Informace k novele zákona o daních z příjmů s účinností…

22.6.2017, Zdroj: Finanční správa

Obsah

• Informace k novele zákona o správníchpoplatcích s účinností od 1. 7. 2017

Přechodné ustanovení však zajišťuje zamezení nepravé retroaktivitě, která by v rámci změn prováděných touto novelou nebyla žádoucí.

Novela zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) nabyde účinnosti dne 1. 7. 2017, avšak podle Čl. I bod 1. Přechodných ustanovení se pro daňové povinnosti u daní z příjmů za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a za zdaňovací období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti s nimi související, použije ZDP ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

I. Změny na dani z příjmů právnických osob

Konkrétní Přechodná ustanovení novely, jež umožňují některá ustanovení uplatnit již pro zdaňovací období započaté v roce 2017:

1. Stanovení základu daně z příjmů – § 23 odst. 2 písm. b) ZDP: Při zjištění základu daně budou účetní jednotky, které ve smyslu ustanovení § 1f zákona o účetnictví vedou jednoduché účetnictví, vycházet z rozdílu mezi příjmy a výdaji. Daňový zákon reaguje na úpravy provedené zákonem č. 221/2015 Sb.

Podle Přechodného ustanovení (Čl. II bod 18) se nová úprava použije poprvé pro zdaňovací období započaté v roce 2017.

2. Úpravy v režimu finančního leasingu – § 21d, § 24 odst. 2 písm. h) a § 24 odst. 5 ZDP: Zákon v § 21d odst. 1 výslovně stanoví, že předmětem finančního leasingu je hmotný majetek ve smyslu § 26 zákona o daních z příjmů odpisovaný podle tohoto zákona. Tím vylučuje z finančního leasingu smlouvy uzavřené na majetek neodpisovaný a majetek nehmotný. Dále nově určuje, že finanční leasing se stává nájmem za podmínky, kdy leasingová smlouva je ukončena před uplynutím minimální doby leasingu.

Podle Přechodného ustanovení (Čl. II bod 4) se nová úprava neuplatní na ty smlouvy, u kterých byl předmět finančního leasingu uživateli přenechán ve stavu způsobilém obvyklému užívání přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. zde se uplatní dosavadní režim.

3. Prodej cenných papírů – § 24 odst. 2 písm. w) ZDP: Do ZDP byl zaveden daňový režim kmenového listu, který není podle účetních předpisů oceňován reálnou hodnotou.

Pokud dojde k prodeji tohoto kmenového listu, je jeho nabývací cena daňově účinným nákladem jenom do výše tržby z jeho prodeje.

U mikroúčetních jednotek, kterým zákon o účetnictví neukládá povinnost přeceňování cenných papírů reálnou hodnotou, je při jejich prodeji daňovým nákladem nabývací cena cenného papíru (který je u jiných účetních jednotek oceňován reálnou hodnotou), bez omezení výší příjmů.

Podle Přechodného ustanovení (Čl. II bod 6) lze toto ustanovení ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použít již pro zdaňovací období roku 2017.

4. Limit daňové uznatelnosti výdajů na tvorbu fondu kulturních a sociálních potřeb a sociálního fondu – § 24 odst. 2 písm. zr) ZDP: Zákon reaguje na zvýšení základního přídělu do FKSP ve vazbě na novelu vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů.

Podle Přechodného ustanovení (Čl. II bod 20) se ustanovení použije již pro zdaňovací období započaté v roce 2017.

5. Daňové odpisování svěřeného majetku u příspěvkových organizací zřízených obcí nebo krajem a majetku vloženého do dobrovolného svazku obcí – § 28 odst. 1 písm. d) a e)

ZDP, § 30 odst. 10 ZDP: V minulosti mohla příspěvková organizace zřízená obcí, krajem nebo dobrovolným svazkem obcí uplatňovat jako odpisovatel daňové odpisy jen u majetku vlastního, nikoliv u majetku ve vlastnictví zřizovatele. Obdobně nemohl dobrovolný svazek obcí odpisovat majetek vložený jeho členskými obcemi podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích.

