Výsledky monitoringu výskytu škodlivých organismů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) potvrdily mírný nárůst populací hraboše polního v časně jarním období. Z celorepublikového průměru 321 aktivních východů z nor na hektar (AVN/ha) v lednu hodnoty v únoru mírně vzrostly na 351 AVN/ha, což odpovídá 0,9násobku prahu škodlivosti dle jeho přepočtu napříč sledovanými plodinami. V současné době je patrný nárůst populací na plochách s meziplodinami a krmnými plodinami. Zde je nutné vývoj populací bedlivě sledovat a případnou gradaci podchytit ještě před tím, než se jedinci z časně jarních vrhů stačí rozšířit na přilehlá pole s ozimými plodinami, kde mohou způsobit hospodářky významné škody. Zvýšená četnost aktivních východů z nor byla zjištěna v Královehradeckém, Olomouckém, Pardubickém, Středočeském a Ústeckém kraji.

Světová organizace pro zdraví zvířat (WOAH oficiálně zveřejnila na svém webu informaci, že je Česká republika od 13. února 2025 prostá ptačí chřipky v chovech drůbeže. Zdroj: MZe

Výroční zpráva dlouhodobé stacionární zkoušky za rok 2024. Zdroj: ÚKZÚZ

Výsledky monitoringu výskytu škodlivých organismů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) potvrdily stagnaci populací hraboše polního v zimním období. Z celorepublikového průměru 297 aktivních východů z nor na hektar (AVN/ha) v listopadu 2024 hodnoty v lednu 2025 mírně vzrostly na 321 AVN/ha, což odpovídá 0,8násobku prahu škodlivosti dle jeho přepočtu napříč sledovanými plodinami. Přestože stav hraboše polního stagnuje, je nutné bedlivě sledovat vývoj populací v časném předjaří z důvodu podchycení případné gradace v době, kdy je možné proti škodícím jedincům ještě zasáhnout.

Státní veterinární správa (SVS) ke konci ledna ukončila mimořádná veterinární opatření vyhlášená v ohniscích katarální horečky (KHO) v ČR. Těch bylo v průběhu loňského roku v ČR vyhlášeno postupně 115. Od konce ledna dochází také k určitému zjednodušení podmínek k přemístění zvířat do zahraničí. Do některých zemí, které takové přemístění umožňují, bude nyní možno přemísťovat zvířata bez povinného vyšetření na KHO.

Podniky v Česku mají zájem rozšiřovat a budovat nová jatka, Státní veterinární správa (SVS) ale nemá dostatek zaměstnanců, kteří by jatka kontrolovali. Nedostatek pracovníků řeší SVS dlouhodobě, důvodem je snížení rozpočtu, kvůli kterému správa loni zrušila 50 míst, i malý zájem o práci. V ČR loni fungovalo 343 jatek včetně drůbežích, dozor na nich zajišťovalo přes 400 veterinárních lékařů a techniků, což už je podle ústředního ředitele SVS Zbyňka Semeráda pod hranicí únosnosti. Řekl to na konferenci v Praze.

Půda je neocenitelným zdrojem, který slouží především k produkci potravin, záchytu dešťové vody, regulaci klimatu a formování krajinného rázu. Může se zdát, že je nevyčerpatelná, protože je tak běžnou součástí našeho okolí, že si jí mnohdy ani nevšimneme. Trvalý zábor půdy, intenzivní zemědělská produkce a degradační procesy ale volají po zásadním řešení, které povede k maximální ochraně a zachování kvality půdy.

Metodika kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace na rok 2025 (dále jen „MKZ“) s vyznačením účinnosti je ke stažení zde.  MKZ byla vyvěšena na úřední desce Ústřední veterinární správy a na úředních deskách krajských veterinárních správ. Tato povinnost vyplývá ze Zákona 166/1999 o veterinární péči § 44 odstavec 3: (3) Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem […]

První ohnisko ptačí chřipky v České republice v letošním roce se nachází v Hradišti (části obce Koldín) v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji.