Vážené dámy, vážení pánové,

Žofínského fóra jsem se v minulých letech účastnil jako prezident Potravinářské komory ČR téměř se železnou pravidelností. Výhodou bylo, že jsem mohl reagovat na vystoupení pánů ministrů a také je příhodně kritizovat. Dnes jsme zde ale v opačné roli, takže předpokládám, že následující řečníci budou zase kritizovat a komentovat mě jako ministra zemědělství. Ale takový už je život.

Vím, že tématem tohoto žofínského fóra jsou Kvalitní potraviny. Než se k tomuto tématu dostanu, přece jen bych rád zmínil celkovou situaci v resortu za uplynulých téměř 5 měsíců.

Když jsem v červenci letošního roku nastoupil na Ministerstvo, stanovil jsem čtyři své základní priority.První z nich byla výplata povodňových škod, druhou sestavení rozpočtu na rok 2014, třetí dokončení jednání o SZP a její aplikace na české podmínky a konečně tou čtvrtou, která je i tématem tohoto fóra, kvalita a bezpečnost potravin

Vyřešení povodňových škod pro mě byl jeden z nejdůležitějších ministerských úkolů. Když jsem přišel v červenci na Ministerstvo, nebylo vůbec nic připraveno. Vypracovali jsme proto urychleně zásady, které stanoví podmínky pro poskytování dotací v oblasti zemědělství, lesnictví a rybářství. Tento dokument byl zaslán Evropské komisi k notifikaci, která byla na konci září Bruselem provedena. Zemědělci tak mohli od začátku října žádat o kompenzace za povodňové škody a Ministerstvo počítá s vyplacením 685 milionů korun přibližně od půlky listopadu. U této sumy bych se rád zastavil. Jak vidíte v prezentaci, ačkoliv SZIF sepsal téměř 1600 protokolů o škodách na zemědělském majetku s celkovou škodou 1 miliarda 150 miliónů, bylo podáno pouze necelých 750 žádostí o dotaci na zmírnění škod v celkové výši přes 300 miliónů Kč. Důvodem byl mimo jiné fakt, že se dotace nevztahovala například na stavby či stroje, které jsou z hlediska Bruselu pojistitelné, i fakt, že možné 50% plnění bylo ještě sníženo plnění pojišťoven. I z tohoto důvodu budeme i nadále přes PGRLF podporovat pojišťování v zemědělském sektoru a připravujeme k notifikaci i tzv. Fond rizik, který by měl řešit komplexně tyto případy odstraňování škod.

Notifikováno bylo i odškodnění pro lesní majetek, na notifikaci škod na rybách a rybářstvích stále čekáme.  

Pokud jde o rozpočet kapitoly zemědělství na rok 2014, osobně se domnívám, že podobný rozpočet zemědělský resort dlouho neměl. V navrhovaném rozpočtu pro příští rok se počítá s navýšením objemu financí, který resort poskytuje například zemědělcům, lesním hospodářům nebo potravinářům, z 49,774 miliardy korun na 52,373 miliardy korun. Vyšší tak budou dotace do zemědělství, přímé platby nebo dotace do lesního hospodářství.

Navíc, z letošních ušetřených peněz poskytne MZe zemědělcům 850 milionů korun. Největší díl z uspořených peněz, a to 570 milionů korun, rozdělíme do oblastí, které chceme nejvíce podporovat., a to do živočišné výroby, zejména do chovu prasat a drůbeže. Právě živočišná výroba přináší totiž přidanou hodnotu v zemědělství a navíc v těchto oborech najde na venkově zaměstnání více lidí. Dotace půjdou také na pěstování chmele a brambor, které i do budoucna považujeme za citlivé komodity.

Na konci října jsem rovněž vyhlásil sazbu SAPS pro rok 2013 ve výši 6 068,88 koruny na hektar. Na tuto platbu je pro rok 2013 vyčleněno zhruba 21,429 mld. Kč. (Loni bylo na tuto platbu určeno necelých 19 mld. Kč a sazba činila 5 387,30 Kč/ha). Platba bude i se zálohou, jak bylo přislíbeno, tj. ve dvou krocích (s vysokou pravděpodobností 2 rozhodnutí SZIFu).

Současně je možné žádat o TOP-UP 2013, který je s ohledem na modulaci na velmi nízké úrovni (cca 70-80 mil. Kč), ale vy víte, že vyplacení této platby v letošním roce nám otevírá dveře pro realizaci TOP-UPů v následujících letech, kdy se platba už bude jmenovat přechodná národní podpora – TNA, na kterou se pro příští rok v rozpočtu kapitoly MZe podařilo dojednat 850 mil. Kč.

