Státní veterinární správa (SVS) upozorňuje, že v podzimních měsících každoročně výrazně roste riziko šíření ptačí chřipky. Růst rizika souvisí s migrací volně žijících stěhovavých ptáků, kteří představují přirozený rezervoár virů ptačí chřipky a mohou být zdrojem nákazy pro chovy drůbeže a v zajetí chovaných ptáků. Během listopadu se nejvíce ohnisek ptačí chřipky objevilo v Maďarsku, Francii a v Itálii. V sousedním Německu se nákaza vyskytla v 8 případech. Jediným efektivním nástrojem, který brání přenosu ptačí chřipky do chovů, je důsledné dodržování pravidel biologické bezpečnosti

V těchto dnech si i Státní veterinární správa (SVS) spolu s dalšími organizacemi v celém světě připomíná takzvaný Světový týden antimikrobiální osvěty vyhlašovaný Světovou zdravotnickou organizací (WHO). V jeho rámci autority z oblasti humánní i veterinární medicíny a farmacie upozorňují na důležitost odpovědného používání antibiotik. Dobrou zprávou je skutečnost, že jejich spotřeba veterinárních antibiotik v českých chovech hospodářských zvířat se dlouhodobě snižuje a v porovnání s ostatními evropskými zeměmi je podprůměrná.

Stání veterinární správa (SVS) zaznamenala během října a listopadu 2022 nové případy vztekliny v několika evropských zemích včetně sousedního Slovenska. Nákaza se objevila také ve Francii, Maďarsku, Rumunsku a Moldavsku. Na Slovensku byla nákaza potvrzena u jezevce v obci Jabloň v okrese Humenné na severovýchodě země a ve Francii se vyskytl pes nakažený vzteklinou poblíž Paříže. Vzteklina představuje nebezpečnou nákazu, proto SVS trvale sleduje nákazovou situaci, zejména pak v sousedních státech. Česká republika je od roku 2004 mezinárodně uznávaná jako země prostá vztekliny.

Výroční zpráva ze stacionární polní zkoušky za rok 2021

září/říjen 2022

Vedoucí rostlinolékařské autority Evropské unie se 17. až 19. října sešly v Praze na neformálním setkání v rámci českého předsednictví. Odborníci diskutovali o strategických tématech v oblasti ochrany zdraví rostlin, jako jsou škůdci a původci chorob. Hlavním tématem byla příprava pohotovostních plánů rychlé reakce v případě zavlečení prioritních karanténních škůdců a chorob rostlin do států Evropské unie.