Stavme více na odpovědnosti sedláků

Členové ASZ ČR měli na toto téma možnost nejprve diskutovat se zástupci ministerstva zemědělství v čele s náměstkem Petrem Jílkem, v jehož gesci byla také příprava zásad pro výplatu kompenzací škod způsobených letošním suchem a také aktuálně probíhající příprava tzv. Fondu těžko pojistitelných rizik. Návrhy na zřízení Fondu se v mírně obměňovaných podobách objevují již několik let a Asociace je od počátku proti jeho zavedení. Fond totiž zcela postrádá princip dobrovolnosti a nestaví na odpovědnosti samotných zemědělců. Jako alternativu proto navrhuje zavést podporu komerčního pojištění proti suchu, které by fungovalo na podobném principu, jako některé osvědčené stávající programy PGRLF. Ze strany jednotlivých sedláků také zaznělo mnoho konkrétních připomínek k dotačním podmínkám, které v letošním suchém roce nebylo možné vůbec plnit, nebo se jejich plnění příčilo selskému rozumu, protože situaci ještě zhoršovaly (například sečení nedopasků, termíny druhých sečí, zákazy přikrmování či setí meziplodin). Je tedy do budoucna nutné se zaměřit na tyto podmínky a zajistit, aby bylo možné včas reagovat na situaci a operativně jejich nastavení upravovat.

Ze strany ministerstva také zazněly obavy, že při přípravě nové Společné zemědělské politiky dojde ke zdržení schvalovacího procesu a zhruba do roku 2023 tak bude nutné počítat s fungováním dotačních podmínek v přechodném režimu. ASZ ČR nicméně ocenila ujištění, že se počítá se zavedením konceptu redistributivní platby a žádá ministerstvo, aby neodkladně zahájilo jednání k tomuto opatření, které může být zavedeno ještě v aktuálním období. Sedláci dále přivítali příslib ministerstva v krátké době uvést do praxe povolení porážek skotu na pastvě, což je jeden z podnětů, který Asociace řeší v rámci Antibyrokratické komise.

Zdlouhavá stavební řízení brzdí rozvoj farem

Velké množství dotazů měli členové Rady připraveno na náměstkyni ministryně pro místní rozvoj Marcelu Pavlovou a ředitele odboru územního plánování Romana Vodného. Sedláky totiž velmi často trápí přístup stavebních úřadů, které často znemožňují jakýkoliv rozvoj jejich hospodaření a farem. Kromě nutnosti žádat o povolení na sebemenší stavby včetně chmelnic, vinic, drobných terénních úprav či oplocení jsou samozřejmě zásadním problémem termíny a složitost celé administrace a také nejednotný přístup úředníků. Paradoxní je také situace, kdy v souvislosti s letošním suchem slýcháme ze všech míst o potřebě zadržování vody v krajině, ale vybudovat na vlastním pozemku a na vlastní náklady vodní tůň, mokřad či malou vodní nádrž vyžaduje nadlidské úsilí s nejistým výsledkem, a to právě kvůli požadavkům ze strany úředníků. ASZ ČR na to upozorňuje již delší dobu, protože sedlákům záleží na tom, aby se na jejich pozemcích voda zadržovala, a mají zájem tyto užitečné krajinné prvky budovat a udržovat. Bohužel ale odezva ze strany zainteresovaných resortů nebyla až do letošního roku nijak významná. Až nyní, když už je snad všem jasné, že je potřeba začít konat, se chystají legislativní změny a povolování malých vodních nádrží do dvou hektarů se, doufejme, zjednoduší.

Pomoci mohou agrolesnické systémy

Asociace je přesvědčena, že současné problémy se suchem jsou způsobeny dlouhodobými změnami v krajině, která se kvůli narušenému vodnímu režimu a zničené přirozené struktuře krajiny již není schopna vyrovnávat s výkyvy počasí. Právě proto se dlouhodobě zabývá možnostmi, jak tento trend obrátit a začít s obnovou přirozeného stavu. Na toto téma chce ASZ ČR také upozornit letos spuštěným programem Pestrá krajina, který si klade za cíl ukazovat pozitivní příklady zemědělců, jež dobrovolně realizují různá opatření v krajině a hospodaří co nejšetrněji. Výsledky prvního ročníku tohoto programu, který zaštítily významné osobnosti z odborné a akademické sféry, budou vyhlášeny v rámci prosincového slavnostního večera společně s vítězi soutěže o Farmu roku.

Jedním z prvků, které by mohly s obnovou krajiny a jejích přirozených funkcí pomoci, jsou také agrolesnické systémy. Na tomto poli se Asociace aktuálně angažuje v rámci dvou projektů, jež byly členům představeny zástupci Agrolesnického spolku a Topolářské komise. Kromě již rozjetého projektu v rámci Technologické agentury ČR, kde je ASZ ČR partnerem, se jedná zejména o právě spuštěný mezinárodní projekt, kde je ASZ přímo žadatelem a jehož výstupem budou kromě příkladů z praxe materiály a aktivity, které pomohu hospodářům vybrat vhodný typ systému a zrealizovat jej na své farmě.

Venkov potřebuje silnou střední třídu

ASZ ČR pravidelně jedná také se zástupci demokratických politických stran, s nimiž řeší možnosti spolupráce při prosazování priorit schválených Radou ASZ ČR. Hostem podzimního jednání byl proto předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek, který informoval o nedávném zahájení činnosti expertní skupiny TOP 09 k tématu sucho a voda v krajině, jejímiž členy jsou i zástupci a spolupracovníci naší organizace, a o prvních výstupech z jejích jednání. Vyjádřil také názor, že evropské dotace rozhodně nemají být podporu další produkce, protože té je v Evropské unii nadbytek. Naopak mají být platbou za veřejnou službu, jíž je zejména údržba krajiny. Koncept Společné zemědělské politiky navíc podle něj jasně směřuje k podpoře malých a středních sedláků a soukromých podnikatelů. Ti jsou totiž základním rezervoárem střední třídy, která zajišťuje udržení demokracie a svobody.

Veronika Jenikovská, hlavní kancelář ASZ ČR

Zdroj: ASZ