Podle nového znění ZDP může za dodržení podmínek zakotvených v ustanovení § 28 odst. 1 písm. d) příspěvková organizace územního samosprávného celku nebo dobrovolného svazku obcí uplatňovat daňové odpisy z hmotného majetku předaného zřizovatelem k hospodaření zřizovací listinou na základě § 27 odst. 2 písm. e), resp. § 39a odst. 4 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Obdobně může uplatňovat daňové odpisy i  dobrovolný svazek obcí u hmotného majetku vloženého členskou obcí.

Tyto daňové subjekty musí podle § 30 odst. 10 ZDP u předmětného majetku pokračovat v odpisování hmotného majetku započatém zřizovatelem nebo členskou obcí.

Podle Přechodných ustanovení (Čl. II bod 7 a 9) se nové znění zákona použije již pro zdaňovací období započaté v roce 2017.

6. Odpisování technického zhodnocení – § 28 odst. 3 ZDP: V ustanovení § 28 odst. 3 ZDP byl rozšířen výčet poplatníků, kteří mají možnost uplatňovat daňové odpisy z technického zhodnocení provedeného na cizím majetku. Kromě nájemce a uživatele u finančního leasingu může daňové odpisy uplatňovat i poplatník, kterému byl přenechán majetek k užívání (např. podnájemce), a to za obdobných podmínek jako u technického zhodnocení provedeného nájemcem:

• technické zhodnocení uhradil poplatník, který má právo k užívání majetku, na kterém provedl technické zhodnocení
• technické zhodnocení provedl a daňové odpisy uplatňuje vždy s písemným souhlasem vlastníka
• vlastník hmotného majetku nezvýšil vstupní cenu hmotného majetku o provedené technické zhodnocení odpisované technické zhodnocení je zařazeno do stejné odpisové skupiny jako zhodnocovaný majetek.

Podle Přechodného ustanovení (Čl. II bod 10) se nové znění zákona použije na technické zhodnocení dokončené a uvedené do stavu způsobilého obvyklému užívání ode dne nabytí účinnosti novely zákona.

7. Odpisování nehmotného majetku – § 32a odst. 4 ZDP: Znění § 32a odst. 4 ZDP upravuje dobu daňového odpisování nehmotného majetku. Pro příslušné kategorie nehmotného majetku

byla pevně stanovená doba odpisování změněna na dobu minimální. Tzn., že poplatník bude moci podle svého rozhodnutí majetek daňově odpisovat i delší dobu (větší počet měsíců), ovšem při zachování stávajících podmínek zakotvených v § 32a ZDP, zejména při zachování pravidla rovnoměrnosti daňových odpisů.

Podle Přechodného ustanovení (Čl. II bod 12) se nové znění zákona použije až na majetek, u kterého bylo odpisování zahájeno po účinnosti novely zákona.

8. Peněžitý dar na pořízení hmotného majetku nebo na jeho technické zhodnocení – § 29 odst. 1 ZDP: Podle § 29 odst. 1 ZDP snižuje bezúplatný příjem ve formě účelového peněžitého daru poskytnutého na pořízení hmotného majetku nebo na jeho technické zhodnocení vstupní cenu předmětného hmotného majetku bez ohledu na to, zda byl tento příjem od daně osvobozen, nebyl předmětem daně nebo nezvyšoval základ daně podle výjimky uvedené v § 23 odst. 3 písm. a)

bod 16 ZDP. U poplatníka daně z příjmů právnických osob (účetní jednotky) se jedná o zdanitelný příjem zúčtovaný ve výnosech. Pokud poplatník pořídí hmotný majetek a ve smyslu ustanovení § 29 odst. 1 ZDP sníží jeho vstupní cenu, může zmíněný výnos vyloučit podle § 23 odst. 3 písm. c) bodu 9 ZDP ze základu daně.

Podle Přechodného ustanovení (Čl. II bod 19) se nová úprava použije poprvé pro zdaňovací období započaté v roce 2017.

