Správa hlavních odvodňovacích zařízení
Protože v souvislosti s probíhající transformací veřejné správy došlo v posledních třech letech ke změnám ve správě drobných vodních toků a melioračních staveb ve vlastnictví státu, uvádíme informace související s využíváním zemědělských pozemků, které, jak vyplývá z dotazů a stížností, zemědělcům často chybí.
Hlavní odvodňovací (meliorační) zařízení (HOZ) vymezuje zákon č. 229/1991Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě v platném znění (zákon o půdě) v § 14 odst. 6, dále zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů v platném znění (vodní zákon) v § 56 odst. 2 a vyhláška MZe ČR č. 225/2002 Sb., o podrobném vymezení staveb k vodohospodářským melioracím pozemků a jejich částí a způsobu a rozsahu péče o ně v § 2 odst. 5, jako soubor objektů, které slouží k odvádění nadbytku povrchové a podzemní vody z pozemku, k provzdušňování pozemku, a k ochraně odvodňovaného pozemku před zaplavením vnějšími vodami, zejména otevřené kanály (svodné odvodňovací příkopy, záchytné příkopy a suché nádrže k zachycení vnějších vod, přehrážky a objekty sloužící k regulaci), krytá potrubí (od světlosti 30 cm včetně), včetně objektů na nich (stupně, skluzy) a odvodňovací čerpací stanice. HOZ jsou stavby vybudované ve veřejném zájmu, z větší části na cizích pozemcích. Na hlavní odvodňovací zařízení navazuje podrobné odvodnění zemědělských pozemků, které je ve smyslu zákona o půdě vlastnictvím vlastníka pozemku dotčeného touto stavbou, pokud neoznámil do 24 měsíců od účinnosti vodního zákona příslušnému vodoprávnímu úřadu, že s přechodem vlastnictví nesouhlasí.
Meliorační zařízení jsou vodními díly, přičemž vodní dílo je zároveň stavbou ve smyslu stavebního zákona. Vlastník vodního díla je kromě plnění obecných povinností jako vlastník stavby povinen dodržovat podmínky a povinnosti, za kterých bylo vodní dílo povoleno a uvedeno do provozu a udržovat vodní dílo v řádném stavu tak, aby nedocházelo k ohrožování bezpečnosti osob, majetku a jiných chráněných zájmů. Vodní zákon však upravuje také povinnosti vlastníků pozemků, na kterých je vodní dílo umístěno i vlastníků pozemků sousedících s vodním dílem. Vlastník pozemku, na kterém je umístěna stavba k vodohospodářským melioracím pozemků nebo její část, která souvisí s více pozemky, je povinen strpět stavbu na svém pozemku, užívat pozemek tak, aby neovlivnil negativně funkci stavby nebo jejich části, ohlašovat vlastníkovi stavby, případně vodoprávnímu úřadu zjevné závady ve funkci stavby nebo její části, strpět, aby se jeho pozemku užilo v nezbytné míře k údržbě stavby nebo její část.
Vlastníci pozemků sousedících s vodním dílem jsou povinni po předchozím projednání s nimi umožnit za účelem provozu a provádění údržby vodních děl v nezbytném rozsahu vstup a vjezd na své pozemky. Funkci meliorační stavby je povinen zajišťovat také správce navazujícího vodníku toku.
Hospodaření se stavbami k vodohospodářským melioracím pozemků, které jsou v majetku státu, vykonává stát.
Organizační složka státu Zemědělská vodohospodářská správa, která zajišťovala správu drobných vodních toků a melioračních staveb, byla ke dni 30. 6. 2012 zrušena opatřením ministra zemědělství čj. 192140/2011-MZE-12142 ze dne 9. 12. 2011. Stavby HOZ ve vlastnictví státu převzal od 1. 7. 2012 do své správy Pozemkový fond ČR, správa drobných vodních toků v rozsahu cca 50 tis. km byla převedena ke dni 1. 1. 2011 na státní podniky Povodí a Lesy České republiky. ZVHS byla zrušena bez právního nástupce. Veškerý majetek (vyjma staveb k vodohospodářským melioracím pozemkům), práva a závazky přešly po zrušení ZVHS dnem 1. 7. 2012 na jejího zřizovatele, tedy na Ministerstvo zemědělství.
Transformací agend Pozemkového fondu České republiky a soustavy pozemkových úřadů a Ústředního pozemkového řadu Ministerstva zemědělství byl zřízen zákonem č. 503/2012 Sb. k 1. 1. 2013 Státní pozemkový úřad (SPÚ). Česká republika s účinností tohoto zákona vstoupila do všech práv a povinností Pozemkového fondu ČR, pozemkových úřadů a Ústředního pozemkového úřadu, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů a ze správních nebo soudních řízení. K výkonu těchto práv a povinností je příslušný SPÚ.
SPÚ byl zřízen jako správní úřad s celostátní působností a je organizační složkou státu, podřízenou Ministerstvu zemědělství České republiky
SPÚ má v příslušnosti hospodařit téměř 19 tisíc staveb vodních děl a čerpacích odvodňovacích stanic kategorie HOZ (téměř 9 tisíc km odvodňovacích kanálů, z nichž dvě třetiny představují otevřené a zbývající třetinu zatrubněné, 17 vodních nádrží, 130 čerpacích stanic).
Zajišťování správy a péče o stavby HOZ spadá v rámci SPÚ do působnosti oddělení správy vodohospodářských děl (OSVD), organizačně začleněného pod Odbor řízení správy nemovitostí SPÚ.
Protože stavby HOZ jsou ve většině případů liniové stavby související s komplexním vodním režimem v krajině, je územní působnost pracovišť oddělení OSVD a jeho jednotlivých terénních odborných pracovníků rozdělena podle hydrologického pořadí. Hlavní pracoviště oddělení jsou umístěna Praze, v Českých Budějovicích, v Brně a v Hradci Králové.
V případě jakýchkoliv dotazů ohledně staveb využívaných k vodohospodářským melioracím pozemků a souvisejícím vodním dílům ve vlastnictví státu, vč. podání případných informací o podrobném odvodnění pozemků , rovněž tak ve věcech souvisejících se zajišťováním péče o tyto stavby, se lze obracet na
Státní pozemkový úřad, Odbor řízení správy nemovitostí, Oddělení správy vodohospodářských děl, Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha 3, tel. 296 164 485, 296 164 134, e-mail:
podatelna@spucr.cz s uvedením, že je e-mail určen pro oddělení správy vodohospodářských děl.
Zdroj: Státní pozemkový úřad