Technika v posledních letech značně mění zemědělskou výrobu. Jakých novinek se dočkáme v blízké budoucnosti?

Vývoj techniky je historicky jedním z hlavních důvodů, proč se efektivita zemědělství stále zlepšuje. Je třeba zmínit, že ještě před sto lety pracovala v Evropě naprostá většina obyvatel v zemědělství a dnes je jejich podíl na úrovni jednotek procent. V Česku statistiky uvádějí, že v zemědělství pracuje 2,9 procenta pracovníků. Svoji roli v pokroku ale hraje například také šlechtění nových odrůd plodin a plemen hospodářských zvířat. Dále propracovanější systém hnojení, výživy zvířat nebo účinnější ochrana rostlin a veterinární péče.

 Jak je zavádění novinek v zemědělství výhodné? Může farmář investici předem vyhodnotit?

Zemědělství je spjato s variabilními podmínkami, které jsou dané přírodním charakterem výroby. To mimo jiné znamená, že mnohdy lze jen obtížně jednoznačně uvést, co se vyplatí a co ne. Obecně platí, že stejně jako v jiných oblastech hospodářství, existují v oblasti zemědělství chytré projekty. Občas jsme však svědky zavádění nesmyslných technologií a postupů, které jsou odsouzeny k nezdaru již při svém zrodu. Naštěstí si troufám tvrdit, že čeští zemědělci jsou ve většině případů rozumní a možná mírně konzervativní, takže než investují do něčeho nového, zjistí si, jak to funguje tam, kde už něco podobného mají. Mimo to rezortní výzkumné ústavy, včetně toho našeho, disponují rozsáhlou informační základnou a v Česku funguje poradenská síť, která ve většině případů poskytne zemědělcům potřebné informace.

Pokrok ale může mít i svá negativa. Například úbytek pracovních pozic.

Kdo je v zemědělství v tomto ohledu nejzranitelnější?

Momentálně je v zemědělství problém přesně opačný. Na mnoho činností nemohou zemědělci sehnat pracovníky a jsou nuceni situaci řešit pořízením efektivnější technologie, která je na potřebu lidské práce méně náročná. Zemědělství je kontinuální proces. Zejména v živočišné výrobě nelze provoz na několik dní zavřít. Kromě toho, že práce je zpravidla náročná fyzicky a časově, úsilí zemědělců vrcholí v době, kdy si zbytek národa užívá dovolené. Farmáři v této době sedí často ještě v deset hodin večer v kombajnu nebo sejí řepku.

Co se českým farmářům daří nejlépe modernizovat?

V současnosti zemědělci prioritně modernizují provozy s vysokou náročností na lidskou práci. V oblasti živočišné výroby se nejčastěji setkáváme s roboty na dojení, ale v kravínech se stále častěji objevují i roboti na zakládání a přihrnování krmiva nebo čištění roštových podlah ve stájích. V rostlinné výrobě přibývá autopilotů, které navádějí stroje do správné jízdní stopy na poli při přípravě půdy, setí, hnojení a dalších agrotechnických operacích.

Pomáhají technologie i životnímu prostředí?

Při pořizování nových technologií je kladen značný důraz na eliminaci negativních vlivů zemědělství na životní prostředí. Moderní technologické postupy jsou zaměřeny na omezení eroze půdy, snížení produkce emisí škodlivých látek i aplikace hnojiv, pesticidů a další. 

Kolik zhruba funguje na českých farmách dojicích robotů a přihrnovačů krmiva? Jaké jiné funkce roboti ještě zastávají?

Na českých farmách je v současné době robotizováno přes 260 dojicích stání, to znamená asi 240 dojicích robotů, protože některé roboty jsou vícemístné. Je zde zastoupeno 6 nejvýznamnějších firem, které dojicí roboty vyrábí. Významně převažují dojicí roboty Lely. Co se týká přihrnovačů krmiva, ty jsou u nás provozovány v řádu stovek, robotické krmení v řádu jednotek a roboty na čištění roštových podlah ve stájích v řádu desítek.

Nahradí stroje někdy kompletně práci traktoristů, kombajnérů, dojiček, krmičů a dalších tradičních agroprofesí? A jak se modernizuje české zemědělství v porovnání se světem?