Další změny ZDP účinné od zdaňovacího období započatého po účinnosti novely ZDP:

• Úprava do zdanění veřejně prospěšných poplatníků
• osvobození bezúplatných příjmů veřejnoprávních korporací bez omezení jejich účelového určení
• daňová úspora veřejně prospěšných poplatníků – prostředky získané daňovou úsporou musí být profinancovány nejpozději následující zdaňovací období na krytí nákladů z nepodnikatelských činností
• rozšíření aplikace srážkové daně ve výši 19 % (§ 36 odst. 5 ZDP) u vymezených veřejně prospěšných poplatníků a společenství vlastníků jednotek i na úrokové příjmy z účtů a vkladů
• Osvobození příjmu z podílu na zisku vyplaceného svěřenskému fondu nebo rodinné fundaci – § 19 odst. 3 písm. b) ZDP
• Zrušení ustanovení o vkladu s doplatkem – § 23 odst. 3 písm. a) bod 8 ZDP
• Možnost uplatňování prokázaných nákladů na pohonné hmoty spotřebované jako výdaje na pracovní cestu u motorových vozidel provozovaných na základě smlouvy o výpůjčce uzavřené s věřitelem na dobu zajištění dluhu převodem vlastnického práva k tomuto vozidlu
• Vyřazení původní výstavby v rámci nové výstavby.

II. Změny Zákona o rezervách k zjištění základu daně z příjmů

V současnosti zákon o rezervách stanovuje pro tvorbu daňově uznatelné rezervy podmínku, aby tvorba této rezervy byla zaúčtována podle právních předpisů upravujících účetnictví. Novela zavádí z tohoto pravidla jedinou výjimku, a to u rezervy na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů uvedených na trh do dne 1. ledna 2013. Ta se vytváří zcela nezávisle na případné účetní rezervě shodného určení a poplatník ji uplatňuje jako položku snižující nebo zvyšující základ daně z příjmů.

III. Změny na dani z příjmů fyzických osob

1. Daňové zvýhodnění od roku 2017: Zvýšení daňového zvýhodnění podle § 35c ZDP na druhé vyživované dítě z částky 17 004 Kč ročně na částku 19 404 Kč, na třetí a každé další vyživované dítě z částky 20 604 Kč ročně na částku 24 204 Kč

2. Výdaje stanovené procentem z příjmů:

Pro rok 2017 platí přechodné období, dle kterého si podnikatelé mohou vybrat, zda uplatní vyšší výdajový paušál účinný v roce 2016, ovšem bez možnosti uplatnit daňové zvýhodnění na děti a slevu na manželku bez vlastních příjmů normované v § 35ca ZDP, nebo zda uplatní paušální výdaje s přísnějším nižším limitem účinným od roku 2018 a současně se na ně nebude vztahovat omezení § 35ca ZDP pro uplatnění zmíněných daňových úlev, které se s účinností od 1. 1. 2018 ruší.

Od roku 2018 pak budou platit nižší výdajové paušály pro všechny podnikatele a pronajímatele bez dalších podmínek a omezení. Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, může nově uplatnit paušální výdaje maximálně ve výši:

• 800 000 Kč u příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného,
• 600 000 Kč u příjmů ze živnostenského podnikání,
• 300 000 Kč u příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku,
• 400 000 Kč z jiných příjmů ze samostatné činnosti, s výjimkou příjmů podle § 7 odst. 1 písm. d ZDP a podle § 7 odst. 6 ZDP a
• 300 000 Kč u příjmů z nájmu podle § 9 odst. 1 ZDP.

3. Daň stanovená paušální částku: Již od zdaňovacího období roku 2017 je možné při splnění ostatních podmínek daných § 7a ZDP stanovit daň paušální částkou poplatníkovi, který má vedle příjmů ze samostatné činnosti i příjmy ze závislé činnosti dle § 6 ZDP, a poplatníkovi provozujícímu samostatnou činnost se zaměstnanci.

IV. Další změny daně z příjmů fyzických osob s účinností od  roku 2018:

1. Slevy na dani v návaznosti na invaliditu a na průkaz ZTP/P: Možnost uplatnění základní a rozšířené slevy na invaliditu a posouzení dítěte jako vyživovaného je navázána na skutečnost,

od kdy byl/nebyl přiznán invalidní důchod pro invaliditu určitého stupně. Dosud byla rozhodující skutečnost, kdy začal být příslušný invalidní důchod vyplácen. Obdobně se postupuje u zvýšené slevy na manžela, zvýšeného daňového zvýhodnění na  děti nebo slevy na držitele průkazu ZTP/P.

