělce v tom, aby se zapojili do mechanismů

   prevence rizik (pojištění příjmů nebo vzájemné fondy) a vypracovat podprogramy pro odvětví, která se potýkají se

   zvláštními obtížemi.

 Každý členský stát, každé území a každý zemědělec prostřednictvím jednoduchých a osvědčených opatření přispěje k podpoře udržitelnosti a k boji proti změně klimatu. V letech 2014 až 2020 bude investováno více než 100 miliard EUR do zvýšení schopnosti zemědělství čelit výzvám týkajícím se kvality půdy a vody, biologické rozmanitosti a změny klimatu:

 · „ekologizace“ 30 % přímých plateb bude spojeno s dodržováním tří zemědělských postupů sloužících k ochraně životního

   prostředí: diverzifikace plodin, udržování stálých travinných porostů a zachování 5 % a poté 7 % míst environmentálního

   zájmu od roku 2018, případně další opatření, která přinesou alespoň stejný přínos pro životní prostředí;

 · alespoň 30 % rozpočtu programů rozvoje venkova bude muset být přiděleno na agroenvironmentální opatření, podporu

   ekologického zemědělství nebo na projekty související s ekologickými investicemi nebo inovačními opatřeními;

 · budou posílena zemědělsko-environmentální opatření, neboť musí doplňovat opatření ekologizační. Tyto programy budou muset stanovit a splňovat vyšší cíle v oblasti ochrany životního prostředí (záruka, že nedojde k dvojímu financování);

 Účinnější a transparentnější SZP

 Nástroje SZP každému členskému státu EU umožní plnit společné cíle účinným a flexibilním způsobem a zohlední rozmanitost 27 a brzy již 28 členských států:

 · částky na podporu výzkumu, inovací a sdílení znalostí budou zdvojnásobeny;

 · programy rozvoje venkova budou lépe koordinovány s dalšími evropskými fondy a přístup založený na prioritních osách    

   bude nahrazen pružnějším vnitrostátním či regionálním přístupem;

 · členské státy, které projeví zájem, budou mít k dispozici jednodušší režim podpor pro drobné zemědělce;

 · informace o všech podporách vyplácených ze SZP budou veřejně přístupné, kromě velmi nízkých částek poskytovaných

   drobným zemědělcům.

 Všechny složky reformy začnou platit od 1. ledna 2014, kromě nové struktury přímých plateb („ekologické“ platby, dodatečná podpora pro mladé zemědělce apod.), která začne platit až od roku 2015, aby měly členské státy čas zemědělce o nové SZP informovat a přizpůsobit informační systémy řízení SZP.

Zdroj: http://europa.eu/rapid/press-release_IP-13-613_cs.htm