Uvedené profese již nahrazovány jsou. Někde částečně, někde zcela. V tomto ohledu patří české zemědělství mezi nejpokrokovější v Evropě. Na druhou stranu se zaváděním nových technologií se stále častěji ukazuje, že sofistikované stroje a systémy dokážou ušetřit práci i eliminovat chyby způsobené lidským faktorem. Přesto nejsou a v nejbližší budoucnosti zřejmě ani nebudou schopny nahradit člověka plnohodnotně. Navíc v našich podmínkách s poměrně hustou zástavbou naráží zavádění mnohých systémů na omezení ze strany legislativy. Například plně autonomní provoz strojů po silnici není povolen a samozřejmé není ani neomezené provozování zmíněných dronů. Momentálně jsou drony využívány především pro monitoring porostů a půd. Jejich prostřednictvím lze rychle a operativně získat velké množství dat, která slouží agronomům jako podklady pro realizaci agrotechnických zásahů, nebo mohou být využity například pro určení správné dávky hnojiva na konkrétní místa v porostu. Mimo to lze drony s termokamerou využít například pro záchranu srnčat při senosečích, technické revize obtížně přístupných míst, vizualizaci tepelných ztrát a tak dále. Možnosti využití dronů jsou opravdu nepřeberné a s rozvojem elektroniky se stále rozšiřují.

Umí již v zemědělství efektivně využívat moderní techniku a získaná data? Z toho, co popisujete, existuje ještě značný potenciál ke zvýšení efektivity…

Osobně si myslím, že v tomto ohledu má zemědělství ohromné rezervy. Na druhou stranu je otázkou, zda současné systémy dokážou zemědělcům poskytnout data ve využitelné formě. Navíc všichni zemědělci rozhodně nedisponují technikou, která by byla schopná dostupné datové podklady využít. V živočišné výrobě zootechnici s daty pracují, protože je prakticky každý den využívají pro řadu rozhodnutí, jako jsou například připouštění zvířat, změny dávek krmení, veterinární zákroky, hodnocení kvality produkce a další. Všechna rozhodnutí pak významně ovlivňují efektivitu chovů.

Jak je složité pro farmáře techniku a technologie aplikovat, nalézají zde uplatnění IT profese?

V principu by měla být hlavní role IT specialistů ve vývoji a zavádění nových technologií. Maximálně v případě nutné údržby. Vlastní provoz technologie musí být bezproblémový bez speciálních znalostí v oblasti IT. Musíme si uvědomit, že primárním cílem zemědělce je zajistit chod podniku. Nutnost rychlosti realizace agrotechnických operací zemědělce velmi často uvádí do časového stresu. V takovýchto podmínkách nelze předpokládat, že se zemědělec bude učit složitě zpracovávat data a provozovat systémy pro jejichž obsluhu je nutné být IT specialistou. Takové technologie se v našich podmínkách ve větším měřítku neprosadí. Jako příklad bych uvedl, že my také chceme jezdit autem aniž bychom uměli přeprogramovat řídící jednotku motoru.

Ve které oblasti zemědělství jsou v implementaci techniky a technologií nejprogresivnější?

V České republice je řada podniků, které zavádějí nejmodernější technologie. Jedná se zejména o výše uvedené technologie v živočišné výrobě, přesného navádění zemědělských strojů při pracovních činnostech na poli. Díky finanční podpoře ministerstva zemědělství funguje také několik demonstračních farem, které provozují nejmodernější technologie a umožňují ostatním zemědělcům se seznámit s tím, jak technologie fungují. Jiní zemědělci čerpají informace a zkušenosti v zahraničí, a často využívají možnosti spolupráce s výzkumnými institucemi.

V jaké oblasti zemědělství se rýsuje největší technologický průlom?

Zemědělství, pokud má být v dlouhodobém horizontu udržitelné, je v podstatě nepřetržitý cyklus a jednotlivé činnosti jsou vzájemně provázané. To znamená, že nelze vytrhnout z kontextu jednu operaci nebo jeden krok. Nicméně právě vzhledem k této ucelenosti lze očekávat největší průlom v zavádění komplexních systémů určených pro monitoring a řízení výrobních procesů v rostlinné i živočišné výrobě. Konkrétně mám na mysli například systémy pro automatizované řízení stájí. Takové systémy na základě aktuálních hodnot teploty, vlhkosti či složení vzduchu s pomocí regulačních prvků samy zajistí, aby stájové prostředí co nejlépe odpovídalo pohodě ustájených zvířat.

Zrovna tak zajistí ve správný okamžik krmení, přičemž krmnou dávku rovněž sestaví automaticky podle aktuálních požadavků. V rostlinné výrobě jsou taková komplexní řešení reprezentována především systémy on-line monitoringu stavu porostů ve spojení s aktuálními meteorologickými daty a předpovědí předpokládaného vývoje. Takový systém dokáže predikovat například zvýšení tlaku houbových chorob a doporučit správný agrotechnický zásah ještě před jejich vypuknutím. Aktuální dynamický vývoj senzorové techniky a prvků pro zpracování dat rozvoji takovýchto systémů nepochybně nahrává.

Zdroj: E15.cz