„Vzhledem k mimořádné hodnotě celého kladrubského areálu i zde chovaných koní zahajujeme konkrétní kroky, aby se Národní hřebčín dostal na Seznam UNESCO. Naším cílem je předat kulturně historický klenot, jakým Kladruby bezpochyby jsou, v co nejlepším stavu dalším generacím. Loni na podzim skončila rekonstrukce areálu Národního hřebčína, která stála celkem 348,67 milionu korun,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka.
Podle ministra kultury Daniela Hermana je obnova hřebčína coby unikátní historické památky poctou starokladrubskému koni a jedním z mnoha výrazných úspěchů, kterého Národní hřebčín ve spolupráci s Ministerstvem kultury v posledních letech dosáhl. „Jsem přesvědčen, že se hřebčín právem v dohledné době stane součástí světového dědictví UNESCO. Děkuji proto všem, kteří k tomuto unikátnímu projektu svým úsilím přispěli, a přeji kladrubskému hřebčínu i starokladrubskému koni budoucnost právě tak úspěšnou a slavnou, jakou je jeho minulost,“ uvedl ministr Herman.
Kladrubský hřebčín byl od roku 2014 dva roky rekonstruován. Opravena byla většina staveb, mezi nimi 16 národních kulturních památek a jedna kulturní památka. Po necelých dvou letech se do hlavního stájového areálu vrátili koně.
„Areál s novými prohlídkovými okruhy je příležitostí k oživení činnosti a propagace kladrubského hřebčína včetně starokladrubských koní. Rozsah nemovitého majetku hřebčína, který je téměř totožný s rozsahem původního dvorního hřebčína, skýtá velký potenciál pro veřejné služby a prezentaci tohoto jedinečného kulturního dědictví. Vidíme v něm i velký turistický potenciál, a to například díky výhodné poloze areálu, který je nedaleko krajské metropole, ale i nedaleko Prahy. Díky tomu je na rozdíl od jiných hřebčínů velmi dobře dosažitelný,“ řekl ředitel hřebčína Jiří Machek.
Předseda devítičlenné rady Rady (memorandum a členové rady v příloze) Roman Línek se problematice hřebčína věnuje od založení krajů v roce 2000.„V našem kraji máme na Seznamu UNESCO už Litomyšlský zámek a tradiční vesnické masopustní obchůzky a masky na Hlinecku, ale historická krajina hřebčína je něco zcela jiného. Úžasným způsobem rozvíjí náš turistický potenciál pro milovníky koní a přírody. Rád bych přispěl jako prostředník mezi našimi dotčenými obcemi a příslušnými ministerstvy k tomu, aby se vše podařilo,“ uvedl náměstek Línek.
Rozsáhlý komplex hřebčína byl v roce 1995 spolu se základním kmenovým stádem starokladrubského koně prohlášen kulturní památkou, sedm let poté národní kulturní památkou. Poprvé v českých dějinách se tak hospodářské zvíře stalo vedle uměleckých a architektonických děl oficiální součástí kulturního dědictví ČR.
Hřebčín v sobě spojuje hodnoty unikátního chovu koní a komplexu kulturní krajiny utvářené staletým soužitím lidí a koní. Je domovem starokladrubských koní, které lze označit za zootechnický unikát. Žádné jiné ceremoniální kočárové plemeno na světě nebylo vyšlechtěno přímo pro účely císařského nebo královského dvora. Ke svému původnímu účelu se tato rasa používá dodnes, starokladrubští koně přes 20 let slouží na dánském královském dvoře.
Velká rekonstrukce hřebčína Kladruby nad Labem zahrnovala kromě obnovy téměř všech objektů historického areálu, včetně sousoší, také úpravu volných prostranství. Vedle hlavního stájového areálu s přilehlými dvory Františkov a Josefov prošel rekonstrukcí také zámek, kostel sv. Václava a Leopolda, kočárovna a postrojovna, kaple Povýšení sv. Kříže, tři obytné domy, lesovna a bývalá vodárenská věž. Nově jsou zřízené expozice v císařských pokojích na zámku, v kočárovně a postrojovně.
Markéta Ježková
tisková mluvčí Ministerstva zemědělství