Na Ministerstvu jsme rovněž připravili k projednání na vládě materiál o zelené naftě. Po jeho schválení by mohli i po roce 2014 zemědělci dostávat vratku ze spotřební daně za palivo spotřebované v zemědělské prvovýrobě stejně jako v letošním roce. Tím srovnáme konkurenční podmínky českých zemědělců se zemědělci v členských státech EU, které toto daňové zvýhodnění také uplatňují

Dámy a pánové,

co se týče priority číslo 3 – dosáhnout lepšího postavení našich zemědělců, zaměřili jsme se na dojednávání nové Společné zemědělské politiky Evropské unie, která nastaví podmínky našeho oboru pro další léta.  Dokončení této priority ale bohužel nezávisí zcela tak na nás, ale na Bruselu. Ihned po svém příchodu na Ministerstvo jsem ustavil speciální expertní skupinu, složenou ze zástupců Ministerstva zemědělství i z odborníků z nevládních organizací. Expertní skupina má za cíl vytvořit za pomocí jednotlivých modelových podniků z praxe vhodné varianty řešení jednotlivých plateb i struktury opatření Programu rozvoje venkova. Nová Společná zemědělská politika nám ale nabízí větší flexibilitu v nakládání s prostředky, což chceme využít především právě pro podporu živočišné výroby a pěstování speciálních plodin.

Musím říci, že při závěrečných jednáních o budoucí podobě  SZP se ale podařilo v některých stěžejních bodech prosadit zájmy České republiky a dohodnout se na finálním kompromisu nařízení k přímým platbám. Například jsme dosáhli dobrovolnosti takzvaného cappingu, tedy zastropování plateb podle velikosti podniku, dále výrazné snížení redukce přímých plateb (tzv. degresivity) z průměrně 40 na 5 % pro částky nad 150 tisíc eur nebo snížení tzv. franšízy u finanční disciplíny z 5 na 2 tisíc eur.

Pokud jde o další problematické body, jako je například greening,na konci srpna jsem se sešel s ministrem životního prostředí Tomášem Janem Podivínským, který mne ujistil, že nebude požadovat přísnější pravidla pro toto povinné ozelenění některých zemědělských ploch, než jak je nastavila při reformě Společné zemědělské politiky Evropská unie.

Vrcholí také příprava Programu rozvoje venkova na léta 2014 až 2020, následně chceme v co nejkratší době nastavit jeho implementaci prostřednictvím národních prováděcích předpisů.

Pro rok 2014, tedy na tzv. přechodné období, zajistíme kontinuitu poskytování plateb v méně příznivých oblastech LFA a Natura 2000 na zemědělské půdě, kdy v souladu s přechodovým nařízením budou tyto podpory poskytovány na základě stejných podmínek jako v současném programovém období. Pro Agroenvironmentální opatření bude toto období řešeno formou prodloužení stávajících závazků do konce příštího roku žadatelům, kteří se nacházejí v posledním roce závazku.

Dámy a pánové,

nyní se tedy konečně dostávám k mé poslední prioritě, pokud jde o pořadí, leč nikoliv o význam. Jistě pro vás není překvapením, že podpora tuzemských potravin je mým zájmem dlouhodobě, stejně tak jako podpora větší informovanosti spotřebitelů o výrobcích, ale také důsledná kontrola kvality dozorovými orgány, a to jak u tuzemských, tak u dovozových potravin. Máme kvalitní a vynikající potravinářské výrobky, navíc máme dobře fungující dozorové orgány, takže, pokud si spotřebitel koupí výrobek od českého výrobce, pak má záruku, že tento výrobek prošel přísnou kontrolou. To bohužel můžeme jen obtížně zaručit u výrobků zahraničních.

A samozřejmě, že tyto požadavky je nutno ošetřit také legislativně, takže jsme na konci minulého týdne předali do vlády novelu zákona o potravinách.

Podle této novely by obchodníci měli mít povinnost značit u pultového prodeje nebalených potravin podíl hlavní složky výrobku a jméno a původ výrobce. Při pultovém prodeji lahůdek či masných výrobků nemají v současnosti obchodníci povinnost uvádět složení prodávaných produktů, které u balených potravin bývá deklarováno na obalech. Navíc jsem připraven v nejbližší době navrhnout jako iniciativu České republiky na Radě ministrů zemědělství, aby byl na všech potravinářských výrobcích uveden údaj, podle kterého by se dal jasně identifikovat výrobce i země původu výrobku. Údaje musí být srozumitelné a jednoznačné, aby bylo možné snadno identifikovat a dohledat výrobce. Cílem této mé iniciativy je skutečnost, aby v případě porušení legislativy mohl být uplatněn zákaz dovozu výrobků od konkrétního dovozce. 

