Nemoc zaměstnance z pohledu zdravotního pojištění

V následujícím příspěvku se podíváme na nemoc zaměstnance z pohledu zdravotního pojištění.

Nemoc zaměstnance po celý kalendářní měsíc

Pokud zaměstnanec nepracuje z důvodu nemoci celý kalendářní měsíc, platí v této souvislosti pro zaměstnavatele ve zdravotním pojištění následující:

• vyměřovacím základem pro placení pojistného je v tomto měsíci 0 Kč, pojistné se tedy neodvádí
• takového zaměstnance vykazuje zaměstnavatel v Přehledu měsíčně předkládaném zdravotní pojišťovně jako zaměstnanou osobu s nulovým vyměřovacím základem (nemocná osoba se v příslušném kalendářním měsíci započítává do celkového počtu zaměstnanců)
• nemoc zaměstnavatel zdravotní pojišťovně neoznamuje, pro účely kontroly však musí být období nemoci prokazatelně vydokladováno (kopií neschopenky)
• bez ohledu na nemoc má pojištěnec řešen pojistný vztah proto, že zaměstnání trvá (není ukončeno). Pokud však v případě trvající dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce poklesne příjem z důvodu nemoci pod rozhodnou částku, musí být osoba jako zaměstnanec na daný kalendářní měsíc/měsíce odhlášena.

Kdyby byla po nejméně jeden celý kalendářní měsíc nemocná zaměstnaná osoba celodenně osobně a řádně pečující alespoň jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku (vystavila by o splnění podmínek této péče zaměstnavateli čestné prohlášení), oznámil by zaměstnavatel zdravotní pojišťovně skutečnost, že se za tuto osobu stal plátcem pojistného stát. Například při nemoci od 10. 1. do 22. 5. by použil kód „L“ s datem 1. 2. a kód „T“ s datem 30. 4. Těmito kódy se vymezuje období celých kalendářních měsíců, ve kterých nemá tato osoba příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti, v důsledku čehož je za ni v tomto období plátcem pojistného stát. 

Nemoc zaměstnance po část kalendářního měsíce

V takovém případě se postupuje podle ustanovení § 3 odst. 9 písm. b) zákona. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kdy musí být při odvodu pojistného přihlédnuto k poměrné části minimálního vyměřovacího základu. Ta se stanoví za ty kalendářní dny, ve kterých zaměstnanec nemocen nebyl a musí být při odvodu pojistného dodržena.

Kdy se k délce nemoci zaměstnance nepřihlíží?

Činí-li vyměřovací základ zaměstnance v kalendářním měsíci roku 2018 alespoň 12 200 Kč, pak není pro zaměstnavatele důležité, jak dlouho v tomto měsíci nemoc trvala.