v:* {behavior:url(#default#VML);}
o:* {behavior:url(#default#VML);}
w:* {behavior:url(#default#VML);}
.shape {behavior:url(#default#VML);}Již na počátku měsíce února (3. 2.) upozornila Státní veterinární správa všechny krajské veterinární správy, že je třeba být v úzkém kontaktu s chovateli prasat a farmově chovaných prasat divokých i s myslivci s ohledem na možné riziko zavlečení afrického moru prasat. Bylo totiž diagnostikováno několik případů v Litvě a nyní, v posledních dnech, hlásí polští kolegové, že byly diagnostikovány dva případy onemocnění divokých prasat při severovýchodních hranicích Polska, při hranicích s Litvou a Běloruskem.

Toto nebezpečné onemocnění, které prakticky vždy končí úhynem nakažených prasat, se pozvolna blíží od jihu k severu, přes území států Ruské federace a nyní ohrožuje z východu území EU. Na tuto skutečnost jsme upozorňovali již v loňském roce.

Proto také odbor zdraví zvířat Státní veterinární správy vypracoval leták shrnující základní fakta o africkém moru prasat a seznámil se všemi riziky a doporučeními i chovatele. Je mimo jiné k dispozici i na stránkách www.svscr.cz.

V ČR se nevyskytuje klasický mor prasat již prakticky 20 let a nikdo nestojí o to, aby sem byl zavlečen ještě nebezpečnější africký mor prasat. Při jeho objevení by bylo nutné postupovat stejně razantně, ne-li ještě razantněji. Uzavřít chovy, nakažené chovy likvidovat – a to vše by znamenalo velké ztráty pro chovatele a byla by to i velká zátěž pro státní rozpočet.

Proto je na místě připomenout všem chovatelům i myslivcům následující zásady:

Dodržovat zásady biologické bezpečnosti, tj. zamezit kontaktu s divokými prasaty, používat podestýlku a manipulovatelný materiál ze zdrojů, které jsou zabezpečeny před kontaktem s volně žijícími zvířaty a dodržovat zákaz zkrmování kuchyňských odpadů. Myslivci musejí u ulovených zvířat sledovat, zda se u nich neprojevily příznaky onemocnění (malátnost, těžké dýchání, odmítání potravy, krvavý průjem, zvracení, cyanotická kůže), příznaky se podobají klasickému moru prasat, ale průběh je rychlejší. Patologickoanatomické změny: výrazné zvětšení sleziny na rozdíl od klasického moru prasat, změny v mízních uzlinách, ledvinách a dalších vnitřních orgánech. Vzorky z nalezených uhynulých divočáků musejí myslivci odesílat na vyšetření do státních veterinárních ústavů.

Nákaza není přenosná na jiné druhy zvířat a ani na člověka.

Vakcinace proti této nákaze není možná, jednak neexistuje, jednak ani není legislativou povolena.

Bezprostřední riziko zavlečení afrického moru prasat do ČR v současné době sice neexistuje, ale vzhledem k pozvolnému šíření přes řadu blízkých zemí a zejména s ohledem na pohyb zvířat a vozidel je třeba s tímto rizikem počítat.

Josef Duben, tisk. mluvčí SVS

• Aktuální výskyt afrického moru prasat v Evropě (PDF, 130 KB)