7. NÁRODNÍ VÝSTAVA

Povolování nových geneticky upravených rostlin (GMO) pro pěstování v Evropské unii může napříště vyžadovat i zkoumání dlouhodobých dopadů na životní prostředí a zamítnutí vědeckých námitek proti GMO z členských zemí bude třeba podrobně vysvětlit. Zdroj: ČTK

Do 31. května má ministr zemědělství Jan Mládek navrhnout vládě jednu ze tří variant, jak zavést na domácím trhu pohonných hmot v širší míře biopaliva. Zdroj: ČTK

Společná zemědělská politika Unie určuje pravidla, stále však existuje značný prostor pro suverénní agrární politiku, jakou má třeba Rakousko. Tato sousední země nám podle ředitele VÚZE Dušana Vaňka nastavuje zajímavé zrcadlo. Zdroj: agroweb/krl

Zemědělci by měli letos dostat v rámci národního dorovnání přímých plateb z EU přibližně 7,39 miliardy korun, tedy zhruba o 450 milionů více než loni. Stát tak přímé dotace, klíčové zemědělské podpory, doplatí na 65 procent úrovně ve starých členských zemích unie, plyne z údajů ministerstva zemědělství. Zdroj: ČTK

Pěstitelé cukrovky by měli dostat v hospodářském roce 2006/2007 za dopady cukerní reformy v EU kompenzaci zhruba 13.000 korun na hektar, a to i na půdu, kterou pro tuto sezonu cukrovkou již neosejí. Zdroj: ČTK

Prezident Václav Klaus podepsal zákon o rostlinolékařské péči, který mimo jiné upravuje pravidla převodu pozemků restituentům. Novelu v polovině března schválila Poslanecká sněmovna v souvislosti s prosincovým zrušením takzvané restituční tečky Ústavním soudem.

Záplavám v Česku nahrává vysoký podíl orné půdy v podhorských oblastech, kde voda po ornici rychle stéká do nižších poloh a navíc ji odnáší pryč, řekl ČTK předseda Svazu marginálních oblastí Milan Boleslav. Zdroj: ČTK

Zemědělci Česka, Maďarska, Slovenska a Polska jsou stále závislejší na dotacích. Klesají jim tržby z prodeje a právě dotace je z větší míry živí. Po roce 2010, kdy má Evropská unie změnit dotační systém, to může znamenat ještě hlubší problémy, řekl ČTK prezident české agrární komory Jan Veleba.