Pokud jde o další legislativu, pak je určitě nezbytně nutné nepustit ze zřetele ani zákon o významné tržní síle a provést jeho novelizaci. Po několika letech jeho fungování je zřejmé, že měl a má i nadále své opodstatnění, protože za stávající podoby alespoň částečně narovnal dlouhodobě pokřivené dodavatelsko-odběratelské vztahy.

Rád bych se ještě v krátkosti zmínil o Úřadu pro potraviny a dozorových orgánech. Je mojí snahou posílit roli Úřadu pro potraviny zejména jako koordinační resortní jednotky v rámci metodického řízení činnosti resortních dozorových orgánů nad potravinovým řetězcem včetně oblasti krmiv. Tento krok předpokládá zintenzivnění činnosti výkonného výboru dozorových orgánů a rozšíření jeho záběru o doporučení v oblastech hospodářského charakteru. Jde zejména o optimální využití laboratoří a jejich vybavení nejen pro dozorové orgány, ale například i pro potravinářský průmysl. Díky tomu se sjednotí také výsledky laboratorních metod a odstraní chyby v jejich interpretaci, nehledě na značné finanční úspory, pokud bude optimálně a plně využívána jedna či dvě laboratoře a nikoliv deset.  Pokud jde o zvýšení informovanosti odborníků i veřejnosti a vzhledem k tomu, že problémy u potravin přesouvají z oblasti samotné bezpečnosti spíše do oblastí falšování potravin a klamání spotřebitele, dovedu si představit vytvoření systému podobného RASFFu, do kterého by se ale zadávaly zjištěné falšované či jinak nekvalitní potraviny. Jsem přesvědčen, že by takový systém byl nejen velkým pomocníkem pro odbornou veřejnost, ale také účinný nástroj v boji s nelegálním trhem.

Samozřejmě, že oblast kvality potravin zůstává stále v centru pozornosti i pokud jde o národní systémy kvality, které reprezentují značky jako je KLASA a Regionální potravina. Zde chceme například posílit roli hodnotitelských komisí, jejíž role byla například u KLASY jen doporučující, ale také blíže vymezit jednotlivé kvalitativní parametry a zpřesnit v tomto směru i národní legislativu. A protože certifikáty KLASA se letos udělují již desátým rokem, oslovili jsme profesní svazy v rámci potravinářského průmyslu, aby zhodnotily dosavadní fungování KLASY, její přednosti, ale i negativa, a sdělily nám své připomínky k fungování této značky. Jak už jsem říkal, pro KLASU bude i na základě těchto připomínek zpracovávána nová metodika, která ještě více vymezí kvalitativní parametry výrobků a posílí samotnou značku.

S podporou kvalitních potravin velmi úzce souvisí také podpora českých potravin. Jak už jsem zmínil, všichni dobře víte, že jsem české potraviny podporoval i jako prezident Potravinářské komory a moje působení ve funkci ministra zemědělství na tom nic nezměnilo. A k tomu ještě více posílit podporu a propagaci českých potravin mě vedou i neradostná čísla o potravinové soběstačnosti České republiky. Nejhorší situace je u masa, ovoce a zeleniny. V grafu vidíte, jak prudce roste křivka vývozu masa a masných výrobků. A přidám k tomu i několik alarmujících čísel – dovoz masa a masných výrobků stoupl za posledních 14 let z 2,2 miliardy korun v roce 1999 na 25,8 miliardy korun v roce 2012 a deficit u tohoto zboží jen loni činil 16 miliard Kč.

Domnívám se, že právě tato čísla jsou důvodem k tomu, abychom všichni, státní správou počínaje přes výrobce až po spotřebitele udělali maximum pro podporu kvalitních českých potravin. A je to také důvodem, proč chci, aby měli obchodní řetězce za povinnost uvádět podíl nabízených českých potravin v sortimentu. Nevidím na tom nic protiústavního či prozrazujícího obchodní tajemství.  Navíc, podle mých informací již dnes uvádí podíl prodávaných českých potravin u vstupu do prodejny řetězec Billa a jsem přesvědčen, že je to další krok směrem ke spotřebitelům a jejich větší informovanosti.

Vážené dámy, vážení pánové,

doufám, že všechny tyto dosažené dohody, náměty, ale i posílení rozpočtu pro sektor zemědělství a potravinářství vám pomohou při vaší tolik záslužné práci. Protože se v tomto sektoru pohybuji celý svůj profesionální život, vím, že jak zemědělství, tak potravinářství bylo vždy na okraji zájmu vlády a bohužel státní správy vůbec.  Jsem rád, že se situace poněkud změnila a tomuto sektoru se konečně dostává příslušné vážnosti a má ve vládě i oporu. Pevně doufám, že tato přízeň osudu vydrží českému zemědělství a potravinářství i při příštích vládách.

Děkuji za pozornost