O pět až sedm miliard korun přišli čeští zemědělci kvůli nefunkčnímu intervenčnímu nákupu obilí. Na tiskové konferenci Asociace soukromého zemědělství ČR to minulý týden uvedl její předseda Stanislav Němec. ASZ se také obrátila na premiéra Jiřího Paroubka a chce s ním o celé situaci jednat.

„Chceme jenom, aby stát dodržel své závazky, tak jak to on vyžaduje po nás,“ řekl Němec. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) podle jeho slov nedokázal zajistit standardní mechanismus fungující v celé Evropě. „Zatímco jinde je spodní hranice cen obilí na intervenční úrovni 101 eur za tunu, u nás je nyní cena 75 eur,“ porovnal. Zhruba 25procentní propad cen označil předseda ASZ za zásadní, ne však jediný problém, způsobený nefunkčností základního nástroje společné zemědělské politiky unie. „Tím, že SZIF prodloužil termín pro vyřízení nabídek obilí ze čtyř na sedm měsíců, přivodil další potíže zemědělcům. Blokoval jim sklady a narušil cash flow. Fond také nastavil neprůhledné kvalitativní požadavky a ostatní obchodníci pak zpřísnili své nároky na kvalitu, čímž se zase cena jen stlačila dolů,“ kritizoval Němec. Poukázal na to, že necelé 60procentní přímé platby oproti zemím evropské patnáctky, o čtvrtinu nižší cena obilí a ještě přísnější kvalitativní parametry staví tuzemské pěstitele do nekonkurenceschopné pozice. „Navíc když přes 400 tisíc tun obilí na intervenci je odmítnuto, vypadáme venku jako nedůvěryhodný partner, který neumí vyrobit kvalitní pšenici,“ poznamenal s tím, že takové obilí se přitom vyváží a přijímají ho intervenční sklady v sousedním Německu. Jak také Němec řekl, ne všechny nabídky byly kontrolovány stejným způsobem. „Nikde nebyla stanovena mez, v jaké míře se mohou v obilí vyskytovat fuzária,“ dotkl se dalšího citlivého problému.
Zhruba na tři miliardy korun vyčíslil již dříve ekonomickou újmu pěstitelů obilí předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský. Ztrátu přičetl loňské nadprodukci, pomalému postupu SZIF při přejímce zboží nabídnutého k intervenci a monopolnímu chování nákupních organizací. Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba přiznal fondu rok hájení vzhledem k tomu, že šlo o první rok intervenčního nákupu v nových podmínkách. Jak ale ukázala diskuse na červnovém obilnářském fóru, někteří členové komory jsou jiného mínění a k průběhu nákupu jsou mnohem kritičtější.
Podle mluvčí SZIF Jitky Slukové způsobila zpomalení intervenčního nákupu obrovská celoevropská nadúroda a nedostatek skladů. Připomněla také, že termín pro vyřízení nabídek byl prodloužen na sedm měsíců na základě maďarské iniciativy, a to pro všechny státy EU. Důrazně odmítla, že by kvalitativní parametry, které fond uplatňuje při přebírání nabídek obilovin do intervenčního nákupu, jakkoliv vybočovaly z pravidel nastavených Evropskou komisí.
Tiskové oddělení SZIF také upřesnilo některé údaje k intervenčnímu nákupu, které našemu týdeníku předtím poskytlo pro minulé vydání. Z nich vyplývá, že k 29. červnu bylo převzato 612 643 tun obilí, odmítnuto nebo odvoláno zhruba 494 tisíc tun, přitom nabízející stornovali zhruba 260 tisíc tun a asi 182 tisíc bylo odmítnuto kvůli nedostatečné kvalitě, zamítnuto z jiných, hlavně formálních důvodů, je přibližně 52 tisíc tun, ovšem tyto zamítnuté nabídky mohly být po korekci většinou podány znovu. Podle SZIF tedy zbývá převzít méně než sto tisíc tun obilovin, když 213 tisíc tun je v procesu přejímky.


Autor: krl