2. Zánik možnosti splnit limit pro získání daňového bonusu prostřednictvím příjmů z kapitálu a příjmů z nájmu: Od roku 2018 dojde ke zpřísnění podmínek pro vyplácení daňového bonusu na vyživované děti, příjmy z kapitálového majetku (§ 8 ZDP) a příjmy z nájmu (§ 9 ZDP) se nebudou započítávat do limitu příjmů, který je nutný splnit pro získání daňového bonusu (šestinásobek minimální mzdy). Daňový bonus na vyživované děti se nově poskytne pouze těm poplatníkům, kteří dosahují příjmů ze závislé činnosti (§ 6 ZDP) nebo příjmů ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP).

3. Daňový režim zálohy na výplatu podílu na zisku

Nově je v ustanovení § 38d odst. 1 ZDP ukotven obecný princip, který se uplatňuje při aplikaci srážkové daně, a to, že se na každou vyplacenou zálohu na příjem, ze kterého je daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby, či doplatek z vyúčtování celkového plnění, pohlíží jako na samostatný příjem.

4. Žádost o vrácení vratitelného přeplatku: Podle nové právní úpravy (§ 38zf ZDP) podá-li poplatník daňové přiznání současně s žádostí o vrácení vratitelného přeplatku před uplynutím lhůty stanovené pro podání daňového přiznání, hledí se na žádost o přeplatek jako na podanou v poslední den lhůty pro podání daňového přiznání.

V této novele jsou dále rozpracovány mimo jiné i následující věcné změny zákona o daních z příjmů:

• vypořádání spoluvlastnictví v případě prodeje nemovitých věcí,
• příjmy z úplatného převodu cenných papírů a podílů v obchodních korporacích,
• částečné odbytné z doplňkového penzijního spoření,
• daňové přiznání podávané osobou spravující pozůstalost,
• úprava daňového režimu rodinných fundací,
• výběr daně u vybraných příjmů daňových nerezidentů,
• peněžitý dar na pořízení hmotného majetku nebo na jeho technické zhodnocení u neúčtujících poplatníků,
• změna uplatňování výdajů spojených s pořízením pohledávky u neúčtujících poplatníků,
• daňový režim práva stavby u neúčtujících poplatníků.

V. Nejvýznamnější změny na dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, kromě výše uvedených změn

Měsíční daňové zvýhodnění od roku 2017: U zaměstnavatele se měsíční daňové zvýhodnění poskytované podle § 35c a 35d ZDP zvyšuje u druhého vyživovaného dítěte o 200 Kč, tj. z částky 1 417 Kč na částku 1 617 Kč a na třetí a každé další vyživované dítě o 300 Kč, tj. z částky 1 117 Kč na částku 2 017 Kč. Zvýšené měsíční daňové zvýhodnění se  použije poprvé při zúčtování mzdy za kalendářní měsíc červenec 2017. Zbývající část nároku (za předpokladu splnění zákonných podmínek), bude poplatníkovi poskytnuta v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2017, popř. v rámci podaného daňového přiznání.

Další významné změny na závislé činnosti s účinností od roku 2018:

• rozšíření možnosti použití daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně v § 6 odst. 4 ZDP v případech, kdy poplatník nepodepíše u plátce daně „Prohlášení k dani“. Kromě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, nově i o příjmy v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku 2 500 Kč“
• rozšíření možnosti komunikace mezi plátcem daně a poplatníkem v § 38k ZDP i na využití jiného způsobu zachycení projevu vůle poplatníka než písemného, na základě kterého bude možné „Prohlášení k dani“ zpracovávat a uchovávat i v elektronické podobě.

 NahoruInformace k novele zákona o správníchpoplatcích s účinností od 1. 7. 2017

1. Vybírání správního poplatku v případě žádosti o změnu rozhodnutí o povolení posečkání: Dílčí úprava spočívá v tom, že správní poplatek se nově bude vybírat nejenom s podáním první žádosti o povolení posečkání, alei v případě žádosti daňového subjektu o změnu rozhodnutí o povolení posečkání, protože v obou případech musí správce daněpři rozhodování o žádosti posuzovat důvody uvedené v žádosti (možnost této změny je současně zaváděna i v daňovém řádu).