Státní veterinární správa (SVS) upozorňuje, že v podzimních měsících každoročně výrazně roste riziko šíření ptačí chřipky. Růst rizika souvisí s migrací volně žijících stěhovavých ptáků, kteří představují přirozený rezervoár virů ptačí chřipky a mohou být zdrojem nákazy pro chovy drůbeže a v zajetí chovaných ptáků. Během listopadu se nejvíce ohnisek ptačí chřipky objevilo v Maďarsku, Francii a v Itálii. V sousedním Německu se nákaza vyskytla v 8 případech. Jediným efektivním nástrojem, který brání přenosu ptačí chřipky do chovů, je důsledné dodržování pravidel biologické bezpečnosti

V těchto dnech si i Státní veterinární správa (SVS) spolu s dalšími organizacemi v celém světě připomíná takzvaný Světový týden antimikrobiální osvěty vyhlašovaný Světovou zdravotnickou organizací (WHO). V jeho rámci autority z oblasti humánní i veterinární medicíny a farmacie upozorňují na důležitost odpovědného používání antibiotik. Dobrou zprávou je skutečnost, že jejich spotřeba veterinárních antibiotik v českých chovech hospodářských zvířat se dlouhodobě snižuje a v porovnání s ostatními evropskými zeměmi je podprůměrná.

Stání veterinární správa (SVS) zaznamenala během října a listopadu 2022 nové případy vztekliny v několika evropských zemích včetně sousedního Slovenska. Nákaza se objevila také ve Francii, Maďarsku, Rumunsku a Moldavsku. Na Slovensku byla nákaza potvrzena u jezevce v obci Jabloň v okrese Humenné na severovýchodě země a ve Francii se vyskytl pes nakažený vzteklinou poblíž Paříže. Vzteklina představuje nebezpečnou nákazu, proto SVS trvale sleduje nákazovou situaci, zejména pak v sousedních státech. Česká republika je od roku 2004 mezinárodně uznávaná jako země prostá vztekliny.

Výroční zpráva ze stacionární polní zkoušky za rok 2021

září/říjen 2022

Vedoucí rostlinolékařské autority Evropské unie se 17. až 19. října sešly v Praze na neformálním setkání v rámci českého předsednictví. Odborníci diskutovali o strategických tématech v oblasti ochrany zdraví rostlin, jako jsou škůdci a původci chorob. Hlavním tématem byla příprava pohotovostních plánů rychlé reakce v případě zavlečení prioritních karanténních škůdců a chorob rostlin do států Evropské unie.

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) zahájil vydávání rozhodnutí na Jednotnou platbu na plochu (SAPS). Ihned po odeslání rozhodnutí bez ohledu na nabytí právní moci bude vyplácet zálohy ve výši 70 %. Letošní sazba činí 3 213,91 korun na hektar. Zbývající část peněz žadatelé dostanou po 1. prosinci.